Česko trápí výpadky léků, farmaceutický průmysl a státní orgány se ale na řešení neshodnou. Platí to pro cenové stropy, které by mohly z domácího trhu vytlačit některá léčiva, i pro plánované povinné zásoby léků.Za nedostatkem některých léků v Česku i v celé Evropě stojí narušení globálních dodavatelských řetězců, a to kvůli dopadům pandemie i války na Ukrajině. V kombinaci s neobvykle zvýšenou poptávkou po lécích, jako jsou antibiotika, to vytváří opravdu nepříjemný koktejl. Farmaceutický trh je globálně provázaný a fakt, že se výroba surovin koncentruje hlavně v Asii, dělá celý řetězec velmi křehkým. Výpadek jednoho subdodavatele tak v dnešní situaci znamená zpomalení výroby a dodávek velkých objemů léčiv do mnoha zemí.
Přesto není na místě panikařit. Konkrétně v Česku nejsou výpadky tak masové, jak by se z některých emotivních reportáží mohlo zdát, a často se pacientů ani přímo nedotknou. Každý měsíc chybí na trhu zhruba 150 různých léků, v Česku je však k dispozici přibližně 6 500 variant léků na recept. Výpadky tak představují zhruba dvě procenta trhu.
„Abychom měli přesné informace, analyzovali jsme data SÚKL (
Státní ústav pro kontrolu léčiv) za loňský rok. A z této analýzy vyplynulo, že pouze 11 procent skupin léčiv bylo dotčeno takovým výpadkem, který nebyl jednoduše nahraditelný, a kde bylo potřeba hledat náhradu v podobě přípravy léků ze surovin přímo v lékárně, zvláštním dovozem léku ze zahraničí, anebo změnou preskripce za lék s jinou léčivou látkou,“ upozornil výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem (ČAFF)
Filip Vrubel.
Důvod, proč se léky v těchto skupinách musely složitě nahrazovat a pacientům a lékárníkům se tak zkomplikoval život, je prostý – nedostatečná konkurence, tedy málo vhodných alternativ na trhu, často maximálně tři.
„A konkurenceschopnost je dlouhodobě ohrožena velkým tlakem státu na cenu, aniž by ho zajímalo, zda požadované úspory neovlivní počet obchodovaných variant léků na českém trhu. Hlavně u levných léků, s nízkou marží, je nepravděpodobné, že na trh budou přicházet další konkurenti. Malý trh, přeregulovaný a se zastropováním cen nikoho neláká,“ argumentoval Vrubel.
Pokles marží podle něj naopak vede farmaceutické koncerny k přehodnocení toho, zda s některými léky na trhu vůbec zůstat. To celé umocňuje ještě loňský bezprecedentní nárůst nákladů na výrobu a dovoz léků, které kvůli stropům často není možné promítnout do prodejních cen.
Ohrožené podle ČAFF mohou být desítky druhů léků ve skupinách, kde je konkurence nedostatečná, a kde jsou už teď prodejní ceny na stropu regulace. Jedná se hlavně o některé velmi levné, ale život zachraňující léky – na hypertenzi, bolest, vysoký cholesterol nebo antibiotika.
https://update-eu.cz/bez-zvyseni-cen-nektere-leky-skonci-varuje-genericky-prumysl/
Ministerstvo nás nebere vážně, říká průmysl
Průmysl má zato, že ačkoliv cenová regulace není principiálně špatná, byla postavena pro období ekonomického růstu a silného trhu, a funguje spíše u dražších léků.
„Chybí mechanismy, které by flexibilně reagovaly na krizové roky a inflaci, jaké jsme svědky nyní. A především nám chybí nástroje, které by stimulovaly nabídku, tedy (
plošně) zvýšily regulovanou cenu a úhradu ve skupinách levných léků, ve kterých zásadně poklesl počet dostupných alternativ,“ shrnul názor firem Filip Vrubel.
Asociace údajně ministerstvo zdravotnictví (MZ) na rizika upozornila před více než půl rokem, rezort přesto nevydal v této oblasti žádná opatření. Podle průmyslu by se navíc nemuselo jít cestou zdlouhavé změny zákona, ale rychlejšího nařízení vlády. „Zásadní posun jsme bohužel stále nezaznamenali,“ řekl Vrubel s tím, že ministerstvo „argumenty průmyslu nebere vážně“.
Vedle cenových opatření ČAFF doporučuje také zvýšení soběstačnosti EU ve výrobě léků i účinných látek bez patentů, zjednodušení a automatizaci procedury schvalování dovozu cizojazyčných šarží nebo snížení administrativní zátěže v oblasti registrací a dovozu.
Ne plošně, ale „lék po léku“
Redakce EURACTIV.cz oslovila ministerstvo zdravotnictví s dotazem, proč odmítá upravit cenový strop u léčiv, u kterých podle ČAFF hrozí, že se výrobcům přestane vyplácet je na český trh dovážet, a nepůjde je nahradit alternativou či cizojazyčnou šarží.
