ČR chce být špičkou v umělé inteligenci a je proti regulaci, chybí ale státní podpora
Umělá inteligence (AI) se v poslední době stává velmi diskutovaným tématem. Česká republika má na tomto poli velké ambice a odmítá unijní regulaci.
Umělá inteligence (AI) se v poslední době stává velmi diskutovaným tématem. Česká republika má na tomto poli velké ambice a odmítá unijní regulaci.
Musíme klást větší důraz na digitalizaci finančního sektoru, říká Komise i europoslanci. Mezi výzvy patří kyberbezpečnost nebo kryptoměny. Třeba Facebook už vytváří vlastní virtuální platidlo.
Dlouho to vypadalo, že Úřad evropského veřejného žalobce nebude schopen plnit své ambiciózní cíle. Problém se ale na poslední chvíli podařilo vyřešit. A oddechnout si může i Česko, které bude mít dostatek delegovaných žalobců.
Covid-19 evropské země přinutil přejít v masovém měřítku na distanční výuku a práci z domova. Jak se ukázalo, mnozí lidé i regiony na to nebyli připraveni. Evropská komise chce zajistit, aby se to už neopakovalo.
V Evropském parlamentu i české Poslanecké sněmovně se zákonodárci rozhodli přitvrdit v boji proti hybridním hrozbám. V Bruselu proto vznikl speciální výbor, v Praze stálá komise.
EU musí bojovat proti agresivnímu daňovému plánování a daňovým rájům. Musí také přimět velké technologické firmy, aby podléhaly spravedlivému zdanění. Stojí to v ambiciózním plánu Komise na reformu daňové politiky.
Čtyři měsíce po vydání Bílé knihy o umělé inteligenci se zdá, že Brusel se hodlá vydat cestou přísné regulace výzkumu, vývoje a zejména využití této technologie. Podle vědců, kteří se umělou inteligencí zabývají, to ale Evropě uškodí.
Na evropské úrovni probíhá rozsáhlá diskuse o vývoji a využití umělé inteligence. Tato technologie sebou totiž přináší vedle užitku i řadu nebezpečí. Europoslanci přitom zabrousili i do trestního řízení.
Komise dnes zveřejnila hodnotící zprávu k GDPR. Úspěchy jsou velké, ale i po dvou letech je stále co zlepšovat. Problémem jsou rozdíly v implementaci i nedostatek úředníků. A i když Boris Johnson tvrdil opak, nařízení bude muset dodržovat i Británie.
Na počátku týdne proběhl „videosummit“ mezi EU a Čínou. Jeho výsledek nepřekvapí – EU se k Pekingu postavila kriticky, zároveň ale vyzdvihla důležitost vzájemných vztahů. Nová studie ale ukazuje, že čínská politika si žádá tvrdší přístup. Cesta na Tchaj-wan může být prvním krokem.
Do konce roku 2020 má začít plně fungovat orgán, o jehož vytvoření se mluví už více než dvacet let – Úřad evropského veřejného žalobce. Vůbec poprvé tak na úrovni EU vznikne subjekt s nadnárodní pravomocí a působností vyšetřovat a trestně stíhat přeshraniční trestnou činnost. A jeho ambice jsou opravdu velké. I z toho důvodu je na místě si tento nový orgán představit podrobněji.
Dezinformace a jiné hybridní hrozby jsou podle Komise čím dál nebezpečnější. V době koronaviru mohou dokonce i zabíjet. Proto je třeba na tomto bitevním poli přitvrdit.
Brusel klade dlouhodobě důraz na digitální transformaci. Pandemie koronaviru a s ní související restrikce ale ukázaly, že je třeba dělat mnohem více. Během online jednání se na tom shodli unijní ministři.
Evropská komise opět upozornila Česko na nedostatky v oblasti digitalizace, na které může v brzké době doplatit. Na druhou stranu nelze přehlížet české úspěchy, a to například v oblasti umělé inteligence.
Globální pandemie bude už navždy spojena s Čínou, odkud se nový typ koronaviru rozšířil do dalších zemí. Vláda v Pekingu se ale s tímto pojetím nehodlá smířit.
Česká republika měla do 10. ledna tohoto roku do svého právního řádu transponovat novou směrnici proti praní špinavých peněz (anti-money laundering directive, AML směrnice), doposud se tak ale nestalo.
Dopady koronaviru na evropskou ekonomiku ukazují, jak důležité je na globální úrovni nalézt shodu na digitální dani, myslí si italský eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
Nedostatek kvalitní pitné vody se v posledních letech stává problémem prakticky ve všech regionech České republiky. Nejinak je tomu v Libereckém kraji, konkrétně pak v oblasti Frýdlantského výběžku.