České předsednictví v EU 2022: Přehled nejdůležitějších informací

Přibližně jednou za 14 let se díky předsednictví jednotlivé členské země stanou centrem evropského a mezinárodního dění. Získávají tak možnost určit směr, jímž se bude EU ubírat.

Předsednický stát stojí půl roku v čele jednoho z hlavních orgánů EU a ovlivňuje tak zákony pro všech 27 unijních zemí. Vystupuje sice nestranně, nicméně určuje agendu jednotlivých setkání Rady EU – a může tak některé návrhy zviditelňovat a „popostrkovat“ kupředu, jiné naopak pozdržet.

Co je to Rada EU?

Rada EU přijímá zásadní rozhodnutí týkající se EU. Jedná o legislativních aktech a přijímá je, ve většině případů ve spolupráci s Evropským parlamentem. Určuje tak společné směřování členských států, rozvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, uzavírá mezinárodní dohody a přijímá rozpočet EU.

Přestože právně jde o jeden subjekt, zasedá v deseti složeních v závislosti na projednávaném tématu. Tomu se věnují ministři nebo státní tajemníci členských zemí, kteří jsou oprávněni přijímat závazky a mohou také hlasovat. Právě ministr z předsednické země pak jednáním předsedá. Na zasedání Rady jsou zváni rovněž evropští komisaři, kteří odpovídají za příslušné oblasti.

Zástupci předsednického státu svolávají a řídí jednání Rady EU – jak na úrovni ministrů (s výjimkou Rady pro zahraniční věci, jejímž předsedou je v současnosti Josep Borrell Fontelles), tak Výboru stálých zástupců (COREPER) i níže postavených pracovních skupin a výborů.

Předsednický stát také zastupuje Radu EU při jednáních s ostatními institucemi, zejména Evropskou komisí a Evropským parlamentem. Tomu na konci svého předsednictví premiér země prezentuje výsledky předsednictví.

Předsednické trio

Aby na sebe jednotlivá předsednictví navazovala, spolupracují členské státy vykonávající předsednictví v rámci tříčlenných skupin, „trojic“. Tu nynější tvoří současné francouzské předsednictví, po kterém následuje české a švédské předsednictví.

V průběhu předsednictví se v předsedající zemi koná celá řada formálních i neformálních zasedání, kterých se účastní vrcholní politici nejen z Evropy, ale celého světa. S tím se pojí i veliká pozornost médií, jež o výsledcích referují. Akce proto nabízí výjimečnou příležitost prezentovat se světu, navazovat kontakty i získávat nové zkušenosti.

Uprchlická krize a obnova Ukrajiny

Česká republika několik měsíců volala po tom, aby EU udělila Ukrajině kandidátský status. Pro byla i Evropská komise, bylo ale zapotřebí najít jednomyslnou shodu všech členských států. České předsednictví proto slibovalo, že „bude působit ve prospěch dosažení konsensu ve věci udělení kandidátského statusu Ukrajině“. To se nakonec povedlo ještě před začátkem předsednictví na summitu Evropské rady 23. června. Skeptické státy jako Nizozemsko, Francie, Dánsko či Rakousko se tak podařilo přesvědčit relativně rychle.

„Ukrajinskou“ prioritou českého předsednictví bude i řešení masivní uprchlické vlny. Česká republika, která patří k nejzasaženějším zemím, bude hledat shodu mezi zeměmi ohledně toho, jak se s uprchlíky vypořádat, jak je integrovat a jak zaplatit finanční náklady s tím spojené.

Obnova Ukrajiny bude tvořit další důležitý bod českého předsednictví. Země totiž potřebuje masivní investice do infrastruktury, a to v době, kdy se sama Evropa potýká s inflací a dopady přerušených dodavatelských řetězců. Otázkou zůstává, zda by měla EU posílat na Ukrajinu pomoc ve formě grantů či půjček, a jak velkou finanční injekci si může vůbec dovolit Ukrajině poskytnout.

Energetická bezpečnost

Evropa se zbavuje závislosti na ruských fosilních palivech. Česká republika se sice řadí mezi země nejzávislejší, to však nemění nic na tom, že povede jednání o odstřihávání ruských plynovodů a ropovodů. Plán REPower EU počítá s tím, že se Evropa odstřihne během této dekády, a to díky diverzifikaci zdrojů, úsporám energií a masivní výstavbě obnovitelných zdroj. České předsednictví tak bude mít za úkol vést jednání o naplňování plynových zásobníků a společných nákupech energií.

