Poslední Evropská rada, která se konala na konci minulého týdne v Bruselu, byla v úterý v Evropském parlamentu terčem silné kritiky, a to hlavně v souvislosti s postojem k Turecku a západnímu Balkánu.
V České republice se začíná pracovat na podobě kontroverzní novely autorského zákona. Jedná se o povinnou transpozici nedávno přijaté evropské směrnice o autorském právu, která v posledních letech budila v celé Evropě značné emoce.
Obrana České republiky před rizikovými investicemi ze zahraničí nabírá na obrátkách. Po Evropské unii se na tento problém zaměřilo i české ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
Ochrana životního prostředí a liberalizace obchodu. To jsou hlavní oblasti, na které se chce v příštích letech zaměřit Střední Asie.
Spolupráce mezi Evropou a Asií má být určujícím znakem 21. století. Takové je poselství čtvrtého ročníku euroasijské konference, která se tentokrát konala v Kazachstánu. Konkrétní výsledky ale nepřinesla.
Společná obchodní politika je oblastí, kterou se Unie snaží rozvíjet již několik desetiletí. I když se může zdát, že v poslední době je éra liberálního mezinárodního obchodu spíše na ústupu, EU chce i nadále obchodní vztahy se třetími zeměmi rozvíjet.
Společná obrana a bezpečnost se stává jednou z hlavních priorit evropské integrace. Její kořeny však sahají až ke konci druhé světové války. Od té doby však společná spolupráce v této oblasti spíše zaostávala. Situace se ale začala v posledních letech měnit, a to zejména kvůli ruské hrozbě a migrační krizi. Otázkou zůstává, zdali současné ambiciózní návrhy a iniciativy budou v nejbližší době skutečně realizovány a jestli se z Evropské unie stane silný hráč i v oblasti obrany a bezpečnosti.
Spojené státy mají od ledna 2017 nového prezidenta a za dobu jeho působení došlo mezi USA a EU ke značnému ochlazení vztahů. Jaká témata v posledních měsících a letech dominovala v komunikaci mezi těmito aktéry? EURACTIV.cz přináší stručný přehled.
S klimatickými změnami a důrazem na životní prostředí přichází i nový pojem klimatický uprchlík. Podle odhadů OSN jich bude do roku 2050 na 200 milionů. Nárok na ochranu ale nemají. Státy se nejdříve musejí shodnout na nové mezinárodní smlouvě.
Kritika evropské integrace má různou podobu, jeden argument se ale stále opakuje. Česká republika prý v EU ztrácí svou suverenitu a přestává být právně svrchovaným státem. Co na to říkají evropské ústavní soudy?
Evropská unie využívá politiku sankcí velmi často. Dokonce tak často, že aktivnější jsou v tomto ohledu pouze Spojené státy. Kvantita ale nestačí, důležitější je efektivita a jejich spravedlivé uvalování. A zde se ukazuje pokrytectví evropských států.
Kybernetické útoky jsou čím dál větší problém a EU přemýšlí, jak se bránit. Jednou z možností je nově i uvalení sankcí na fyzické a právnické osoby. Kromě zmrazení majetku je možný i zákaz vstupu do EU.
Kritici EU namítají, že je třeba vrátit se k suverénním státům a omezit silnou Evropskou komisi. O Evropanech prý namísto vlád rozhodují nevolení bruselští byrokraté. Opak je ale pravdou. Výzkumy totiž ukazují, že síla členských zemí v posledních letech roste.
V roce 2020 začne fungovat úřad, který si posvítí na dotační a daňové podvody ve výši desítek miliard eur. Jeho pravomoci ale nedosáhnou na největšího příjemce dotací, tedy Polsko. A mimo zůstává i Maďarsko. Žádný jiný region není v této otázce tak rozdělený, jako Visegrád.
Dosluhující Evropská komise si může připsat ještě jeden úspěch. Podařilo se jí vyjednat největší obchodní dohodu v dějinách, která Evropanům ušetří čtyři miliardy eur ročně a vytvoří trh pro téměř 800 milionů lidí.
EU nyní v otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky rozhoduje ve většině případů jednomyslně. To znamená, že všechny státy se musí shodnout na jednom kroku. Podle některých českých europoslanců ale taková praxe brání v tom, aby se EU stala globálním hráčem.
Společná evropská obrana je zase o krok blíž. Europoslanci na poslední chvíli poslali 13 miliard eur do obranného výzkumu a vývoje. Státy mají ušetřit až 100 miliard eur ročně.
Na počátku týdne dorazila z Washingtonu znepokojivá zpráva. Americká administrativa se prý chystá uvalit další cla na evropské výrobky, tentokrát ve výši 11 miliard dolarů.
