Blíží se konec syntetických pesticidů? Iniciativa volající po jejich zákazu má již půl milionu podpisů

Konec používání syntetických pesticidů, obnova biodiverzity a podpora menších farem.  Právě tak zní tři cíle, které si stanovila evropská občanská iniciativa s názvem „Zachraňme včely i farmáře“.V půdě chybí organická hmota. Z krajiny pak mizí rostliny i živočichové a schopnost přírody čelit extrémním výkyvům počasí a dalším důsledkům klimatických změn se oslabuje. Jak vrátit do půdy a krajiny život? Klíčovou roli sehrávají zemědělci. Uvědomují si to i organizátoři Evropské občanské iniciativy „Zachraňme včely i farmáře“, která usiluje o proměnu současného modelu konvenčního zemědělství na jeho ekologickou formu. Jejich cílem je ochrana půdy před degradací. Upozorňují mimo jiné na fakt, že zdravá půda může lépe pohlcovat emise uhlíku a přispět k dosažení klimatické neutrality. Iniciativa se také zasazuje o zvýšení sociálního a ekonomického postavení samotných farmářů. Jedním z prostředků má být větší rozvoj malých a středních farem na úkor velkých agropodniků, případně změna rozdělování evropských zemědělských dotací.

Malé a střední farmy mají být v centru evropského zemědělství. V ČR se na ně zatím tolik nehledělo

V rámci společné zemědělské politiky (SZP) by podle iniciativy měli být upřednostňováni zemědělci, kteří hospodaří s minimem pesticidů a snaží se vytvářet biologicky rozmanité prostředí, v němž se bude dařit i včelám. S chemickými postřiky by podle iniciativy měla EU úplně skoncovat. Do 10 let se má podle návrhu snížit jejich používání o 80 procent, do roku 2035 pak mají z evropského trhu vymizet nadobro. Pesticidy totiž hubí nejenom plevel, ale také živočichy, zejména opylovače. Klesající počet včel, motýlů a jiného hmyzu pak následně snižuje kvalitu plodin.

🐝Bees are our tiny #FoodHeroes. Without them most of the food we eat wouldn't exist.🐝

⚠️But bees are in danger. Beekeepers around the world are working to protect them.

👩‍🌾🐝To all those unsung heroes we say, 🙏THANK YOU! pic.twitter.com/SambhZ3ZB8

— Food and Agriculture Organization (@FAO) January 8, 2021

Kromě pesticidů by podle ekologů měly z evropského zemědělství zmizet i geneticky modifikované organismy. „Pokud státy dotují zemědělství, měly by se zaměřit na podporu takového zemědělství, které omezuje stávající rizika. Navíc benefity pro naše zdraví souvisí i s celkovým ozdravěním krajiny,“ poznamenal k iniciativě Jan Skalík, vedoucí programu Krajina Hnutí Duha. Evropská iniciativa zahájila sběr podpisů v září 2019, od té doby ji podpořilo zhruba půl milionu příznivců. Aby se iniciativou mohla zabývat i Evropská komise a případně na základě ní vydat legislativní návrh, musí ji do konce března 2021 podepsat jednou tolik lidí z alespoň sedmi členských států. Za běžných podmínek by tuto metu musela iniciativa splnit do jednoho roku, tedy do září 2020. Kvůli koronavirové krizi však instituce EU vyšly aktivistům vstříc a prodloužily všem aktivním iniciativám konečný termín sběru podpisů minimálně o půl roku.

Konec doby klecové podpořilo v občanské iniciativě více než 1,6 milionu Evropanů

Do iniciativy na záchranu včel a farmářů se zapojilo již více než 140 environmentálních nevládních organizací, farmářských a včelařských sdruženích nebo vědeckých institucí z celé Evropy. Jednou ze zapojených organizací je i české Hnutí Duha.

Ochrana půdy má v budoucích plánech EU významné místo

Nejpřísnější systém na používání pesticidů

Používání pesticidů není problematické pouze pro životní prostředí, ale také lidské zdraví. Nebezpečné látky totiž mohou pronikat do vody a půdy, stopy po nich se tak mohou objevit i v potravinách. V Česku se takové postřiky používají například při pěstování chmele, vinné révy, ovocných stromů nebo brambor. EU má jedny z nejpřísnějších pravidel na používání pesticidů a jejich povolování. Například v roce 2018 se členské státy shodly, že od roku 2019 nebude napříč Unií možné používat tři neonikotinoidy, které jsou zvláště nebezpečné pro včely. Místo nich se nicméně nadále mohou používat další čtyři látky z rodu neonikotinoidů.

EU zakáže pesticidy nebezpečné pro včely. Česko nesouhlasí, obává se ztráty cukrové řepy

Přestože na první pohled EU chemické postřiky omezuje, v roce 2017 naopak rozhodly členské státy, navzdory odporu europoslanců, že se jeden z nejznámějších syntetických prostředků na ochranu rostlin – glyfosát – bude moci používat ještě minimálně 5 let, tedy do poloviny prosince roku 2022. Některé země EU jej však již začaly postupně stahovat ze svého trhu. Ke kroku se od loňska uchýlilo například Lucembursko. S omezením počítá také ČR.

