Objevují se první důkazy, že se česká ekonomika dává po covidu dohromady. Řada problémů je ale hluboko zakořeněná. Češi nevyrábí dostatek zboží s přidanou hodnotou, průmysl je vysoce energeticky náročný a populace stárne.
Češi si vybrali 21 europoslanců. 10 z nich se do bruselských a štrasburských lavic vrací, 11 tam míří poprvé. EURACTIV.cz přináší přehled, o koho jde.
Předvolební plakáty a rozhovory plní téma evropské (a české) konkurenceschopnosti, do kterého se dá „schovat“ ledacos. Někteří politici tvrdí, že aby Evropa dokázala konkurovat světu, musí slevit ze svých klimatických ambicí. Co konkrétně tedy kandidáti slibují voličům?
Výrobci hraček v Česku přijdou kvůli padělkům o desetinu svých tržeb každý rok, falešné Lego nebo Pokémoni navíc můžou být nekvalitní a nebezpečné pro děti. Důvodů, proč se na boj proti podvodníkům zaměřit, je ale mnohem víc.
Pokud chce Ursula von der Leyen usednout v čele Evropské komise i podruhé, bude si nejspíš muset připravit méně zelený program než před pěti lety.
Velké téma dneška jsou dezinformace, a to i kvůli jejich roli v předvolebních kampaních. Některé české strany ve svých programech navrhují, jak jim co nejlépe čelit, podle jiných je ale boj s nimi jen záminka a pokus „zavádět cenzuru“.
Europoslanci sice nemají tak velké pravomoci, aby mohli měnit „základní stavební kameny“ států nebo Evropské unie, některé české strany však ve svých předvolebních programech píšou věci, které se s demokracií úplně neslučují.
Do křesla slovenského prezidenta usedne politik, jehož kampaň byla nejen velmi netransparentní, ale také částečně nezákonná, píše ve své analýze Transparency International Slovensko.
Jak se dalo očekávat, z migrace se v Česku stalo vedle Green Dealu hlavní téma předvolební kampaně, přestože v mnoha jiných zemích se jedná o daleko palčivější problém. Co strany, hnutí a koalice s největšími šancemi proniknou do europarlamentu svým voličům slibují?
Pakt o migraci a azylu dostal poslední razítko a je oficiálně schválený. Kromě velké reformy ale přináší také zmatek a nové otázky. Euractiv.cz nabízí klíč, jak se v něm vyznat.
Evropský trh zaostává za globální konkurencí a všichni důležití hráči se shodnou na tom, že potřebuje zásadní změny. Zájmy různých sektorů byznysu nebo některých států ale celý proces brzdí a brzdit budou.
Evropa chce být konkurenceschopná, není ale jasné, kde na to vezme peníze. Zároveň musí balancovat mezi několika světovými konflikty nejedou. Právě o tom byl summit Evropské rady v Bruselu.
Ruské ostřelování neustává a ukrajinská protivzdušná obrana je děravá. Česko, Dánsko a Nizozemsko proto volají po tom, aby se Kyjevu dodalo víc munice a hlavně samotné protivzdušné systémy. Chtějí o tom dnes přesvědčit i další státy EU.
Mimořádnému summitu v Bruselu tento týden bude dominovat téma strategického směřování EU v příštích pěti letech. Neziskové organizace upozorňují na to, že se nesmí zapomenout na ochranu klimatu, protože s tou souvisí i bezpečnost a konkurenceschopnost.
Evropský obranný průmysl zažívá renesanci. Banky, které mu začínají otevírat své truhly s penězi, ale musí zvažovat reputační rizika. Zbraně se totiž nemusí dostat jen do evropských skladů a k ukrajinským vojákům, ale i k těm ruským.
Pro některé europoslance moc přísný, pro některé naopak málo. Pakt o migraci a azylu ale nakonec prošel a přinese vůbec první ucelená migrační a azylová pravidla EU. Jejich plné převedení do praxe bude několik let trvat.
Zatímco Švédsko se k novým nikotinovým výrobkům staví liberálně a pustilo je na trh, Belgie jde cestou zákazů. Propastné rozdíly napříč EU budou panovat i nadále, velká tabáková reforma se totiž odkládá.
Levicová „vlastenecká“ koalice vedená komunisty představila kompletní kandidátku pro červnové eurovolby. Navíc slibuje, že „je to teprve začátek“ a v budoucnu „pomůže vyhnat pětidemoliční vládu ze Strakovy akademie“.
OndraPlevak
