Rakousko je od roku 1955 oficiálně neutrální zemí. Události posledních měsíců a let však některé odborníky i politiky přivádí k myšlence, že Vídeň by měla svou tradiční neutralitu opustit a hrát v bezpečnostní a obranné politice významnější roli.
Oslavy šedesátého výročí podpisu Římských smluv se nesly spíše v duchu obecných proklamací než konkrétních představ. To dokazuje i přijatá deklarace, ve které najdeme jen několik velmi obecných priorit pro nadcházející měsíce a roky.
Prezidenti a premiéři zemí EU mají dnes v Římě podepsat deklaraci o budoucím směřování EU. Podle předsedy české vlády Bohuslava Sobotky půjde spíše o obecný dokument. Je ale jasné, že v některých otázkách mezi státy není shoda. Některé země západní Evropy podporují model vícerychlostní integrace, který se nelíbí Česku ani zbytku Visegrádské čtyřky.
Náš pravidelný přehled událostí dostal nový kabátek. Co se v uplynulém týdnu dělo v Evropě? Podívejte se na to očima sítě EurActivu, jejích partnerů a dalších médií.
Vývoj a inovace jsou oblastí, na kterou Evropská unie vynakládá značné finanční prostředky. Bez nových technologií a výzkumu se totiž výroba jen těžko rozšíří a zefektivní. Pokud se však firma chce touto cestou vydat, je třeba někde začít.
Evropská unie klade čím dál větší důraz na výzkum a vývoj. Pomáhat chce především soukromým firmám, kterým nabízí možnost čerpat nemalé peníze na inovace a technologický vývoj prostřednictvím několika operačních programů.
Společná obranná a bezpečnostní politika začíná být jedním z nejdůležitějších témat evropské integrace. Již v červnu se unijní špičky sejdou na bezpečnostní konferenci v Praze, kde budou probírat budoucnost integrace právě v souvislosti s obranou. To je také oblast, ve které se může projevit tzv. vícerychlostní Evropa.
V poslední době se čím dál více mluví o tzv. dezinformačních kampaních a lživé propagandě ze strany nejrůznějších internetových serverů i ze strany států, zejména pak Ruska. Není divu, sám ruský ministr obrany totiž prohlásil, že média se již stala novou zbraní. Evropská unie bere tuto hrozbu vážně již dva roky. A první úspěchy má za sebou i česká vláda.
V posledních dnech se spekulovalo o tom, že předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker bude podporovat myšlenku tzv. vícerychlostní Evropy. Podle nejnovějších informací to však vypadá, že se mu i nadále nejvíce zamlouvá možnost užší integrace a jednotnější Evropy. Na názoru Komise však v tomto ohledu nesejde. Poslední slovo totiž mají jednotlivé země, které o této otázce již intenzivně jednají.
Je velmi obtížné nalézt politické téma, které by jednotlivé státy Visegrádské skupiny rozdělovalo více než jejich pohled na Putinův režim. Zatímco Česká republika zvyšuje své úsilí v boji proti dezinformacím, Viktor Orbán oslavuje ruský vzor neliberální demokracie.
Evropská unie a Spojené státy odmítají uznat Čínu jako tržní ekonomiku. Snaží se naopak své trhy chránit před levným čínským dovozem. Evropská komise tuto obranu zesiluje a navrhla nová opatření, která pravidla pro obchodování unie se třetími zeměmi úplně změní.
České organizace a instituce se téměř vůbec nezapojují do mezinárodních projektů. Volební období je totiž často kratší než trvání projektu a výsledky se dostaví až po volbách. Dotace přitom bývají velice štědré, říká ředitel Evropské rozvojové agentury Martin Synkule. Podle něj se lidé na evropské fondy dívají skrze prsty hlavně kvůli českým médiím.
Český Svaz obchodu a cestovního ruchu mezi sebe přijal i společnost Uber. Proti sdílené ekonomice tedy vystupovat nehodlá. Problémem pro podnikatele jsou spíše přílišné regulace a přebujelá legislativa, říká prezidentka svazu Marta Nováková. Podle ní děláme ze spotřebitelů často nesvéprávné osoby, a to mnohdy kvůli Evropské unii.
Evropská komise chce i nadále pokračovat v liberalizaci mezinárodního obchodu. Po Kanadě se chce zaměřit i na další státy amerického kontinentu. Nejde však o USA, ale o Mexiko a státy jihoamerického sdružení MERCOSUR.
Evropský parlament schválil výraznou většinou obchodní dohodu s Kanadou. Ratifikaci dohody ale musí podpořit ještě národní a regionální parlamenty v jednotlivých zemích EU. A to může být velký problém.
S nástupem Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se České republice vyjevila řada nových otázek a výzev. Ty bychom mohli rozdělit do tří základních kategorií, kterými jsou obrana, obchod a nový rozměr politických vztahů jak se Spojenými státy, tak v rámci Evropské unie.
Evropská unie slaví 25 let od podepsání Maastrichtské smlouvy, Angela Merkelová navštívila Polsko a v Rumunsku stále není klid. Co dalšího nám tento týden přinesl?
Automobiloví výrobci již dnes vytvářejí vozidla, která během jízdy generují obrovské množství dat. Ty můžeme využít nejen k lepšímu požitku z jízdy či k nejrůznějším službám pro řidiče, ale především k větší bezpečnosti na silnicích. Jak zajistit rovný přístup k těmto datům a zároveň chránit soukromí řidičů i práva výrobců?
