Unijní byrokraté ho vnímají jako potížistu. Přesto však doufá, že se mu podaří přesvědčit odpovědné, aby o EU komunikovali lépe, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Fabio Mauri, autor
twitterové stránky DG MEME. Ta je jedna z nejúspěšnějších memových stránek na Twitteru se zaměřením na dění v Evropské unii.
Fabio Mauri je italský IT konzultant, fotograf a grafik. Stránku DG MEME – Generální ředitelství pro memy, satiru a střízlivou zábavu – založil v roce 2018, od té doby se rozrostla na téměř 100 tisíc fanoušků, mezi které se řadí i přední evropští představitelé. V roce 2019 vydal knihu Brave Old Europe: or how i stopped worrying and love the European Union, která pojednává o post-apokalyptické Evropě. Kdo je Fabio Mauri? A jak jste se stal předním evropským humoristou na Twitteru?Věřte tomu, nebo ne, ale já jsem softwarový inženýr. Vždy jsem pracoval s IT a grafikou, převážně tvorbou webových stránek. Svou kariéru jsem začínal ve společnosti Swarovski v rakouském Innsbrucku, než jsem se rozhodl stát se stážistou v Evropské komisi. Vždy jsem byl zvědavý, jak fungují instituce zevnitř, a po Brexitu jsem byl opravdu naštvaný. Říkal jsem si: „Jak to mohli dopustit? Proč nedokážou jednoduchým způsobem vysvětlit, proč je dobré být v EU?“ Byl jsem velmi frustrovaný, opustil jsem práci a přestěhoval jsem se do Bruselu, abych se stal stážistou.
Když jsem tam pracoval, za pár týdnů jsem pochopil, že je tam spousta problémů. Ve snaze pomoci s komunikací a ukázat jim, že o Evropě se dá mluvit a být vtipný, jsem se rozhodl založit tento osobní projekt. Musím říct, že od té doby se stal docela úspěšným.
Předpokládám, že jste přestal pracovat v Evropské komisi.Ano, už nejsem stážista, ale stále jim poskytuji poradenství.
Mám pro vás citát. „Evropská unie je jen banda starých, nudných byrokratů.“ Už ani nevím, kolikrát jsem tuhle větu slyšel. Ve vytvoření DG MEME vám to ale nezabránilo. Proč jsou memy o byrokratech EU tak vtipné? Proč funguje DG MEME?Doufám, že kromě zábavy si lidé všimnou, že cílem DG MEME je mluvit o Evropě. Samozřejmě vtipným způsobem uvádí téma, to ale neznamená, že je to jen pro zábavu. Proč to funguje? Za prvé, někdo mluví o EU, a to je něco, co se dříve moc nedělo. Bez urážky, Euractiv a Politico jsou velmi pěkná média a tak dále, ale velmi specifická. Pokud nejste v EU bublině, sotva je znáte. Je to hlavní komunikační prostředek – memy nabízejí EU širšímu publiku. Protože ten obrázek je někdy tak vtipný, že i když nesledujete politiku EU, smějete se a možná se chcete dozvědět víc – kdo je ten chlap na obrázku? Nebo proč se lidé smějí tomuto memu, kterému nerozumím? Tomu se říká infotaintment.
Existují tři pilíře demokracie – zákonodárná moc, výkonná a soudní moc. Někteří říkají, že existuje ještě čtvrtý – média. Jestli tomu dobře rozumím, tvrdíte, že memy a humor jsou jako pátá noha demokracie? Tím, že infotainment poskytujete širší veřejnosti, děláte určitý druh služby.Nemyslím si, že je to pátý pilíř, stále to vnímám jako součást médií. Dělá to, co možná některá seriózní média opravdu nedokážou, což je rozebírání zpráv způsobem, kterému lidé rozumějí na emocionální úrovni. Protože když pracujete osm hodin a přijdete domů za svými dětmi, pravděpodobně nemáte čas číst o evropské politice. Oslovení těchto lidí by mělo být prioritou Generálního ředitelství Evropské komise pro komunikaci (DG Communication). Pokud dokážete problém udělat vtipným, je to lepší a zajímavější, protože lidé už bohužel nemají čas číst dlouhé články. Přesto je nemůžeme ztratit, musíme najít způsob, jak je zapojit.
