První fázi uprchlické vlny z Ukrajiny se podařilo zvládnout, teď je nutné připravit se na řešení dalších a větších sociálních, rodinných i kulturních témat, píše v komentáři pro EURACTIV.cz Jiří Kohout. Velkou pomocí by podle něj byly intervenční fondy EU.
Jiří Kohout je ředitel Diecézní charity České Budějovice.
Ještě na začátku února tohoto roku si nikdo z nás nedovedl představit, že Česká republika a velká část Evropy budou čelit masivní migrační vlně způsobené válečným konfliktem. Útěk lidí před válkou jsme v uplynulých desetiletích zažili několikrát, ale od konce druhé světové války nikdy v takovém rozsahu jako dnes. Uprchlická krize s sebou přináší zcela nové situace, na které jsme nebyli zvyklí, přináší určitá ohrožení, zároveň spoustu výzev a nových možností.
Z pohledu Diecézní charity České Budějovice (DCHCB), tedy organizace působící na jihu Čech, můžeme říci, že dosavadní průběh uprchlické krize se zatím daří zvládat dobře.
Strategie a způsoby zvládání situace spojené s krizí se v jejím průběhu mění. Ihned po vypuknutí války na území Ukrajiny pomohla v České republice příliv ukrajinských uprchlíků zvládnout jak rychlá reakce státu, tak lidská solidarita.
Česká republika, jednotlivé kraje i krajská města se snažily reagovat rychle. Zřízením sítě Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině stát vytvořil účinný systém rychlého odbavení příchozích na jednom místě a významně snížil tlak, kterému byly vystaveny neziskové organizace, odbory azylové a migrační politiky, další státní i nestátní instituce a organizace i celá společnost. Stát i jednotlivé kraje se snažily uvolnit také hromadné ubytovací kapacity.
Situaci by se ale nepodařilo zvládnout bez lidské solidarity a zapojení neziskových organizací v podobě poskytnutí míst pro rychlé a dostupné ubytování uprchlíků a v podobě finanční podpory. Docházelo k úzkému, intenzivnímu kontaktu a spolupráci mezi pracovníky neziskových organizací, humanitárními pracovníky, interkulturními pracovníky, dobrovolníky a lidmi ze společnosti, kteří nabízeli pomoc. Jednalo se například o vybudování databáze ubytování v rodinách, na farách, v penzionech, dále zřízení finančních, potravinových a humanitárních sbírek. Situace byla zvládnutelná také díky činnosti dobrovolníků, kteří se okamžitě zapojili do zprostředkování pomoci. Významnou roli hrají od počátku také neziskové organizace, které jsou připravené reagovat na mimořádné události. Bez výše zmíněných aktérů by byla situace jen velmi těžko zvládnutelná.
Významnou událostí, která vedla ke stabilizaci situace, byla aktivace směrnice o dočasné ochraně Radou EU (dne 3. března 2022). Díky tomu bylo možné v zemích EU poskytnout lidem prchajícím před válkou okamžitou ochranu. Tento krok ze strany EU usnadnil vstup uprchlíkům do ČR, ale také usnadnil práci sociálním, interkulturním a dalším pracovníkům, kteří byli a stále jsou s uprchlíky v kontaktu.
EU vůbec poprvé aktivuje speciální režim pro uprchlíky. Posun v reformě migrační politiky se ale neočekává
V současné době má již lidská solidarita klesající tendenci, a v pomoci občanům Ukrajiny má tak klíčovou roli stát – zejména v oblasti financování služeb, které pomáhají uprchlíkům v integraci, a v nastavování strategií a postupů, které mohou dopomoci k pozitivní adaptaci a integraci uprchlíků v České republice.
Neziskové organizace i další subjekty poskytující pomoc mají například možnost inspirovat se v dokumentu strategických priorit vlády. DCHCB identifikovala s oporou výše zmíněného dokumentu výzvy zejména v oblastech týkajících se překonávání a snižování jazykové bariéry, zajišťování vzdělávání, zajišťování stabilního bydlení, hledání zaměstnání a zajištění dostupné zdravotní péče a dále s těmito tématy v rámci činností provozovaných služeb pracuje.
Z našeho pohledu je situace v současné chvíli v rámci mezí stabilizována, zároveň vnímáme jako nutné připravit se na řešení dalších, větších sociálních, rodinných i kulturních témat, se kterými již nyní uprchlíci přicházejí. Jedná se například o téma vzdělávání – zápisy a nástupy do MŠ, ZŠ, SŠ, VŠ, pomalá nostrifikace vzdělání, nedostatečná kapacita či nabídka rekvalifikačních kurzů, nízká kapacita adaptačních kurzů či sociokurzů, vysoká poptávka po kurzech českého jazyka, tlumočení a překlady ve školách, speciální asistenti pro uprchlické děti se speciálními potřebami apod. Dále se jedná o témata zaměstnání, rodinná témata jako jsou násilí, rozvodová problematika, dluhy, dále vyplácení starobních a invalidních důchodů a zajištění komplexní zdravotní péče.
Je nutné se zaměřit nejen na adaptaci a integraci cizinců, ale také na českou společnost a její schopnost přijetí velkého množství uprchlíků, jejich kultury, norem chování. Důležité je věnovat se osvětové činnosti, zapojovat uprchlíky nejen do práce a vzdělávání, ale i do dalších oblastí aktivního života. DCHCB vnímá jako potřebné soustředit se také na prevenci vzniku sociálně patologických jevů, jako jsou závislosti, prostituce, násilí zejména u mladistvých či dalších ohrožených skupin mezi uprchlíky.
Významně by pomohla výše zmíněná rizika eliminovat a řešit plánovaná finanční pomoc z Evropské unie státům, které jsou uprchlickou krizí nejvíce zasažené, a to díky speciálním intervenčním fondům. Pozitivní dopady by mohlo mít také šíření dobré i špatné praxe jiných států, které se již v minulosti s uprchlickou krizí setkaly.
Z pohledu DCHCB je dále pro adaptaci, integraci i činnost pomáhajících subjektů nezbytné jasně definovat, co bude po skončení dočasné ochrany. Vhodná by byla úprava pobytového zákona, kdy by měla být zohledněna míra integrace uprchlíků. Tento krok by mohl být motivační pro uprchlíky, aby se aktivně zapojovali a snažili se plně integrovat.
Pro úspěšné zvládnutí a eliminaci negativních dopadů uprchlické krize na českou společnost je potřebné, aby byly postupy a pomoc, která je poskytována uprchlíkům, koordinována a finančně či metodicky podporována ze strany státu, případně Evropy.
První fázi uprchlické vlny zvládlo Česko díky dobrovolníkům, budoucnost si žádá jiná řešení