Výcviková mise EUTM v Mali pozastavila své fungování. Důvodem je aktivita ruské žoldnéřské skupiny Wagner Group. EU nyní řeší, jak v zemi zajistit stabilitu a zároveň nejít na ruku ruským zájmům.
Při hledání alternativních dodavatelů zemního plynu se oči Evropy stále více upínají na země Perského zálivu. LNG z tohoto regionu by měl hrát důležitou roli v unijních energetických plánech. I proto Komise hovoří o vytvoření „společného nákupního mechanismu“.
Maďarsko chce od EU peníze a výjimku za svůj souhlas s ropným embargem. Budapešť přitom má alternativu v podobě ropovodu z Chorvatska. Podle experta Tomáše Vlčka ovlivňuje maďarskou pozici zejména strach z ruské reakce.
EU hledá cesty, jak využít umělou inteligenci k boji s klimatickou změnou. Chytré zpracovávání dat může pomoci nejen při predikcích, ale také třeba v zemědělství či u budov. Oříškem však zůstavá samotná energetická náročnost AI.
Ministři zahraničí EU dnes jednají v Bruselu o embargu na ruskou ropu. Pozornost se upírá hlavně na Maďarsko, které požaduje z embarga výjimku. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se maďarská pozice „proměňuje“.
Současná vlna násilí mezi Izraelem a Palestinou znovu připomněla, že mír mezi oběma stranami je v nedohlednu. I přes ekonomickou pomoc je EU slabý hráč, který izraelsko-palestinská jednání neposune, tvrdí expertka Irena Kalhousová.
Evropský parlament schválil návrh reformy evropských voleb. Ta by nově měla zavést nadnárodní kandidátky evropských stran, povinné kvóty pro muže a ženy a také by měla dát možnost občanům ovlivnit volbu šéfa EK.
EU připravuje novou kyberbezpečnostní směrnici. Podle ní by měla přísnější pravidla kybernetického zabezpečení dodržovat nejen kritická odvětví, ale také řada „běžnějších“ firem a institucí. Pro některé z nich to může být oříšek.
Europoslanci schválili legislativu, která by měla zavést kontrolu nad transakcemi v kryptoměnách. Podle návrhu tím chtějí bojovat proti financování kriminality a terorismu. Odpůrci však upozorňují na neblahé dopady na odvětví.
Aby byla Evropa samostatnější, musí diverzifikovat své dodavatelské řetězce, udržovat strategická spojenectví a také pěstovat v oblasti obrany více podnikatelsky orientované prostředí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz výzkumnice Raluca Csernatoni.
Summit EU a Číny zásadní posun nepřinesl. Podle šéfa unijní diplomacie Borrella se Čína o Ukrajině nechtěla vůbec bavit. Jednání tak označil za „dialog hluchých“.
Válka na Ukrajině zrychlila moldavskou cestu na Západ. EU proto do země pošle 150 miliónů euro na další reformy. A v zemi se angažuje také NATO. To v zemi pomáhá armádě.
Kyberútoky jsou stále častější. Evropské firmy a instituce proto hledají jakékoliv slabiny ve svých IT systémech, které by hackeři mohli zneužít. Česko, Německo a další státy poukazují například na antivirové programy z Ruska.
Zástupci členských států, Evropské komise a Evropského parlamentu se shodli na závěrečné podobě Aktu o digitálních trzích. Nová pravidla mají zlepšit chování velkých internetových firem. Platit by měla od začátku příštího roku.
Unijní sankce mají skuliny. Nejčastěji se mluví o transakcích v kryptoměnách. Evropská komise se na ně chce více zaměřit. Účinné páky na kryptosvět však Bruselu stále chybí. To se má změnit.
EU chce vybudovat satelitní internetové připojení pro celé území Evropy. Ve hře je také větší využití satelitů pro vojenské účely. Samotné militarizaci vesmíru by však EU měla bránit, tvrdí rumunský europoslanec Cristian-Silviu Bușoi.
Ve světle konfliktu na Ukrajině rezonuje potřeba zbrojit v Evropě více než kdy jindy. Až doposud přitom starý kontinent přistupoval ke zbrojařům odtažitě, například v taxonomii a financování obranného průmyslu. Teď to chce změnit.
Ukrajina se stala epicentrem ruských kybernetických operací. EU proto vyslala na pomoc do země elitní kyberbezpečnostní jednotku. A Evropský parlament chce v reakci na konflikt posílit také ochranu vlastního digitálního prostoru.