Způsobuje glyfosát rakovinu? Výsledky studií se neshodují, ČR se ale přiklonila k jeho omezení

Přesto takové aktivity nestačí. Podle loňských údajů evropského statistického úřadu (Eurostat) se objem pesticidů v EU příliš nemění. V některých zemích, kam patří i Česko  nebo třeba Portugalsko, sice klesá, v jiných se naopak zvyšuje. Příkladem je Rakousko, Francie nebo Slovensko, kde se prodej prostředků proti plevelům a škůdcům naopak zvyšuje. Jako problematická se ukázala nedostatečná kontrola používání pesticidů evropskými farmáři a s tím související negativní dopad na biodiverzitu. Loni na to upozornil Evropský účetní dvůr.

Méně pesticidů, vyšší ceny?

Úplné ukončení používání pesticidů ale není jednoduchým krokem a může přinést více škody než užitku. „Pokud by pěstitelé hospodářských plodin neměli možnost ošetřovat je proti škůdcům nebo projevům klimatických vlivů (sucho, deštivé počasí a rozvoj plísní atd.), zvýšilo by se riziko ztrát na úrodě a následně by nastal růst cen zemědělských surovin a potravin z nich vyráběných,“ vyjmenovala možné následky ukončení používání pesticidů pro EURACTIV.cz česká europoslankyně Veronika Vrecionová. Dalším důsledkem může podle ní být i ztráta ekonomické konkurenceschopnosti evropského zemědělství ve prospěch mimounijních zemí.

Včel ubývá. Europoslanci proto vyhlásili další boj proti pesticidům

Pokud by tedy EU chtěla nadobro skoncovat s chemickými postřiky, musely by existovat účinné náhrady na bázi přírodních zdrojů. Na jejich vývoji se ale stále pracuje. Kromě toho by se musela podle europoslankyně změnit i mentalita samotných zemědělců, kteří se s novými trendy často obtížně sžívají. „Zemědělce používající ochranné prostředky na přírodní bázi by bylo možné pozitivně motivovat nějakou formou podpor při prokazatelném přechodu na pesticidy, které nejsou rizikem pro přírodu a v ní žijící organismy, neboť by v zásadě šlo o kompenzaci ekonomické újmy,“ doporučila Vrecionová, která je rovněž předsedkyní Spolku pro obnovu venkova České republiky.

Polemika: Existuje plnohodnotná náhrada za glyfosát?

Dosavadní činnost EU

O ochranu půdy, pestrou krajinu a obnovu biodiverzity usilují v současné době dvě  loňské strategie Evropské komise – strategie „Z farmy na vidličku“ a „Ochrana biologické rozmanitosti“. Ve srovnání s občanskou iniciativou jsou nicméně oba dokumenty méně ambiciózní. Zatímco první plán požaduje do 10 let snížit rizika chemických pesticidů o polovinu a používání chemických hnojiv o 20 procent, cílem druhého plánu je zavedení ekologického režimu hospodaření na 25 procentech zemědělské půdy v EU. Druhá strategie zároveň zmiňuje snahu o zastavení klesajícího trendu počtu včel, čmeláků a dalších opylovačů, který s používáním pesticidů úzce souvisí. „Pokles používání pesticidů na polovinu jistě může dostačovat k tomu, aby byly potraviny bezpečné na těch farmách, kde se o bezpečné hospodaření již nyní snaží,“ uvedl Skalík redakci EURACTIV.cz. Podle něj však nejsou často dodržovány ani předepsané normy. „V Česku byly v roce 2018 směsi pesticidů ve třetině kontrolovaných vzorků ovoce a zeleniny,“ dodal odborník z Hnutí Duha. Evropské strategie jsou však pouze koncepční dokumenty, jejichž praktické využití bude vyžadovat přijetí nové legislativy. Tu by mohla popohnat právě evropská občanská iniciativa s podobnými a v některých bodech progresivnějšími cíli. S omezením pesticidů by mohly v budoucnu pomoci také moderní technologie. Už nyní se na několika evropských farmách pohybují roboti, kteří ničí plevel mechanicky, případně dávkují chemické látky jen ve velice omezeném množství napadeným rostlinám.

Farmaření prochází digitální revolucí. Roboti pomáhají na poli i v kravínech

Změnu by mohla přinést také nová zemědělská politika EU, která by mohla začít platit od roku 2023. Odborníci jsou ale v jejím hodnocení spíše skeptičtí. „Pokud bychom měli dojít ke zdravější krajině a zdravějším potravinám, budeme potřebovat, aby ministerstvo (zemědělství) dotacemi mnohem více podpořilo ponechávání organické hmoty na polích, ekologické zemědělství, podpořilo vznik remízů a mezí, zlepšilo vodní režim v krajině. Všechno toto totiž pomůže vyhnout se pesticidům tam, kde nejsou potřeba,“ uzavřel Skalík z Hnutí Duha.Tento článek vznikl s podporou frakce Evropských konzervativců a reformistů. Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.