Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu.
Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. „Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných,“ uvedl Dvořák. Dalšími tématy, která budou unijní lídři na jednání Evropské rady řešit, jsou Blízký východ, konkurenceschopnost, evropská obrana, migrace, ale i dostupné bydlení.
I přes jednoznačnou podporu Ukrajiny bylo ale podle ministra ve vztahu k určitým státům cítit „narůstající pnutí“.
„Nechci to příliš detailně prozrazovat, ale došlo k docela zajímavé výměně názorů mezi lucemburským a slovenským zástupcem. Bylo to docela pikantní,“ dodal český ministr. Lucembursko na jednání zastupoval místopředseda vlády a ministr zahraničí Xavier Bettel, Slovensko pak státní tajemník (náměstek) na ministerstvu zahraničí Marek Eštok.
Maďarsku je zejména vyčítáno, že již dlouhou dobu blokuje platby prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF). Na zvýšení prostředků v EPF o pět miliard eur, které budou určeny na vojenskou pomoc Ukrajině, se už v březnu roku 2024 shodli unijní ministři zahraničí, včetně maďarského. Budapešť ale čerpání z tohoto fondu stále neumožnila.
Problematické bývá rovněž každé schvalování nových balíčků sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině, která trvá již více než 3,5 roku. Maďarsko a Slovensko naposledy v létě blokovaly schválení osmnácté sady opatření, nakonec ale balík podpořily. Bratislava tak učinila poté, co jí Evropská komise nabídla záruky ohledně jiného unijního návrhu, a to ukončit dovoz ruského plynu do EU. Přijetí sankcí si v EU vyžaduje jednomyslný souhlas členských zemí.
Nyní slovenský premiér Robert Fico podmínil svůj souhlas s dalším balíkem protiruských sankcí tím, že Komise předloží návrhy zaměřené na sladění klimatických cílů s potřebami automobilového a těžkého průmyslu, jakož i návrhy ohledně cen elektřiny. Výhrady vůči dalším sankcím má i maďarská vláda.
Evropská komise měla původně předložit návrh devatenáctého balíčku sankcí proti Rusku již tuto středu na jednání velvyslanců při EU, projednávání bylo ale podle zdrojů ČTK odloženo. Je nicméně možné, že se k tématu velvyslanci sejdou ještě tento týden v pátek.