Nařízení zakazující dovoz produktů, které jsou výsledkem odlesňování či degradace lesů, kvóty na výlov ryb, ale také legislativa omezující pesticidy a podporující přírodu. To je výčet hlavních evropských agrárních předpisů, kterým se věnovalo české předsednictví.
Rodinné farmy tvoří téměř 90 procent světových zemědělských provozů a přispívají k rozvoji venkova, ochraně životního prostředí i generační obměně. EU je podporuje skrze společnou zemědělskou politiku, přesto jejich počet napříč státy klesá. Pomoci jim může národní legislativa.
Český plán pro provádění společné zemědělské politiky EU (SZP) je po více než třech letech příprav hotov a čeká jej finální schválení Evropskou komisí. Odborníci i zástupci menších farem a ekologů jej považují za dobrý, mohl být ale podle nich mnohem ambicióznější.
Potravinové zabezpečení a boj proti odlesňování, omezování pesticidů a rozvoj lesnictví v EU či včasné spuštění strategických plánů Společné zemědělské politiky (SZP). Tak vypadají klíčové priority, které si český resort zemědělství stanovil pro nadcházející půlrok v předsednictví Rady EU.
Do celoevropské debaty o budoucnosti EU je zapojeno na 108 národních zákonodárců ze všech členských států. Ti přitom nemají na unijní agendu velký vliv a ukazuje se to i v samotné Konferenci o budoucnosti Evropy.
Nejasné vize, hádky mezi Londýnem a Bruselem, porušování dojednaných pravidel i střídání jednoho přechodného období za druhým. Tak by se ve zkratce daly charakterizovat britsko-unijní vztahy dva roky od brexitu.
Evropské silnice by kolem roku 2030 měly brázdit miliony elektromobilů. Ty se však neobejdou bez baterií. Evropská unie chce proto rozvoj bateriového sektoru podpořit, a to jak legislativně, tak i finančně.
Jazykové, historické či ekonomické bariéry a jejich postupné odstraňování často spoluutvářejí přeshraničí více než samotné instituce. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu česko-polsko-německo-rakouského pohraničí.
Ani téměř rok po opuštění jednotného trhu a celní unie, a téměř dva roky po formálním ukončení členství v Evropské unii, nejsou unijní vztahy se Spojeným královstvím v rovnováze. Ba naopak.
Jak nasměrovat dotační podporu tam, kde je skutečně potřeba? Evropská unie pro to má speciální prostředky, tzv. nástroje integrovaného územního rozvoje.
Evropa se plní vysloužilými elektrozařízeními z Číny. Internetová tržiště totiž mnohdy neřeší jejich zpětný odběr a případnou recyklaci či likvidaci. Organizace však již volají po změně.
K dosažení uhlíkově neutrální ekonomiky do poloviny století budou muset přispět všechny ekonomické sektory, kromě energetiky a těžkého průmyslu také zemědělství, které odpovídá za zhruba desetinu celkových emisí v EU. Agrární sektor tak čeká náročná proměna.
Evropská unie je ochotna v rámci urovnání pobrexitového sporu s Británií upustit od části požadovaných kontrol zboží mířícího do Severního Irska z ostatních částí Spojeného království.
Nový akční plán EU pro oběhové hospodářství spatřil světlo světa před rokem a půl. Jeho konkrétnější dopady jsou zatím patrné na mezinárodní úrovni, v oblasti baterií či v boji s elektroodpadem. V očekávání jsou pravidla pro ekodesign.
Přechod od lineární k cirkulární ekonomice nebude jednoduchý ani levný. Vyžaduje totiž investice do nových technologií a změny v chování celé společnosti. České republice s tím může pomoci národní plán obnovy financovaný z pokoronavirového fondu EU.
Jednání mezi Českem a Polskem o sporné těžbě na dole Turów pokračují a rozřešení je stále v nedohlednu. Důvodem zdlouhavých rozhovorů je pozice Polska i nečinnost unijních institucí.
Veřejné zakázky by měly v následujících letech zezelenat. V Česku ale zatím o udržitelné či cirkulární zakázky není zájem ani ze strany zadavatelů, ani dodavatelů.
Nová SZP je již dojednána, její implementace nyní bude záviset na členských státech. Jak budoucnost českého zemědělství vidí kandidáti hlavních politických stran před říjnovým volebním kláním?
