Vyšší dotace, větší boj proti včelím parazitům, jasnější označování produktů a posílená kontrola proti pančovanému medu. Tak si Evropský parlament představuje budoucnost včelařství v EU. Česko na tom není tak špatně, reformy však uvítá.
Česká vláda v demisi schválila přistoupení k fiskálnímu paktu. Teď je na řadě Parlament a prezident. Podle premiéra Babiše neznamená ratifikace fiskálního paktu automatické přistupování k euru. ODS je však proti podpisu smlouvy.
Žádní vítězové, pouze poražení, a to na obou stranách. Takový bude brexit bez ohledu na to, jakou dohodu si Británie s Unií vyjedná. Ztráty pocítí zejména regiony, které nejhlasitěji volaly po vystoupení z EU. Nezachrání je žádný ze současných scénářů budoucího partnerství mezi Spojeným královstvím a Unií. Otázkou je „speciální dohoda“, kterou požaduje Británie. Zatím však neřekla, jak by měla vypadat. Vybírat si z jednotného trhu ale podle Bruselu nebude.
Na vnitřním trhu EU se stále objevují nebezpečné hračky nebo elektronika. Komise chce, aby byl trh bezpečnější a na problémy se rychleji reagovalo. Národní orgány by měly lépe bojovat proti nekalému chování obchodníků z EU i mimo ni a zlepšit by se měla také komunikace mezi úřady a firmami.
Ne všechny výrobky na společném trhu podléhají jednotným pravidlům. Přesto mohou být prodávány napříč EU, pokud plní předpisy alespoň jednoho členského státu. V praxi ale tzv. princip vzájemného uznávání dostatečně nefunguje. Komise to chce změnit pomocí dobrovolného prohlášení a větším povědomím o předpisech členských států. Usnadní tím přeshraniční obchod. Spotřebitelé si budou moci vybrat z širší nabídky.
Britská premiérka Theresa Mayová má jasno. Celní unii jako alternativu ke členství po odchodu své země z Unie odmítá. A není sama.
Online nákupy ze zahraničí budou snazší. Ceny za dodání zboží mají být spravedlivé, spotřebitelé si budou moci lépe vybrat, od jaké poštovní či doručovací firmy chtějí zásilku dodat. Pomůže jim celounijní web. Dohled nad doručovatelskými společnostmi bude důkladnější díky posílení role národních regulačních orgánů. Získají tím i prodejci.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz chce šetřit. Tratit by na tom podle něho měly unijní země, které dnes z evropského rozpočtu dostávají více než do něj odvádějí. Tedy i Česká republika.
Včera si v Bruselu vyměnili své názory český premiér s předsedou Komise a dalšími členy unijní exekutivy. Ke konkrétnímu řešení v otázce migrace nedospěli, nebo jej nechtěli prozradit. Jablkem sváru byla také budoucnost dlouhodobého unijního rozpočtu, evropské dotace nebo otázka eura, které zatím Česko nechce přijmout. Dostalo se i na brexit.
Předsedové Evropské unie poblahopřáli Zemanovi ke znovuzvolení do funkce. Oba se podle jejich slov těší na další spolupráci s českou hlavou státu. Jeho euroskeptické názory spíše ponechali stranou.
Čapí hnízdo bude hodnoceno jako projekt financovaný z národní dotace, nikoliv z evropských fondů. Díky tomu Česko nepřijde o slíbené finance z EU. Rozhodlo o tom dnes ministerstvo financí. Jeho vyjmutí v polovině ledna odmítla Regionální rada ROP Střední Čechy. Po dnešní obměně složení Rady se očekává schválení vyřazení.
Lesy přispívají k boji se změnami klimatu. V Evropě se jejich plocha stále rozšiřuje, a mohou tak pomáhat urychlovat snižování emisí skleníkových plynů. ČR vyrovnávání emisí jejich pohlcováním a ukládáním do půdy a lesů zvládá s přehledem, dostatečné to ale není. Na čem by mohla ještě zapracovat?
Lesy vytvářejí i pohlcují oxid uhličitý, který zapříčiňuje globální oteplování. K vyrovnání této rovnováhy pomáhá evropská legislativa, aby i lesní hospodářství a zemědělství přispívaly k závazkům EU v boji se změnou klimatu. A bude tomu tak i po roce 2020. Co zůstane při starém a jaká nová opatření lze od novely nařízení pro sektor LULUCF očekávat?
Česko si ekonomicky mezi státy EU vede velmi dobře, a na přijetí jednotné měny je tak připraveno. Po zavedení eura se očekává snížení nákladů firem. Ceny zboží se výrazně nezmění. Připojením se do eurozóny navíc posílí náš prozápadní kurz. Obavy ale panují nad reformou eurozóny. Jsou pro přijetí eura více relevantní ekonomické nebo politické důvody? Krajští politici, zástupci podniků a odborníci o tom debatovali ve Zlíně.
Někteří čeští europoslanci opakovaně kritizují zkratkovité a neúplné informace o EU, které používá řada politiků v ČR v debatě o evropských otázkách. Potřebujeme zasvěcenou a dobře informovanou diskusi o přijetí eura, dodávají.
Jak zachránit český venkov před odlivem obyvatel a českou krajinu před suchem a erozí? Podle Hynka Fajmona může pomoci nová zemědělská politika EU, i když domácím velkopodnikům se změna líbit nebude.
Jedni chtějí podporovat malé a střední podniky, jiní zase vzdělávání. Z evropských peněz se dá ale podporovat i přeshraniční spolupráce, která posiluje vztahy mezi příhraničními regiony a jejich občany. Budou na to všechno prostředky i po roce 2020?
Budoucnost inovací a investic v EU leží v návratných půjčkách. Česko je však příliš nevyužívá a preferuje místo nich dotace. Díky inovativním finančním nástrojům je teď možné využít obě varianty.
