Výhodou České republiky v současné době je, že nejen nepatří do skupiny ekonomických potížistů či přímo těch, vůči nimž byla přijímána stabilizační a záchranná opatření, ale naopak její nynější nadprůměrná ekonomická kondice představuje kapitál, který by měl být zhodnocen a zužitkován ve prospěch našich zájmů v EU a jejich obhajoby.
Česká ekonomika se letos těší nadprůměrně dobré kondici, říká ekonom Petr Zahradník. Investice však zůstávají nejbolavějším místem aktuálního vývoje.
Ten, kdo se tématu financování EU věnuje systematicky a sleduje aktuální vývoj, nebude překvapen. Ten, kdo by…
Evropská komise otevřela diskusi o prohloubení hospodářské a měnové unie. Bez efektivního jednotného vnitřního trhu však lze o nástavbě v podobě měnové unie jen těžko hovořit.
Vítězství Emmanuela Macrona ve francouzských prezidentských volbách přineslo prozatím jen náznak naděje, že Evropa se bude zabývat nejen záležitostmi zachování si své pouhé existence a zastavením destrukce klíčových nosných zdí, na kterých stojí a které jí stále ještě drží pohromadě navzdory tomu, že v souvislosti s brexitem ještě zažijí nemalou sérii otřesů.
Pod vlivem řady vnitřních i vnějších rizik, kterým integrační uskupení EU čelí, příliš prostoru nezbývá na projekty, které by mohly EU opětovně stmelit a konkurenčně posunout. K jedněm z mála může patřit v prosinci zveřejněný energetický balíček, na kterém však nebude úplně jednoduché se v nynější zostřené době shodnout.
Po velmi dlouhé době, přerušené hlubokou ekonomickou krizí, začíná obrátky nabírat téma, které se dosti zajídá řadě zemí střední a východní Evropy. Je jím téma společného (a/nebo) koordinovaného daňového základu korporátní daně, které je nyní zřejmě nejzásadnějším bodem daňové agendy EU.
Nástup do nového roku by snad mohl, minimálně optikou názvů agendy, kterou se Evropská komise aktuálně zabývá, svědčit o tom, že dochází velmi pozvolna k tolik potřebné a prospěšné katarzi témat směrem k těm podstatným pro EU jako celek. Důkazem budiž třeba balíček opatření, který usiluje o odstranění bariér mezi členskými státy v sektoru služeb, tedy shluku odvětví, jež se v souhrnu podílejí na HDP EU téměř 70 % a v jejichž případě se o jednotném trhu hovořit nedá ani náhodou.
Z letošních významných výročí bychom měli učinit vše pro důstojné oslavení 60 let od podepsání Římských smluv takovou reflexí nynější unijní praxe, za kterou by se zakladatelé integrace nemuseli stydět. A zastavením všech aktivit, které by mohly jen náznakem přilévat vodu na mlýn škarohlídům, kteří v její nynější praxi vidí spíše odkaz sovětské říjnové revoluce, jejíž sté výročí si letos připomeneme rovněž. Mělo by být každopádně výročím odstrašujícím.
Pokud se na události minulého týdne v EU díváme ekonomickýma očima, nemohly sledovat prioritnější událost, než byl výkop dalšího kola Evropského semestru, tentokrát pro rok 2017.
Bylo by iluzí se domnívat, že po lekci, kterou uštědřil britský volič procesu evropské integrace letošního 23. června, kdy navíc řada argumentů, které byly v souvislosti s referendem diskutovány, měla zcela racionální povahu, se téměř 60 let trvající institucionální a administrativní mašinerie během necelého půl roku přesměruje na zcela jiný – efektivnější, smysluplnější výkon své správy.
Ačkoliv výkonnost české ekonomiky v dobrém slova smyslu v posledních dvou letech vyčnívá výrazně nad evropským průměrem, a vzbuzuje tak důvod ke střízlivému optimismu a pozitivním očekáváním, aktuální evropské i globální ekonomické perspektivy zdaleka tak nadějně nevypadají.
Po letní přestávce jsme na přelomu srpna a září zažili poměrně ostrý re-start v evropském integračním dění, aniž by se navíc o něj postarala dvě nyní nejvážnější unijní témata, která každý pozorovatel implicitně vnímá jako klíčové parametry všeho podstatného, co se v současné EU bude dít – tedy brexit a migrační krize.
Přelom července a srpna je v bruselském unijním společenství vždy předzvěstí počínajícího letního spánku, jenž obvykle potrvá do prvních zářijových dnů. V letošním roce však bude tento spánek obzvláště neklidný.
Každý občan je zároveň spotřebitelem a Evropská unie věnuje velkou pozornost ochraně zdraví, bezpečí a dobré ekonomické situace spotřebitelů. Podporuje jejich práva na informace a vzdělání a pomáhá jim bránit jejich zájmy.
Dosavadní zkušenost našeho ročního členství v EU je mírně pozitivní a střízlivě nadějná. Začneme-li skutečně skromně, musíme konstatovat, že za celý rok nenastal v ekonomice žádný podstatný negativní šok, který by mohl být přímo či odvozeně vztažen ke vstupu do EU. To je relativně dobrá zpráva, zejména pak ve světle řady katastrofických scénářů, črtaných v období krátce před vstupem.