Občas se stane, že se najdou lidé, kteří říkají: „Vy jste jen banda zbytečných parazitů“. Je zřejmé, že v institucích, ostatně jako v každé vládě, jako v každé korporaci, jsou paraziti. Předpokládám, že je to součást lidského chování. Samozřejmě, pokud vyvrácení tohoto obvinění přichází od funkcionáře, nevěříte mu, protože hájí své zájmy. Ale pokud pochází od mladého člověka, který nemusí být nutně součástí samotné Komise, ale přesto doufá v EU, pak to zní důvěryhodněji.
Syrovátka: Důvěra v jednu konspirační teorii z vás ještě nedělá antisystémového člověka
Memy jako terapie
Čekal bych, že když se u vašich memů bude hodně lidí smát a bavit, najde se i spousta lidí, kterým to nepřijde vtipné, a dokonce to budou považovat za urážlivé. Setkal jste se někdy se situací, kdy jste zvažoval smazání své stránky? Nebo možná litujete, že jste to vůbec vytvořil?Ne, smazání ne. DG MEME považuji za svou alternativu k terapii. Když vidíte nebo čtete věci, které vás rozzlobí, můžete buď svůj hněv udržet uvnitř, nebo najít způsob, jak překroutit špatné zprávy v něco, čemu se alespoň můžete zasmát.
Některý váš obsah může být považován za „hraniční“. Kontaktovali vás nějací politici kvůli smazání obsahu?Ne, naštěstí ne.
A udělal byste to? Smazal byste někdy vaši tvorbu? No, oni mají peníze na zaplacení právníků, já ne. Takže v závislosti na tom se nakonec budu muset vzdát. Mým hlavním cílem samozřejmě není urážet lidi. Pokud problém přijde, pokusím se ho řešit. Ale prosím, tento nápad jim nepředávejte.
Dobře, nebudu. V dnešní době jsou evropské instituce, konkrétně jejich PR, čím dál „lidštější“. Přemýšlel jste o přeměně vaší stránky na skutečné DG? Nebo jste možná mluvili s lidmi z Generálního ředitelství pro komunikaci, zda by neměli o vaše služby zájem? Od nízkého až po střední vedení Komise existuje určité nadšení. Ale bohužel pak musí jít nahoru v hierarchii pro povolení a nakonec někdo tam nahoře řekne: „Zbláznili jste se? Proč chcete pozvat tohoto chlapa? Je to potížista.“
Vrcholový management EU mou stránku toleruje, ale myslím, že z toho nejsou nutně nadšení. Pro mě to není důležité, protože nakonec stejně oslovím lidi, které chci oslovit, i když mě Komise zatím nepozve, abych promluvil na jejich akcích nebo jejich workshopech.
Na druhou stranu mě instituce jako
Evropský parlament nebo
Výbor regionů pozvaly, abych přednesl nějaké prezentace nebo projevy o komunikaci a satiře. I české zastoupení Evropské komise mě loni pozvalo na
Colours of Ostrava. A také jsem měl rozhovor s Margrethe Vestager, jednou z nejmocnějších komisařek EU, která řekla, že si mé práce opravdu váží.
Mluvil jste s Margrethe Vestager a stále vás nejvyšší vedení považuje za potížistu. Jak mohou tyto dvě věci koexistovat?No, ona není top management, ona je vrcholná politička a jako taková si stále užívá svobodu projevu. Vrcholový management, o kterém mluvím, jsou skuteční eurokraté, šedé eminence, které mají povinnost realizovat myšlenky, které přicházejí od politiků. Neznáme ani jejich jména, ale mají skutečnou moc a bojí se toho, co neovládají. Není divu, že mě tito lidé považují za potížistu.