Druhým pilířem energetické agendy bude probíhající snaha omezit emise skleníkových plynů, která úzce souvisí s odstřiháváním ruských zdrojů. Evropští zákonodárci mají na stolech balíček Fit for 55 z července 2021, jehož cílem je snížit emise do roku 2030 o 55 procent. Součástí balíčku jsou i sporné návrhy, jako jsou rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami, uhlíkové clo, rozvoj dobíječek na elektromobily nebo zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. Důležitým tématem bude také zdanění energií a vytvoření finančního zdroje pro lidi, na které energetická transformace dopadne nejvíce.

České předsednictví bude mít za úkol nikoliv prosazovat své zájmy, ale hledat kompromis mezi ambiciózními a opatrnějšími zeměmi. Bude přitom moci využít svou znalost středoevropského prostředí.

Obrana a kybernetická bezpečnost

Bezpečnost a její posilování nesmí mezi českými prioritami chybět. Předsednictví se zaměří na Strategický kompas EU a jeho převádění do praxe. Kompas určuje další vývoj evropské bezpečnostní politiky, počítá s prohlubováním spolupráce, vytvořením jednotek rychlého nasazení a zlepšením vojenské mobility napříč EU. Součástí této kapitoly jsou i investice do technologií a posilování průmyslových kapacit v Evropě.

Posilování bezpečnosti pak bude mít i svůj kybernetický rozměr. Ochrana před on-line útoky a zvyšování odolnosti národních a evropských institucí bude pro předsednictví prioritou. Význam bude Česká republika klást také na boj s dezinformacemi a hybridními hrozbami. „Důraz budeme klást na to, aby EU aktivně spolu s demokratickými partnery formovala mezinárodní diskuzi na půdě mezinárodních organizací ke zvyšování bezpečnosti a stability kyberprostoru,“ slibuje české předsednictví.

Ekonomická odolnost

Evropa se musí vypořádat s přerušenými dodavatelskými řetězci a omezit svou závislost na dovozu klíčových surovin a materiálů ze třetích zemí. Práci na této důležité výzvě rozjelo už francouzské předsednictví a Česká republika na něj nyní naváže. Dotýkat se to bude celé škály témat. „Od potravin, přes léčiva po polovodičové čipy je třeba detailně rozumět dodavatelským řetězcům a jejich zranitelnosti a následně posílit jejich odolnost. Pro evropské firmy musí být zabezpečena dostupnost strategických surovin a dílů,“ uvádí se v prioritách předsednictví.

Česká republika chce nejen uzavírat obchodní dohody s demokratickými zeměmi, ale také podpořit digitalizaci a automatizaci evropského průmyslu. K tomu budou klíčové vhodně zacílené investice z evropských zdrojů a také odbourávání administrativních bariér. Klasickou „doménou“ České republiky bude také prohlubování jednotného vnitřního trhu, a to zejména v oblasti služeb a digitálního odvětví. Ambicí předsednictví je přijmout na evropské úrovni „identitu občana“, tedy tzv. peněženku pro evropskou digitální identitu. Předsednictví chce také zajistit vytvoření datového trhu.

Posílení demokratických institucí 

Demokracie a právní stát čelí útokům jak ze strany třetích zemí – zejména Ruska – tak i od domácích aktérů přímo v EU. České předsednictví proto zahrnulo odolnost demokracie mezi svých pět klíčových priorit. Zajistit chce například legislativu pro transparentní financování politických stran nebo pro posílení nezávislosti masových médií.

České republice spadne do klína i vleklý spor o právní stát, který Evropská komise vede s Polskem a Maďarskem. Předsednictví bude dle svých plánů dbát na zachování principu objektivity a na konstruktivní přístup všech zúčastněných stran. 

České předsednictví by se také mělo zabývat doporučeními od občanů, které se do evropských institucí dostaly v rámci Konference o budoucnosti Evropy. „České předsednictví se bude soustředit na využití těchto podnětů a vytvoření prostoru pro pokračování debaty,“ píše se v dokumentu.

Předsednictví se zaměří i na on-line prostředí a na dodržování základních práv a svobod v digitálním prostoru. Demokratické principy a hodnoty se pak bude snažit přetavit i do zahraniční politiky EU a podporovat občanskou společnost v zemích, které po demokracii sice touží, ale zatím se jim nedostává úspěchu.

