Odcházející šéf unijní diplomacie Josep Borrell navrhl přerušit politický dialog s Izraelem, u ministrů zahraničí ale narazil. V Bruselu přišla řeč i na Donalda Trumpa, Afriku, Gruzii nebo na to, kam až mohou dostřelit ukrajinské rakety.Tak jako každý měsíc, i v listopadu se sešli ministři zahraničí zemí Evropské unie, aby se zkoordinovali a projednali aktuální témata, která hýbou Evropou i světem. Rada pro zahraniční věci (FAC) tentokrát zasedla v pondělí 18. listopadu v Bruselu.
Pro ministry to byla první příležitost popovídat si „v plné sestavě“ o tom, jak by mohly vypadat budoucí vztahy mezi EU a Spojenými státy poté, co v Americe vyhrál prezidentské volby
Donald Trump.
Unie zatím moc neví, co od staronové hlavy největší globální mocnosti čekat, a je to poznat i z vyjádření mnoha vrcholných evropských politiků. Český ministr zahraničí
Jan Lipavský na dotaz redakce Euractiv.cz naznačil, proč zatím není možné vztahy s USA přesněji definovat.
„V tuto chvíli čekáme na nové evropské představitele (
Evropskou komisi, pozn. red.), aby byli schváleni Evropským parlamentem. To se trochu komplikuje. Zároveň nastupuje nová americká administrativa, která má poměrně razantní program, který ovlivní vztahy mezi Amerikou a Evropou, ať už jde o odpovědnost z hlediska bezpečnosti, výdaje na zbrojení, ale také obchodní tarify a obchodní politiku,“ řekl v pondělí odpoledne ministr.
„My se na to musíme umět připravit, a zároveň také komunikovat vůči Spojeným státům tyto otázky a umět si ohlídat vlastní zájmy,“ doplnil český šéf diplomacie.
Ruská eskalace
Na Ukrajinu dál prší ruské rakety, ministři se proto bavili také o tom, jak Kyjev dál podporovat. Řešili například to, jak odblokovat vojenské dodávky v hodnotě miliard eur financované skrze Evropský mírový nástroj (EPC), které už rok a půl
blokuje Maďarsko.
Některá americká média přinesla v neděli (17. listopadu) zprávu, že současný prezident USA
Joe Biden dal ukrajinské vládě povolení k tomu, aby mohla americkými střelami dlouhého doletu ATACMS zasahovat i ruské území, a to konkrétně Kurskou oblast.
„Určitě je to zpráva, která je příznivá, protože pomůže Ukrajině se lépe bránit proti opakovaným útokům, které přicházejí z Ruské federace. Viděli jsme, že tento víkend proběhl jeden z nejmasivnějších raketových náletů za poslední dobu. Tento krok je tedy určitě správný, a jsem rád, že jej americká strana učinila,“ řekl v pondělí ráno novinářům Lipavský.
Americké rozhodnutí by mohlo spustit „lavinu“ a přimět členské země EU, aby Ukrajině povolily to samé, pokud jde o rakety z Evropy. V tomto kontextu se mluví hlavně o Francii a Německu. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell už před začátkem pondělního jednání řekl, že by takové rozhodnutí přivítal.
„Není to debata, kterou by Evropská unie mohla nějakým svým rozhodnutím posunout, to je vždycky rozhodnutí jednotlivých států, které ty systémy (
Ukrajině) poskytují. Já myslím, že česká pozice je v tomto dlouhodobě konzistentní. My říkáme, že Ukrajina má právo se bránit i na území Ruska,“ řekl po konci Rady český ministr.
„Na druhou stranu, my nestojíme před tím dilematem jako někteří jiní hráči, protože takový typ zbraní na Ukrajinu nedodáváme. Já nikoho nechci poučovat, veřejně kritizovat, ale samozřejmě pokud Spojené státy rozhodly tak, jak rozhodly, tak si myslím, že je to naprosto v pořádku, v souladu s mezinárodním právem, a Ukrajině to pomůže se bránit,“ dodal Lipavský.
Americký krok se dá chápat jako odpověď na eskalaci války ze strany Moskvy. Jedná se jak o sílící ostřelování ukrajinských měst, tak o zapojení severokorejských vojáků do bojů nebo o zprávy o tom, že s vývojem útočných dronů Rusku pomáhá Čína.
Podle Lipavského jsou pro Česko jakékoliv přímé čínské dodávky zbraní do Ruska neakceptovatelné. Ve hře by mohly být nové sankce na čínské firmy. „Uvidíme, jaké návrhy budou předloženy v rámci jednání Rady a jestli se v té debatě někam dál posuneme. Ekonomická podpora (
Ruska) ze strany Číny je viditelná,“ řekl v pondělí odpoledne ministr s tím, že v Ruskem používaných zbraních se dají najít součástky z Číny.
Moskvě ale nepomáhá jen Peking. Rada v pondělí
schválila už druhý balík sankcí na Írán, který Rusku dodává balistické střely.
Borrellův pokus
Listopadová Rada pro zahraniční věci byla pravděpodobně ta úplně poslední, které předsedal Josep Borrell, dosavadní vysoký představitel EU pro zahraniční vztahy a bezpečnostní politiku. Pokud půjde vše podle plánu a europoslanci potvrdí novou Evropskou komisi, od 1. prosince ho nahradí Estonka
Kaja Kallas.
Těžiště zahraniční politiky EU se posouvá na východ, říkají experti k nové šéfce diplomacie
Není tajemství, že mnoho lidí v Bruselu i v řadě evropských hlavních měst se Borrellova konce nemůže dočkat. Španěl má za sebou řadu diplomatických přešlapů a často čelí kritice, že jeho politika nereprezentuje zájmy celé EU.
S jedním takovým kontroverzním návrhem přišel i tentokrát. Ministrům zahraničí nadhodil, aby Evropská unie přerušila politický dialog s Izraelem, a to kvůli porušování mezinárodního práva v Gaze. Podle španělského komisaře by to vyslalo symbolický signál do Tel Avivu, aby se tamní vláda začala chovat jinak.
„Já si kladu otázku, čeho tím chce dosáhnout. Myslím, že je spíš potřeba se opravdu seriózně v rámci EU pobavit, čeho jsme schopni dosáhnout, než přicházet takto s jednotlivými nápady. Jednou to jsou sankce, jindy pozastavení dialogu. Není to moc konzistentní politika,“ komentoval Borrellův návrh ráno před jednáním Lipavský. Česko patří mezi silné zastánce Izraele.
Debata ministrů pak ukázala, že nápad nenadchl ani další státy, minimálně sedm dalších se údajně proti tomuto kroku postavilo. Rada se tedy na žádné změně pozice k Izraeli nedohodla.
„Debata k Blízkému východu byla poměrně široká, tohle byla jedna z konkrétních věcí. Celá řada států, které tradičně stojí blíže k Izraeli, se vyjádřila v tom smyslu, že toto není krok, který by dával smysl. Naopak je potřeba ten dialog vést a v něm uplatňovat stanoviska Evropské unie,“ řekl po jednání novinářům Lipavský.
Každopádně platí, že pozice Evropské unie na Blízkém východě zůstává relativně slabá. Je také nejasné, jakou politiku bude vyznávat nová Komise a zmíněná Kaja Kallas, až se ujme úřadu. Nahlédnout do jejích plánů měl možnost český ministr Lipavský, který se s estonskou expremiérkou v pondělí v Bruselu sešel na první „zdvořilostní“ bilaterální jednání.
Podle ministra se bavili „o přístupu k Rusku, další podpoře Ukrajiny a směřování EU v následujících letech“.