A je podle vás naděje na změnu?Ano, vždy je naděje. Rád bych jim pomohl se svými komunikačními dovednostmi, ale pochybuji, že někdy najdou správný způsob, jak je použít, protože si musí dávat velký pozor, aby nikoho neurazili, včetně jiných institucí. Komise je nějaký druh vlády, ale ve skutečnosti nemá právo hájit svou vlastní práci, což je směšné. Myslím si, že Komise by měla být schopna zahájit boj s Parlamentem, pokud tamní politici vymýšlejí falešné zprávy proti legislativě, kterou navrhla. Stalo se tak nedávno, což bylo velmi překvapivé, během diskuse o návrhu o obnově přírody. Generální ředitelství hájilo svou vlastní práci a doufám, že se to bude stávat častěji.
Stejný příběh s Brexitem: záměrně se rozhodli nekomunikovat proti němu, protože „to je interní záležitost Spojeného království“. Což je jako říct, že pokud se se mnou chce moje přítelkyně rozejít, pak je to její vlastní problém, nemusím se jí snažit vysvětlovat, jak je skvělé, když jsme spolu. Než se změní jejich submisivní přístup ke komunikaci, potrvá to ještě hodně času.
Debata o EU v Česku není korektní ani férová. Převládají odpůrci, a to chci změnit, říká ministr Dvořák
Můžu pomoci se zlepšením toho, jak lidé vnímají EU
Někdo by mohl namítnout, že humor je skvělý způsob, jak změnit vnímání některých věcí. Obecně lze říci, že EU není na vrcholu popularity, i když čísla z posledního Eurobarometru nejsou tak špatná. V některých zemích, například v České republice, ale občané ztratili důvěru v EU. Mohlo by DG MEME pomoci v jejím obnovení?Pozitivní akce ze strany evropských institucí (např. rušení benefitů, snížení platů, zlepšení výběrového řízení) budou vždy fungovat lépe než jakákoli komunikace. Ale ano, DG MEME má vliv. Nevím, jestli někdo někdy napíše Dějiny evropské komunikace, ale pokud ano, myslím, že DG MEME bude mít svých pár odstavců. Přinejmenším to pomáhá sdílet znalosti, které většina občanů nemá.
Lidé například nevědí, že existuje něco jako Výbor regionů, což je jakýsi pokus přimět evropské regiony, aby spolu mluvily, místo aby byly pouze filtrovány národními státy. Nebo nevědí, že většinu pravomocí má Rada, takže když zjistí, že vlastně většina rozhodnutí má souhlas všech členských států, jsou opravdu šokováni.
DG MEME může pomoci zlepšit porozumění fungování EU, protože vysvětluje věci jednoduchým a srozumitelným způsobem, ale jeho rozsah je stále velmi malý. Nemám rozpočet na studio nebo televizní kanály. Samostatně změnit vnímání EU je příliš velký úkol pro tuto stránku.
Vaše stránky působí tak, že jsou vytvořeny na telefonu v tramvaji. Vypadá to osobněji, že za tím stojí člověk, ne velká korporace. Mluvil jste o tom, že není rozpočet, není studio atd. Chtěli byste mít velký rozpočet? Velké studio? Možná nějaké lidi, kteří by za vás něco dělali?Bylo by skvělé mít profesionálnější dosah a rozšířit některé nápady pomocí vhodného týmu a nástrojů. Někdy přemýšlím o tom, že bych vyzkoušel crowdfunding, abych zjistil, kolik toho můžu vybrat. Jednou jsem se pokusil přihlásit do
Spinelli Prize for Outreach, která je v podstatě napsána pro projekt, jako je DG MEME, ale samozřejmě jsem neuspěl. Přesto, s nulovým rozpočtem a pouze osobním časem, který tomu věnuji, stále vyvolávám u mnoha lidí úsměv, a myslím si, že je to takhle hezké.