České předsednictví začíná společným jednáním Evropské komise a vlády ČR 1. července 2022 v Litomyšli. Následovat bude série akcí, které se budou konat v Bruselu, Lucemburku i ČR. Celkem jich bude pře 2000.

V ČR během CZ PRES proběhne 320 akcí, z nichž zhruba polovina je komplexně připravena skrze centrálního koordinátora. Akce zahrnují mimo jiné:

• 1 summit,
• 14 neformálních ministerských Rad,
• 69 pracovních skupin
• 52 konferencí,
• setkání vlády ČR s Evropskou komisí a Evropským parlamentem

Kompletní a aktualizovaný výčet akcí je na oficiálních stránkách předsednictví. 

Neformální zasedání Rady EU v ČR:

Zatímco formální zasedání Rady EU se konají v Bruselu či Lucemburku, neformální jednání ministrů se konají v předsednické zemi. Do Prahy se tak budou sjíždět ministři ze všech členských států, aby zde neformálně jednali o důležitých agendách. 

Červenec:

• Justice – vnitro i spravedlnost (11.–12. 7.)
• Životní prostředí (13.–14. 7.)
• Obecné záležitosti (15. 7.)
• Konkurenceschopnost – vnitřní trh (20. 7.)
• Konkurenceschopnost – výzkum (22. 7.)

Srpen:

• Obrana (30. 8.)
• Zahraniční věci (30.–31. 8.)

Září:

• Zdraví (7. 9.)
• Finanční věci (9.–10. 9.)
• Zemědělství (15.–16. 9.)

Říjen:

• Obchod (7. 10.)
• Energetika (12. 10.)
• Sociální věci (13.–14. 10.)
• Doprava (21. 10.)

Přehled parlamentních akcí:

• Konference předsedů výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU (COSAC) – OSAC zasedá minimálně dvakrát ročně v aktuálně předsedající zemi, a měl by diskutovat o otázkách společného zájmu. V souladu s jednacím řádem COSAC probíhá každého půl roku vždy nejprve přípravné jednání na úrovni předsedů a na jeho základě pak plenární zasedání. Organizuje Senát.
• Konference ke společné zahraniční a obranné politice a společné bezpečnostní a obranné politice – Schází se dvakrát ročně v předsednické zemi a věnuje se diskusi o současných výzvách v daných oblastech politik. Jejími účastníky jsou členové věcných výborů parlamentů EU, tedy především výborů zahraničních, pro obranu a bezpečnost. Organizuje PSP.
• Konference ke stabilitě, hospodářské koordinaci a správě EU – Schází se dvakrát ročně a slouží jako prostor pro výměnu názorů a pozic k prioritám a strategiím v rozpočtové, hospodářské a sociální oblasti se zástupci Komise, Rady a dalšími zainteresovanými subjekty. Organizuje PSP.
• velký COSAC, Konference výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU (COSAC) – Pravidelné plenární zasedání výborů pro evropské záležitosti všech parlamentů EU (tzv. velký COSAC).

Celkový centrální rozpočet CZ PRES: 1, 835 mld. Kč

Při započtení výdajů na CZ PRES v kapitolách ministerstev: 2,25 mld. Kč

Rozložení výdajů:

• Výdaje na konání akcí a zajištění jejich bezpečnosti – 59 %
• Personální zabezpečení – 28 %
• Jednotná prezentace, komunikace a kulturní akce – 8 %
• Rozpočtová rezerva – 5 %

Personální zajištění:

Všechna ministerstva mají útvary pro agendy EU, další zaměstnanci (úředníci, diplomaté) jsou na Úřadu vlády a na Stálém zastoupení ČR při EU v Bruselu. Školením kvůli předsednictví prošlo více než 2000 lidí, část z nich byli nově najatí pracovníci.

Celkem v rámci personálního posílení úředníků z centrálního rozpočtu došlo k navýšení o 228 zaměstnanců – z toho 69 na Stálém zastoupení a 159 zaměstnanců v ústředí.

Další pracovníky si mohou resorty najímat a hradit z vlastních kapitol, a to včetně vyslání do Bruselu prostřednictvím dohody s MZV. Počet tedy ještě není konečný.

