Ruská invaze na Ukrajinu obrátila energetickou politiku východního křídla EU naruby. To, co mělo být postupnou zelenou transformací, se změnilo v boj o bezpečné dodávky, zvládnutelné ceny a stabilitu. Jak si v této zátěžové zkoušce vedlo devět zemí regionu?
Evropská komise v únoru doporučila nové cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Co na návrh Komise říkají politici ze zemí Visegrádské čtyřky?
Francie nabízí alternativu ruského jaderného paliva. A také spolupráci při výstavbě nových reaktorů. „Chceme zapojit slovenské firmy do dodavatelského řetězce jaderného paliva a jednáme také o úložišti vyhořelého odpadu,“ říká francouzský velvyslanec na Slovensku Pascal le Deunffa.
Slovenský národní energetický plán měl být průlomem v rozvoji solární a větrné energie, zaměřuje se ale spíše na menší lokální zdroje. Česko je sice ambicióznější, nové evropské cíle ale ve svém plánu rovněž nezohledňuje.