Ministerstvo argumentuje, že Česko nemá významně jiné ceny léčiv než jinde v Evropě. Nastavení maximální ceny a úhrady zde funguje na bázi referenčního systému, tedy podle cen v jiných evropských státech, které nejsou pod ochranou obchodního tajemství.
Pokud jde o myšlenku navýšit cenový strop, ministerstvo říká, že v tomto ohledu nedokáže rozlišovat jednotlivé kategorie léčiv, a muselo by tento krok udělat u všech léků, které mají stanovenou maximální cenu a úhradu. To tedy znamená i u léků, které jsou cenově dražší, mají vysoké marže a v zásadě tento krok nepotřebují.
„Proto jsme rozhodli, že k tomuto budeme přistupovat individuálně – v momentě, kdy by výrobce zvažoval odchod z trhu (právě že by se mu to nevyplatilo kvůli nastavení maximální ceny a úhrady), jsme schopni u těchto individuálních případů ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami navýšit cenu ve veřejném zájmu tak, aby pro občany v ČR byl dále dostupný,“ popsal plány ministerstva jeho tiskový mluvčí
Ondřej Jakob.
„Takto nebudeme rozhodně postupovat plošně, ale individuálně u léků, kde by byla ohrožena jejich dostupnost,“ dodal.
Hlas českých pacientů sílí. Nově promlouvají i do úhrady léků na vzácné nemoci
Povinné zásoby
Další způsob, jak řešit kritické výpadky, má být připravovaná novela zákona o léčivech. Návrh, který teď
míří do mezirezortního připomínkového řízení, se opírá o plošnou povinnost výrobců držet až dvouměsíční zásoby všech léků na předpis.
Podle průmyslu tato novinka potíže s nedostupností léčiv nevyřeší. „Nová regulace bude stát stovky milionů korun, které vláda nechce nijak kompenzovat. Paradoxně tak místo posilování udržitelnosti a stability lékového trhu do něj vnáší další nákladné povinnosti vymáhané přísnými sankcemi, které mohou u některých firem vést k přehodnocení, zda budou s některými léky setrvávat na českém trhu,“ upozornil Filip Vrubel.
ČAFF argumentuje, že výpadky dodávek léků nebývají lokální (například výpadek antibiotik se dotkl celé Evropy), navíc se týkají jen omezeného portfolia léků dodávaných na český trh. Regulovat plošně tedy podle průmyslu nedává smysl.
„Pokud regulace dopadne na úplně všechny hrazené léky, bude to pro výrobce znamenat náklady v řádu stovek milionů korun, naopak za neplnění jim ještě hrozí sankce 20 milionů. Ve výsledku tak novela naopak v dlouhodobém horizontu může způsobit další omezení dostupnosti některých léků, zejména levných léků ve skupinách s nízkou konkurenceschopností,“ varoval Vrubel.
Ministerstvo zdravotnictví říká, že na tomto kroku trvá na základě zkušenosti. Výrobci, kteří nejsou schopni dodávat průběžně na český trh a mají pravidelné přerušení dodávek a následně obnovování ve velmi nepředvídatelné době, podle rezortu vytvářejí „obrovské riziko dostupnosti pro české pacienty“.
Novelizace vytváří dvě kategorie výrobců podle toho, zda měli v minulosti problém s dodávkami či nikoli. „V novele je to jednoduše řečeno připraveno tak, že ti, kteří neměli problém s výpadky, mají pouze měsíční zásobu. U těch, kteří mají pravidelné výpadky v dodávkách, chceme, aby drželi dvouměsíční zásobu. Tímto motivujeme výrobce, aby výpadky neměli, jelikož nemůžeme akceptovat, že jsou zde pacienti ČR bez léků (a MZ tím, že nenakupuje žádné léky, vlastně nemá jinou možnost, než postupovat tímto způsobem),“ vysvětlil postup ministerstva Ondřej Jakob.
Novela podle něj ministerstvu zároveň umožní precizněji sledovat to, co se na trhu děje. „V momentě, kdy bude přípravek označen jako nedostupný nebo hůře dostupný, jsme schopni si vyžádat, jaké množství toho léčivého přípravku je v distribuci, jaké množství je v lékárnách, jak dlouho vydržíme, a budeme tak moci dělat aktivní lékovou politiku,“ uvedl Jakob.
Jestli současná opatření povedou ke zlepšení situace na českém trhu s léky, ukážou další měsíce. Podle ČAFF je každopádně nutný oboustranný dialog mezi vládami a výrobci léčiv, stejně jako řešení na celoevropské úrovni. Obojí zatím pokulhává.
Zdravotní údaje dostupné na jeden klik: EU se připravuje na ambiciózní propojení dat