Pro další personální posílení Stálého zastoupení a ministerstev v době CZ PRES je využit i nástroj tzv. sekondmentů z různých institucí EU a z členských států EU (SK, DE, FR) v počtu až 21 osob a minimálně 30 stážistů. Na Stálém zastoupení tak bude během klíčových šesti měsíců více než 250 lidí.

Přípravu a výkon předsednictví České republiky v Radě EU řídí předseda vlády prostřednictvím Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády. České předsednictví 2022 je organizováno ve spolupráci se všemi resorty, zejména s Ministerstvem zahraničních věcí a jeho Stálým zastoupením při EU v Bruselu, a dalšími institucemi jak na národní, tak na evropské úrovni.

Nejdůležitější postavy českého předsednictví

• Petr Fiala (ODS), premiér ČR
• Mikuláš Bek (za STAN), ministr pro evropské záležitosti
• Alice Krutilová, ředitelka odboru pro předsednictví ČR v Radě EU, Úřad vlády
• Štěpán Černý, náměstek pro řízení Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády
• Edita Hrdá, vedoucí stálého zastoupení ČR při EU, velvyslankyně a stálá představitelka ČR ve výboru COREPER II,
• Jaroslav Zajíček, zástupce stálé představitelky ČR při EU, stálý představitel ČR v COREPER I, velvyslanec,
• Tomáš Pojar, poradce premiéra Petra Fialy pro Evropskou unii

Důležité orgány předsednictví

• Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR: Hlavním úkolem Sekce pro evropské záležitosti je zajištění koordinace evropských politik, a to jak z odborného, tak z administrativního hlediska. Sekce formuluje a provádí politiky ČR vůči EU, udržuje přehled o dění v Unii a zajišťuje informování veřejnosti o evropských záležitostech.
• Odbor pro předsednictví v Radě EU: Naplňuje funkce uložené Úřadu vlády České republiky. Úřad je pověřen rolí centrálního koordinátora pro zajištění přípravy a výkonu předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, které se bude konat v druhé polovině roku 2022.
• Stálé zastoupení ČR při EU: Stálé zastoupení v Bruselu je hlavním spojovacím článkem mezi českou administrativou a unijními orgány. Diplomaté Stálého zastoupení jednají na zasedáních 150 pracovních skupin, kterých v průběhu šesti měsíců bývá přes dva tisíce.
• Výbor pro evropské záležitosti – Poslanecká sněmovna ČR: Výbor pro evropské záležitosti hraje klíčovou úlohu při výkonu parlamentní kontroly evropské agendy v Poslanecké sněmovně. Projednává návrhy unijní legislativy a další dokumenty EU, zabývá se aktuálními evropskými tématy. Kontroluje také činnost vlády v záležitostech EU při rozhodování v Radě EU a Evropské radě.
• Výbor pro záležitosti Evropské unie – Senát ČR: Má na starosti většinu agendy, tvoří jej celkem 8 členů.
• Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost – Senát ČR: Zabývá se otázkami společné bezpečnostní a obranné politiky.
• Komise pro bezpečnostní zajistění předsednictví ČR v Radě EU – Za koordinaci bezpečnostního zajištění předsednictví České republiky v Radě EU odpovídá Ministerstvo vnitra. Za tímto účelem byla zřízena Komise pro bezpečnostní zajištění předsednictví ČR v Radě EU pod vedením prvního náměstka ministra vnitra pro řízení sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání.
• Národní konvent o EU: Činnost Národního konventu probíhá formou konferencí, kulatých stolů a veřejných debat (seminářů) v Praze a v regionech České republiky. Směřování projektu spoluurčuje Koordinační rada, která je hlavním orgánem konventu. Jejím úkolem je koordinovat obsahovou část a stanovovat základní vodítka pro činnost konventu.
• Generální sekretariát Rady EU: Generální sekretariát Rady pomáhá organizovat činnost Rady a zajišťovat její soudržnost a přispívá k provádění osmnáctiměsíčního programu Rady. Poskytuje podporu Evropské radě a jejímu předsedovi a také předsednictví Rady při jednáních v rámci Rady i s dalšími orgány EU.

Česká vláda představila logo českého předsednictví 15. června 2022. Skládá se z 27 prvků, které připomínají střelky kompasu. Každý členský stát EU má svou střelku, která nese barvy jeho národní vlajky. Logo tak vystihuje motto EU Jednota v rozmanitosti.  

