Případ Vrbětice měl v českém a slovenském (dez)informačním prostoru silný ohlas. Dezinformační narativy měly převážně proruský či protizápadní charakter a byly šířeny i politickými aktéry, vyplývá z analýzy.
Slovenská vláda klade v plánu obnovy v oblasti digitalizace důraz na státní IT. Soukromé společnosti, zasažené koronavirovou krizí, se však ptají, jak bude vypadat podpora průmyslu, který v digitalizaci zaostává. Vládě postupně představují vlastní návrhy.
Digitální revoluce přinesla velké množství výhod a užitečných technologií, s moderním a propojeným světem však přicházejí i velké výzvy. Online platformy, internetové a technologické společnosti mají nezanedbatelný vliv na společnost.
Evropští lídři po odstoupení Washingtonu od jaderné dohody s Teheránem opakovaně varovali před možnou eskalací napětí. Smrtí íránského generála se evropská noční můra stala skutečností. Unie nyní postupuje opatrně, ale zároveň pomalu.
Velvyslanec Čínské lidové republiky na Slovensku Lin Lin v rozhovoru pro portál EURACTIV.sk hovoří o plánech společnosti Huawei v Evropě, o malé propagaci Slovenska v Číně i o událostech v Hongkongu.
Podle investigativního dokumentu německých a britských médií a německé neziskové organizace využívá pohraniční stráž některých států slzný plyn, psy i sedativa na to, aby pacifikovala a deportovala migranty, mezi kterými jsou údajně i nezletilí. Stejné praktiky má využívat i Frontex.
Země Visegrádské čtyřky jsou jednotné v otázce rozšíření Unie i NATO o západní Balkán, ačkoliv se celkový konsensus rozpadá v případě Kosova. Deklarace, které se zavazují k politice otevřených dveří, však nejsou následovány konkrétními a rozhodnými kroky.
Členské státy, Evropský parlament a Komise úspěšně zakončily téměř tříleté vyjednávání o reformě autorského práva. Sporným bodem byly články 11 a 13, které podle kritiků ohrožují svobodu internetu.
Přípravy na odchod Spojeného království z EU vytvořily v loňském roce prostor pro rozkvět nových nástrojů společné evropské obrany. Rok 2019 bude obdobím, kdy by se tyto nástroje měly začít plně implementovat.
V roce 2019 se bude EU soustředit na překlenovací ustanovení, pomocí kterého chce získat více kompetencí v zahraničněpolitických otázkách, na Balkán, nebo na nápravu roztříštěných vztahů s Washingtonem. Budovat chce i nová partnerství.
Pokud média přestávají přistupovat k vládě kriticky, část společnosti kvůli tomu zcela ztrácí zájem o to, co se v zemi děje, říká jedna z nejznámějších novinářek v Turecku, která se nikdy nepřestala ptát.
V4 a Turecko chápou důležitost obchodní spolupráce a vzájemné strategické podpory. V lidskoprávních a občanských otázkách však země Visegrádu své postoje vůči Turecku po posílení moci vlády prezidenta Erdoğana raději koordinují přes Brusel.
Turecko plánuje splnit chybějící kritéria pro liberalizaci víz do Evropské unie, Komise požaduje propuštění prominentních aktivistů a akademiků na svobodu.
Turecko se potýká s nedostatkem vědců. Odliv mozků řeší různými opatřeními a lákadlem pro návrat domů jsou i nemalé vědecké granty. Čistky mezi odborníky ale neutichají a ty, kteří byli propuštěni na základě podezření z protivládní činnosti, nelze opět zaměstnat.
Po Manfredu Weberovi hovoří o ukončení rozhovorů i eurokomisař pro rozšiřování Johannes Hahn. Kritický je i europarlament. Jaká alternativa v Unii je pro Turecko ještě možná?
Evropské volby se blíží a Brusel se začíná obávat dezinformačních a manipulačních kampaní. Jak se však ukázalo, zásadnější hrozbu mohou představovat hackerské útoky na volební systémy.
Ačkoliv je jasné, že si první pozici zajistí nejen prezidentova strana, ale i on sám, Recep Tayyip Erdoğan nakonec nemusí přesvědčit nadpoloviční většinu tureckých voličů. V druhém kole by se potom 8. července střetl se svým největším rivalem.
Visegrádské země nemají konzistentní strategii pro boj proti fake news a dezinformačním kampaním. Liší se také způsoby, jak k této problematice Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko přistupují. Roli dezinformátorů přitom někdy sehrávají samotní politici.