Napsal jste dokonce knihu o postapokalyptické budoucnosti po pádu EU. Země jsou rozděleny na nejmenší části, je zakázáno cestování atd. Myslíte si, že je to reálná hrozba?Doufám, že ne. V knize jsem se snažil použít stejné metody jako populisté, ale s cílem obhájit myšlenku EU. Zaměřují se na strašení lidí – imigrace, ekonomika, zhroutíme se, pokud budeme mít tuto EU, ztratíme své tradice a tak dále. Aplikuji tady stejné metody – dobře, podívejme se, jestli se vaše nápady ujmou, co se stane v Evropě? Všude bude vládnout hloupost a nenávist, protože lidé přestanou mluvit jazyky, budou znát jen svoje dialekty, nebudou cestovat, protože se budou bát cizinců; to oslabí národní subjekty, protože je snazší řídit regionální subjekty. To způsobí ještě více třenic, a nakonec násilí a války. To je hlavní myšlenka knihy.
Nemyslím si, že by se to mohlo stát způsobem, který kniha popisuje, i když pandemie a válka v Evropě již proběhly. To není špatné na knihu napsanou v roce 2012, že? Přesto si nikdo nemohl myslet, že k Brexitu dojde… Co když Frexit přijde za dva roky? A co pak? Je dobré si to hlídat a pamatovat si: „Toto bude alternativa, pokud se nám nepodaří zůstat jednotní a najít společný způsob, jak o věcech diskutovat“.
Příští rok nás čekají volby do Evropského parlamentu. Měly by vám poskytnout spoustu obsahu. Připravujete nějaký mechanismus, jak zabránit přílišné publicitě kampaní extremistických a populistických stran? Často se spoléhají právě na to, že dělají ta nejbrutálnější prohlášení, jen aby byli vidět, aniž by skutečně mluvili o nějaké politice.Vlastně jsem už začal plánovat memy na rok 2024. Doufám, že do té doby bude Twitter stále platformou. Takže ano, jsem připraven a jsem nadšený z těchto nových voleb a pokusím se ze všech sil odhalit, jak slabé jsou populistické argumenty. A další věc, kterou bychom měli udělat, zvláště velké strany na levém středu, je naslouchat našim odpůrcům a chápat, jaké jsou jejich silné stránky. Vezměte si migraci. Popíráním, že je to problém, si odcizíme spoustu nerozhodnutých voličů. Připouštím ale, že je to problém, navrhnout řešení a zároveň odhalit strach, který populisté tak dobře umí vytvářet.
Musíme se snažit zamezit „únavě z války“, apeluje prezident Pavel
Babiš mi chybí, ale jsem si jistý, že se vrátí
Ze které země EU nebo politiků je nejlepší dělat si legraci?Zdá se, že Bůh rozmístil zvláštní osobnosti a jejich voliče tak trochu všude v každé zemi, takže bych neřekl, že existuje země, ze které si lze snadněji udělat legraci. Záleží jen na příležitosti.
Dobře, jaké jsou vaše nejoblíbenější příležitosti?Líbí se mi, když politici někam chodí na schůzky a o něčem diskutují. Obvykle nikdy přesně nepochopíte, proč se potkali, ale předpokládám, že v zákulisí pravděpodobně řeší nějaké vážné věci. Prostě zveřejňují tyto velmi podivné obrázky,
jako je ten s Macronem a Sunakem, kde se zamykají v hotelovém pokoji. To se stalo velmi virálním – „Co se stane v Hirošimě, zůstane v Hirošimě“.
Předpokládám, že pro někoho je důležité vidět ty úsměvy a potřesení rukou, ale pro mě jsou to jen memy.
A co Česká republika? Už dříve jste v Českém rozhlase řekl, že máte k Česku zvláštní vztah, protože jste zde měl přítelkyni a zůstal jste v Praze. Ale co čeští politici? Dodáváme vám dobrý materiál nebo spíše nudné postavy?Ale ne,
(čeští politici) jsou skvělí. Od Babiše, který mi samozřejmě po memové stránce chybí, ale určitě si najde způsob, jak se vrátit do centra pozornosti, přes Fialu, vždy tak vážného, až ke generálu Pavlovi… Vypadá tak cool, je dobře memovatelný, v pozitivním slova smyslu.
Kdo vyhrál závod o nejvíc sexy politika? Prezident Pavel nebo španělský premiér Sánchez? Nebo možná Macron?Myslím, že je to stále předmětem diskuse. Ale jsem velmi šťastný, stále mám dovoleno vytvářet memy o tom, jak krásní muži politici jsou. Kdybych to udělal s političkami, dostal bych spoustu negativních komentářů, ale naštěstí se stále můžeme soustředit na muže.