Motto českého předsednictví zní „Evropa jako úkol“, což je původní název projevu Václava Havla z roku 1996. V něm se bývalý český prezident věnoval budoucnosti evropského kontinentu v tehdejší mezinárodní situaci. Havel tehdy vyzval Evropany k tomu, aby znovuobjevili své svědomí a přijali zodpovědnost za globální ekologické, sociální a ekonomické problémy. 

První české předsednictví proběhlo v první polovině roku 2009. Jako priority předsednictví představil 6. ledna Miroslav Topolánek 3E: ekonomika, energetika a Evropa ve světě. Mottem byla Evropa bez bariér.

První české předsednictví v číslech:

• 1,9 miliardy korun rozpočet
• 31 vrcholných akcí, z toho 7 summitů
• 550 konferencí v České republice
• 500 kulturních akcí vzniklo pod záštitou českého předsednictví
• 146 diplomatů na Stálém zastoupení ČR v Bruselu
• 1500 úředníků zapojeno do předsednictví v České republice
• 4000 normostran přeložených dokumentů
• 3730 akreditovaných novinářů, z toho 2049 zahraničích
• 30 000 akreditačních karet

Počátkem ledna 2009 české předsednictví aktivně řešilo dvě kritické oblasti: dodávky plynu do Evropské unie a situaci v Pásmu Gaza.

Krize s dodávkami plynu z Ruska do Evropy

• ledna 2009 Gazprom omezil dodávky plynu na Ukrajinu kvůli neuhrazenému dluhu a absenci smlouvy s ukrajinským Naftogazem,
• o dva dny později zavítal šéf Gazpromu Alexandr Medvěděv do Česka, aby Evropu ujistil, že problémy s dodávkami nehrozí, a zároveň obvinil Ukrajinu, že plyn „krade“, zároveň Alexandra Vondu ujistil, že „hodlá dodržovat závazky“,
• během dalších tří dní klesly dodávky do Česka o 75 %,
• 7. ledna tehdejší ruský premiér Vladimir Putin pak vydal pokyn, aby byly kohouty uzavřely úplně,
• 8. ledna se statisíce domácností v Srbsku, Bulharsku, Bosně, Makedonii či na Ukrajině ocitají bez plynu, vyjednavači očekávají uzavření dohody s Ruskem, kterou si Rusové podmiňovali rozmístění monitorovacích komisí na svém plynovodu (pro kontrolu dalších problémů),
• 11. ledna premiér a předseda Rady EU Mirek Topolánek ukončil průlomovou misi na Východ, podpisem dohody Ruskou federací a Ukrajinou vrcholila komunikační role České republiky v čele Evropy,
• 12. ledna podepsali zástupci Ruska, Ukrajiny a EU smlouvu o obnově dodávek, včetně monitorování,
• 13. ledna byly obnoveny dodávky na Ukrajinu – do EU ale plyn nedotekl, Rusové proto znovu obvinili Ukrajinu z krádeže,
• 19. ledna byl spor ukončen podpisem smlouvy mezi Ukrajinou a Ruskem v Moskvě.

Situace v pásmu Gazy byla 3týdenní vojenskou invazí, během které Izrael útočil svými silami proti cílům organizace Hamas v Pásmu Gazy v reakci na neustálé útoky na hraniční izraelská města. Spor přinesl velké množství obětí a vyvolal humanitární krizi. Předsednictví EU proto vyzvalo k umožnění humanitární pomoci obyvatelům a nastolení příměří. Dne 18. ledna proběhlo jednání v egyptském Šarm aš-Šajchu s cílem přijmout strategii pro dosažení trvalejšího příměří v Gaze a zajištění humanitární pomoci. Jednání se v egyptském letovisku zúčastnili i předseda Evropské rady a český premiér Mirek Topolánek spolu s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem.

