Žádné škrty v kohezních a zemědělských fondech, více flexibility a méně administrativy. Právě tak si Česká republika a Polsko představují budoucnost evropského rozpočtu.
Orbán se brání zuby nehty proti rezoluci, kterou schválili poslanci EP. Budapešť se kvůli hlasování europoslanců obrátí i k Evropskému soudnímu dvoru. V maďarských médiích dokonce odstartovala kampaň, která vyzývá Maďary k obraně národa.
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž se má do roku 2020 rozrůst až na 10 000 lidí. Kromě ochrany hranic budou pohraničníci moci nosit zbraň, odmítnout vstup do EU a pomáhat s navrácením nelegálních migrantů.
448 europoslanců dnes podpořilo zahájení řízení proti Maďarsku. Důvodem je možné ohrožení právního státu v zemi. Podle Orbána se EP snaží potrestat Maďary za to, že nechtějí z vlastního státu vytvořit zemi přistěhovalců.
Itálie obviňuje ostatní státy EU z nedostatku solidarity. Požaduje od nich větší zapojení do řešení migrační krize a hrozí Unii vetováním dlouhodobého rozpočtu, pokud nedojde ke změně. Itálii hrozí navíc další zadlužování, z důvodů předvolebních slibů dvou hlavních stran.
Německý konzervativec Manfred Weber se bude ucházet o post předsedy Evropské komise. Chce vrátit Unii zpět lidem a obnovit vazby mezi občany a EU. Jako hlavní favorit tak pravděpodobně nahradí ve funkci Jeana-Clauda Junckera.
Pomoc ze strany státu a vlastní zdroje nestačí na rekonstrukce a opravy českých hradů a zámků. Obce a města volí možnost finanční pomoci ze strany EU. Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) poskytuje až 85 % potřebných prostředků.
Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.
Cla na džínsy a motorky nebo stížnost u Světové obchodní organizace. Právě tak se EU snažila zamezit obchodní válce se Spojenými státy, jejíž hrozba se objevila po zavedení cel na evropský hliník a ocel.
Řecko po osmi letech opouští záchranný program. Krize ale není zdaleka zažehnána a země se úplné samostatnosti ještě těšit nemůže. Dokud nesplatí dluhy z finanční pomoci, bude do roku 2060 pod stálým dohledem expertů ze strany Evropské komise.
Česko chce do budoucna větší flexibilitu v tom, jak bude nakládat s evropskými prostředky. Zároveň bude při vyjednávání o víceletém finančním rámci usilovat o zmírnění implementačních pravidel.