Myslíte si, že dělat si legraci z toho, jak vypadají mužští politici a bavit se o jejich vzhledu, je vhodný materiál pro memy?Obecně se tomu snažím vyhýbat, pokud není vzhled to jediné, co politik má. Pokud je to zbraň, kterou jste si vybrali pro svou kampaň, pak to vyžaduje vtipy. Někdy máte tyhle skvělé obrázky, například s Charlesem Michelem, který hluboce mluví s Pedrem Sánchezem, a vypadá to, že s ním opravdu chce vyrazit někam ven, protože on ví, jak sbalit všechny holky.
Jaká je budoucnost DG MEME? Představoval bych si, že budete muset svou stránku dříve nebo později přeměnit v něco jiného. Máte nějaké plány, jak v budoucnu využít svůj humor, svou oblíbenost?Vlastně ne, nemám konkrétní plán. Stále doufám, že to budu moci dál rozvíjet, a doufám, že Twitter nezmizí, protože tam mám 100 tisíc sledujících, takže by bylo opravdu špatné začít znovu na nějaké jiné platformě. Myslím, že DG MEME jako experiment již uspěl.
Před covidem jsem přemýšlel o tom, že to trochu zpomalím: ukázal jsem, že se dá dělat humor o EU a chtěl jsem se zaměřit na nové fotografické projekty. Ale s covidem jsem už nemohl cestovat, musel jsem bojovat proti ruské propagandě a uvědomil jsem si, že lidé mají DG MEME opravdu rádi. Dostal jsem spoustu pěkných zpráv: „V této velmi těžké době mě udržuješ při zdravém rozumu“ nebo „Alespoň nás pořád rozesměješ téhle šílené situaci“. A tak jsem se trochu víc snažil a nějak se to zrychlilo.
Právě teď je to opravdu velké, ale jsou to jen sociální sítě a u nich nikdy nevíte, co je pravda a co iluze. Jsem opravdu rád, že se mi z virtuálu podařilo zasáhnout i realitu. Zvou mě, abych vystoupil na politických konferencích, což už se v reálném světě děje. Ale jestli se mě ptáte, jestli vstoupím do politiky nebo jestli začnu podnikat v oblasti komunikačního poradenství, bohužel na to nemám odpověď.
Dozvuky Konference o budoucnosti Evropy: Občané jsou nespokojení, europoslanci vyhrožují kvůli konventu
A co budoucnost EU? Mluvili jsme o tom, že doufáte, že se nezhroutí, ale je to možnost. Mluvil jste o komunikaci jako o naději na zlepšení. Možná začnou instituce využívat vaše služby, kdo ví. Ale obecně řečeno, kde vidíte EU třeba za pět let?Doufám, že bude stále skvělá a funkční.8 EU je jako počítač, který vám koupili rodiče. Dali vám to a musíte to neustále aktualizovat… Rodiče jsou generace, která bojovala ve druhé světové válce a pochopili, že nacionalismus není způsob, jak řešit rozdíly. Vytvořili tyto instituce, kde můžeme diskutovat o věcech rozumným a klidným způsobem.
V posledních desetiletích někdo spustil několik aktualizací a nainstaloval nový beta software, ale nakonec potřebujeme vylepšit i hardware. Již nyní vidíme novou třídu politiků, kteří mluví o Evropě v národním kontextu. Jsou naší nadějí na zlepšení smluv a posílení EU, což je nemožné bez zájmu národních států. Bez jejich podpory zůstane EU stejně nefunkční jako nyní, nebo může dokonce zemřít.
Bohužel není tolik politiků, kteří si uvědomují spletitost EU, a mají spoustu nepřátel, jejichž názory jsou velmi silné. Stále doufám, že za pět let budeme mít silné vedení a větší zájem obyvatel. Šance, že se to stane, je malá, ale právě proto musíme vynaložit velké úsilí na komunikaci a vysvětlování věcí příbuzným způsobem.
