Česko musí přidat ve sběru vysloužilého elektra, jinak nesplní evropské cíle. Hrozí ale falšování dat

Evropská unie chce po členských státech, aby zajistily zpětný odběr vysloužilých spotřebičů. Stanovila proto přísné cíle, které musí státy splnit. Česku by s tím mohla pomoci nová odpadová legislativa. Česko má poslední rok na to, aby začalo plnit evropské cíle pro sběr vysloužilých elektrozařízení. Směrnice EU požaduje po členských státech, aby zpětně vybraly alespoň 65 procent zařízení uvedených na trh v předchozích třech letech. Česko a další mladší členové EU měli výjimku a mohli sbírat jen 45 procent. Výjimka ale v srpnu 2021 skončí. Česku se v roce 2018 podařilo zpětně vybrat 51,1 procenta odpadních elektrozařízení, o rok dříve 51,2 procenta. „Nedojde-li k zásadní změně současné legislativy, ČR pravděpodobně nesplní požadavky určené směrnicí 2012/19/EU,“ přiznalo v loni zveřejněném dokumentu ministerstvo životního prostředí. Ona zásadní změna současné legislativy je nyní projednávána v Poslanecké sněmovně v podobě novely zákona o výrobcích s ukončenou životností. Návrh ukládá plnění evropských cílů přímo výrobcům zařízení, respektive kolektivním systémům. Právě výrobci jsou totiž zodpovědní za to, že se jejich vysloužilé produkty správně likvidují nebo recyklují. Aby si od této povinnosti ulevili, založili si kolektivní systémy, které jim s tímto úkolem pomáhají a odpad od spotřebitelů vybírají. A na jejich bedrech nyní spočine i povinnost plnit evropské cíle.Kolektivní systémy by po schválení legislativy měly začít vykazovat, že posbíraly alespoň 65 procent vysloužilých zařízení. Ministerstvo navíc přišlo se samostatnými cíli pro jednotlivé skupiny elektrozařízení. Pokud se tedy kolektivní systém věnuje sběru lednic i televizí, bude muset vykázat 65 procent jak u lednic, tak i u televizí. Nebude se tak moci vyhýbat některým „nechtěným“ zařízením, jejichž likvidace je náročná například kvůli nebezpečným látkám.

Zkreslování čísel

Cíle sběru se odvíjejí od množství elektrospotřebičů, které se za rok prodají spotřebitelům. Tato souhrnná čísla výrobků uvedených na trh uvádějí ministerstvu životního prostředí samotné kolektivní systémy. Česká inspekce životního prostředí nicméně ve své výroční zprávě z roku 2018 varovala, že jeden z kolektivních systémů čísla zkresloval. Pokud totiž systém vykazuje nižší množství výrobků uvedených na trh, musí jich také méně sesbírat.

ČR zavádí odpadovou legislativu EU. Zákon o výrobcích s ukončenou životností doprovází kontroverze

Nepoctivého vykazování čísel se obává i ministerstvo životního prostředí, do návrhu zákona o výrobcích s ukončenou životností proto umístilo „pojistku“. Kolektivní systémy by podle ministerstva měly vykazovat nikoli souhrnné množství výrobků uvedených na trh, ale rozdělit čísla podle jednotlivých výrobců. Ministerstvo tak bude moci lépe kontrolovat, zda kolektivní systémy vykazují správná čísla. S tím však nesouhlasí komunistická poslankyně Marie Pěnčíková. „Jedná se o zásadní změnu oproti současnému stavu a zásah do obchodního tajemství jednotlivých výrobců, která není ospravedlněna odpovídajícím veřejným zájmem,“ odůvodňuje poslankyně svůj pozměňovací návrh, který by původně navrhovanou „pojistku“ zrušil. Údaje o hmotnosti výrobků uvedených na trh jsou podle ní extrémně důvěrnými a citlivými informacemi. Zavedení povinného vykazování dat pro jednotlivé výrobce by podle ní mohlo být v rozporu se směrnicí EU z roku 2016, jejímž cílem je chránit obchodní tajemství firem.

Kam se starou televizí? Do kauzy sběru vysloužilých spotřebičů vstupuje i evropská legislativa

Ministerstvo životního prostředí ale s takovou argumentací nesouhlasí. „Vykazování dat provozovateli kolektivních systémů za každého výrobce individuálně je praxí v řadě jiných členských států,“ vysvětluje rezort. Příkladem je Německo, Belgie, Rakousko, Velká Británie či Itálie. Vykazování podle ministerstva vytváří transparentní prostředí a umožňuje křížovou kontrolu a ověření poskytnutých dat, což za současné legislativy není možné. „Navíc, takovýto způsob, jaký je navrhován v zákoně o výrobcích s ukončenou životností, je uveden jako jeden z možných způsobů vykazování v rámci nařízení Komise 2019/290, kterým se stanoví formát pro registraci a podávání zpráv výrobců elektrozařízení,“ argumentuje dále ministerstvo. Podle Pěnčíkové ale může být poskytování informací o množství výrobků uvedených na trh jednotlivými výrobci snadno zneužitelné. ČR by tak podle ní měla zachovat stávající nastavení. To navíc již nyní ukládá kolektivním systémům, aby data za jednotlivé výrobce evidovaly. Nyní je však nemusí předkládat úřadům. Podle Pěnčíkové by mohly systémy předávat data úřadům až v případě kontroly. Otázka vykazování dat je jedním z mnoha sporných bodů nové české odpadové legislativy. O její finální podobě budou čeští poslanci hlasovat v druhé polovině září. Pokud nový zákon nezajistí plnění evropských cílů a směrnic, ČR by kvůli tomu v budoucnu mohla čelit sankcím.

Stát si posvítí na nelegální dovoz výrobků