Koronavirová pandemie je podle Komise ideální příležitostí Evropanům ukázat, jak užitečná mohou být volně přístupná a otevřená data a jejich analýza. Ne všichni jsou však z takových slov nadšení.
V České republice se opět začalo mluvit o Číně, tentokrát kvůli její pomoci v boji proti pandemii nového koronaviru. Jedná se ale skutečně o pomoc?
V Bruselu se postupně rodí plán, který má za cíl posílit ochranu evropské demokracie před hybridními hrozbami. Na starosti jej má česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO).
Nekontrolovatelné šíření koronaviru není jedinou krizí, které EU nyní čelí. Už několik týdnů opět roste napětí na řecko-tureckém pomezí.
Evropský parlament kvůli obav z šíření koronaviru zkrátil své plenární zasedání na pouhý jeden den, zrušil veškerá hlasování a většinu naplánovaných rozprav. Některá témata – podle vedení parlamentu ta s největší prioritou – však v programu zůstala. A koronavirus mezi nimi nechybí.
Vzhledem k přetrvávajícímu nebezpečí z šíření koronaviru se vedení Evropského parlamentu rozhodlo pro netradiční opatření – zkrátit zasedání na pouhé dva dny.
Nová Evropská komise se rozhodla diametrálně změnit vztahy s Afrikou. EU má nově druhý nejlidnatější kontinent světa vnímat jakožto rovnocenného partnera s velkou budoucností, a nikoli jako rozvojový svět, který je třeba neustále něco učit.
Evropská komise dnes zveřejnila dlouho očekávanou a komplexní strategii s názvem Evropa v digitálním věku (Europe fit for the digital age). Na první pohled nudný a nic neříkající název v sobě obsahuje vizi směřování EU v digitální oblasti na příští desítky let.
Evropská unie je blízko další ambiciózní dohodě o volném obchodu. Po úspěších v liberalizaci obchodní vztahů s Kanadou, Japonskem či Singapurem je nyní na řadě Vietnam. Na počátku týdne dal smlouvě zelenou i výbor Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod (INTA).
Nově zvolený europoslanec za hnutí ANO Martin Hlaváček se chce v Evropském parlamentu zaměřit na reformu a budoucnost společné zemědělské politiky. Pro Českou republiku je podle něj důležité, že ve výboru AGRI zasedli hned tři čeští zástupci. „Pokud budeme schopni spolupracovat na obhajobě českých zájmů, můžeme být velmi úspěšní,“ myslí si.
Rok 2020 by podle dosavadních plánů měl znamenat revoluci ve vyšetřování dotačních a jiných finančních podvodů napříč Unií. Nejpozději do prosince má totiž oficiálně zahájit svou činnost Úřad evropského veřejného žalobce, o jehož zřízení se mluví už od 90. let.
V Legislativní radě vlády v současnosti leží návrh zákona o prověřování zahraničních investic. Ten vytváří zcela nový mechanismus screeningu přímých investic ze zahraničí, které by pro Česko mohly představovat bezpečnostní riziko. Takovou investici bude možné úplně zakázat.
Rok 2019 byl pro příznivce i odpůrce nové autorskoprávní směrnice zásadní. Evropský parlament a členské státy se totiž shodly na její finální podobě. Neméně důležitý však bude rok 2020 a práce na transpozici směrnice do národního práva.
Česko zaostává za unijními státy především v elektronizaci veřejné správy nebo výměně zdravotnických údajů on-line. Index, který sleduje digitální konkurenceschopnost jednotlivých států EU, poslal tuzemsko až na 18. místo.
Už dva roky na stole leží legislativa, která má zvýšit transparentnost placení daní u velkých nadnárodních firem. Evropský parlament ji od začátku podporuje. Členské státy se jí ale odmítají zabývat.
Nově zvolený pirátský europoslanec Mikuláš Peksa se chce v Evropském parlamentu zaměřit na rozvoj a regulaci umělé inteligence, ale i na prosazování zelenější ekonomiky. Ta je podle něj příležitostí i pro české firmy. Evropskou unii kritizuje především za slabou zahraniční politiku, která pramení ze zásady jednomyslného hlasování v Radě.
Najít v Evropském parlamentu většinu pro přijetí rezoluce, která požaduje tvrdý postoj vůči Turecku, bylo snadné. Najít jednomyslnou shodu mezi 27 členskými státy je ale téměř nemožné.
S blížícím se koncem roku se evropští politici snaží dohodnout na unijním rozpočtu pro příští rok. A po středečním hlasování se zdá, že jednání budou ještě složitá.
