Zásadními neznámými v tématu přechodu z uhlí na jiné zdroje není jestli, ale kdy, a jak cílů dosáhnout s ohledem na lidi v uhelných regionech. Polsko, Česko a Slovensko se potýkají s otázkou kdy, zatímco Polsko stále řeší jestli vůbec.
V prodeji elektrických vozidel je zatím střední Evropa pod průměrem EU. Nechce však zaostávat za globálním trendem, rozbíhá proto produkci baterií a touží po velkém úspěchu.
Dostavba nových jaderných bloků na Slovensku a Francii se nejen prodlužuje, ale i předražuje. Ředitel Foratomu přesto věří, že do roku 2050 se v Evropě postaví reaktory s kapacitou desítek gigawattů.
Česko má rezervy v třídění bioodpadu. Podobně jsou na tom i ostatní země Visegrádské čtyřky. Jedním z dalších společných problémů je „kreativní vykazování“. Pozitivní příklady ale přináší některá města.
Cílem projektu EU-SysFlex, který odstartoval v listopadu, je připravit elektrický systém na zvládnutí více než 50procentního podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Na horní Nitře by mohlo vzniknout centrum nových technologií pro energetiku, věří slovenský místopředseda Evropské komise Šefčovič. Uhlí podle něj patří minulosti. Podobně to vidí i slovenský ministr životního prostředí Sólymos. Premiér Fico však dosud horníky ujišťoval, že jejich práce neskončí.
Se šéfem generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku mluvil slovenský EurActiv o Nord Streamu 2, transformaci uhelných regionů i roli zemního plynu v energetice EU.
Polsko kritizuje návrh dohody, kterou chce Komise uzavřít pětiletý případ vedený proti monopolním praktikám společnosti Gazprom. Jak je na tom Česká republika a další země regionu?
Itálie a Španělsko by měly opustit eurozónu, jinak hrozí nová krize, říká v rozhovoru pro slovenský EurActiv politolog Andrew Moravcsik.
Země Visegrádské skupiny podobně jako zbytek Evropy hledají způsob, jak zajistit bezpečné dodávky elektřiny a zároveň plnit klimatické cíle. Někteří vnímají jako ideální nástroj jadernou energetiku. Na zemní plyn naopak region v elektroenergetice příliš nesází.
Hospodářství, vnitro, klima, digitální trh, zemědělství, obchod. Hodnotili jsme šest měsíců Slovenska v čele EU.
„Velkou Británii jsme vždy vnímali jako přirozeného spojence středoevropských zemí, protože kladla důraz na technologicky neutrální přístup k dosahování cílů evropské energetické politiky a na energetickou bezpečnost, a to i v oblasti jaderné energetiky,“ říká slovenský ministr hospodářství Peter Žiga. Rozhovor přinesla slovenská redakce EurActivu.