Další významné události

• 15. ledna – odhalení kontroverzního díla Davida Černého Entropa, Alexandr Vondra se za ni následně omlouval,
• 19. února – vystoupení Václava Klause na půdě europarlamentu,
• 1. března – neformální zasedání k hospodářské a ekonomické krizi, M. Topolánek vyzval v Bruselu na neformálním summitu EU unie členské země k jednoznačné a jasně deklarované jednotě při potírání dopadů finanční krize,
• 24. března – pád české vlády,
• 25. března – Mirek Topolánek silně zkritizoval opatření USA na boj s hospodářskou krizí a označil ji za „cestu do pekel“,
• 5. duben – summit EU–USA. Pražské setkání bylo příležitostí navázat první politické kontakty mezi představiteli členských států EU na straně jedné a novým prezidentem USA na straně druhé. Premiér ČR Mirek Topolánek na závěr summitu řekl: „Jsem velmi spokojen, že Barack Obama svou misi zakončil zrovna v Praze. Pro nás to byla velká čest,“
• 28. dubna – Mirek Topolánek převzal z rukou albánského premiéra Sali Berishi přihlášku Albánie do EU,
• 20. května – proběhl odkládaný summit s Japonskem a Čínou, který vedl tehdejší prezident Václav Klaus, vznikl tak projekt Východního partnerství
• 28. června – v Litomyšli na koncertu Europa Musicalis předal premiér Jan Fischer žezlo předsednictví Švédsku

Pád vlády

Nejviditelnější událostí se stal pád vlády Miroslava Topolánka, kterému vyslovila vláda nedůvěru v polovině předsednictví (hlasování o nedůvěře proběhlo 24. března). Kabinet neustál páté hlasování o nedůvěře. Pád vlády předsedající země tak nastal poprvé od roku 1996, kdy se tak stalo v průběhu předsednictví Itálie.

Začátkem května tak nastoupila úřednická vláda Jana Fischera, která dovedla předsednictví do konce.

Institut předsednictví funguje už od roku 1958, tedy od dob Evropského hospodářského společenství (EHS), dávného předchůdce dnešní Evropské unie. Tehdy mělo společenství jen šest členů, některé země se tak k dnešnímu dni dostaly „ke kormidlu“ už opravdu mnohokrát. Například Belgie předsedala ostatním už dvanáctkrát a znovu se tak stane v roce 2024. Celkem se země prostřídaly už 128krát.

Členské státy vykonávající předsednictví úzce spolupracují v rámci tříčlenných skupin, které jsou označovány jako „trojice“. Tento systém byl zaveden Lisabonskou smlouvou v roce 2009. Trojice předsednictví vymezuje dlouhodobé cíle a připravuje společný program, na který pak navazují individuální programy. Stávající trojici tvoří francouzské, české a švédské předsednictví.

Předsednictví už nemá takovou „sílu“ jako v minulosti. S rokem 2009 se změnila i role premiéra či prezidenta předsednické země, který už neusedá v čele summitů Evropské rady – tento úkol připadá stálému předsedovi, kterým je nyní Charles Michel. Podobně je to s evropskou diplomacií – tu od reformy vede Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, nyní Josep Borrell.

Skandály z posledních let:

Slovensko

Slovenský Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v roce 2018 zjistil, že předsednictví Slovenska v Radě EU v druhé polovině roku 2016 s sebou neslo nedostatky v účetnictví, veřejných zakázkách i ve zveřejňování dodatků ke smlouvám v Centrálním registru smluv. NKÚ prověřoval ministerstvo zahraničních věcí poté, co o svých podezřeních promluvili bývalí zaměstnanci ministerstva. Podle jedné zaměstnankyně byly některé umělecké a kulturní akce, jako například zahajovací koncert nebo slavnostní večer, na kterém bylo představeno logo předsednictví, předražené a netransparentně vedené.

Malta

V lednu roku 2017 nezačalo první maltské předsednictví Rady EU zrovna šťastně, protože tamní vláda si s sebou nesla sérii skandálů z předcházejícího roku. Mezi úkoly nejmenší země EU přitom patřilo dokončení evropských právních předpisů okolo praní špinavých peněz, které byly navrženy v důsledku skandálu Panama Papers. Mezi uniklými jmény se objevili také vysoce postavený maltský ministr a šéf kabinetu premiéra.

Rumunsko

Rumunské předsednictví začalo v lednu 2019 tím, že nejmocnější politik v zemi a dnes bývalý předseda Sociálnědemokratické strany (PSD) Liviu Dragnea zažaloval Evropskou komisi v souvislosti se zjištěním Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), že byl zapletený do podvodů s evropskými fondy. Soudní dvůr Evropské unie žalobu v roce 2020 zamítl. Skandálů se kolem politika objevila celá řada, v roce 2019 se dokonce dostal do vězení, ze kterého byl podmínečně propuštěn o dva roky později.