Evropské unii se za posledních 30 let podařilo snížit emise skleníkových plynů v mnoha oblastech, emise oxidu uhličitého z odvětví dopravy ale stále rostou. I přes přísné nároky vypouští většina osobních automobilů na silnicích EU stále stejné množství CO2 jako před 12 lety. Uvádí to čerstvý audit Evropského účetního dvora (EÚD).
Přesně za měsíc, v sobotu 17. února, začne napříč státy EU platit nařízení o digitálních službách (Digital Services Act, DSA). V Česku za něj bude zodpovídat Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Zatím mu však chybí dostatek pracovníků týmu i zákon, aby mohl plnohodnotně fungovat. A hrozí také, že zodpovědnost za dohled na digitální platformy v ČR nebude nezávislý, varuje koordinátor projektu Rekonstrukce státu.
Evropu by podle odhadů mělo příští rok brázdit až 43 milionů poslíčků, kteří pracují pro platformy, jako jsou Wolt, Bolt, Uber nebo Foodora. Členské státy a europoslanci se nyní snaží shodnout na tom, kdy je ještě možné jejich práci označit za pouhý přivýdělek a kdy už jde o běžné zaměstnání. Dnes totiž poslíčci tratí na tom, že část z doby, kterou stráví přípravou či v terénu, nemají zaplacenou.
Letos v červnu se budou konat volby do Evropského parlamentu, což ovlivní chod evropských institucí. Jak? Podívejte se na infografiku.
Česko letos slaví dvě důležitá výročí – 20 let od vstupu do Evropské unie a 25 let od vstupu do Severoatlantické aliance. K příležitosti těchto výročí se proto napříč Českem odehraje řada akcí, které mají tyto historické a pro Česko určující milníky připomenout.
Evropské instituce se na sklonku minulého roku dohodly na podobě aktu o svobodě médií. Ten nově stanovuje pro evropské země nelehký úkol: zajistit, aby na jejich území existovalo takové prostředí, ve kterém se bude dařit nezávislým médiím a mediální pluralitě.
Nedostatek péče o duševní zdraví netrápí jen Česko, ale i další evropské země. Podle odhadů Evropské komise přitom pozdní řešení duševních onemocnění stojí EU každoročně přes 14,7 bilionu korun. Europoslanci proto nyní schválili první zprávu věnovanou duševnímu zdraví, ve které vyzývají ke hledání společnému řešení.
Skončila klimatická konference COP28 v Dubaji. Diplomaté jednotlivých zemí dlouho hledali shodu na přesné formulaci závěrů, ve kterých se nakonec objevil i postupný odchod od fosilních paliv. Detaily popisuje v rozhovoru pro Euractiv.cz Miriam Macurová.
Vládní zmocněnec pro biodiverzitu Ladislav Miko v rozhovoru pro Euractiv.cz říká, že Česko zatím do nového Fondu ztrát a škod, jehož detaily se ladí na konferenci COP 28, nepřispívá. Přesto ale může v řešení důsledků klimatické změny v zemích třetího světa sehrát svou roli.
Představujeme vám webovou verzi Dekarbo Briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému dekarbonizaci. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete vždy první pondělí v měsíci.
V Dubaji se na největší globální klimatické konferenci COP 28 schází premiéři, prezidenti a další nejvyšší představitelé z celého světa, aby rozhodli o dalším společném postupu při omezování vlivu člověka na oteplování planety. Dnes dorazil na místo i český premiér Petr Fiala (ODS).
Podle dat Eurostatu vyprodukoval průměrný Evropan v roce 2021 asi 189 kilogramů obalového odpadu. Dvě pětiny vyhozených obalů představovaly papír s lepenkou, zhruba po pětině do celkového množství přispěly plast, sklo a dřevo. Snížit stále rostoucí množství vyhozených obalů má nové nařízení z pera Evropské komise, ke kterému se tento týden vyjádřili europoslanci.
Za týden startuje v Dubaji konference COP28. Přestože dopady změn klimatu pociťují lidé takřka všude, k těm nejvíce postiženým patří hlavně lidé z rozvojových zemí. Právě ty spolu s Čínou letos budou tvořit významný vyjednávací blok.
Komise v červenci letošního roku představila návrh, podle kterého by doprava zboží a osob měla v budoucnosti zezelenat. Návrh tak počítá s celou řadou opatření v různých oblastech nákladní dopravy.
Ani otevření nového horkého konfliktu v blízkosti EU podporu pro Ukrajinu neohrozí, shodují se diplomaté. A to samé platí i pro některé členské státy, které v minulosti vojenskou pomoc Ukrajincům blokovaly. Předmětem debat se stal také dvanáctý balík sankcí, jehož pozornost se přesouvá také ke zmrazenému ruskému majetku.
Staronový slovenský premiér Robert Fico (SMER) se vrátil zpět na evropskou scénu, a zařadil se po bok maďarského premiéra Viktora Orbána (Fidesz).
Čtvrteční jednání Evropské rady stálo oproti původnímu plánu prakticky na jediném bodu: izraelsko-palestinském konfliktu. Státy nacházely jednotu jen těžko – a pomalu.
Premiéři a prezidenti členských států EU se ve čtvrtek a v pátek (26. a 27. října) sejdou na summitu Evropské rady v Bruselu. Jednat budou o izraelsko-palestinském konfliktu a dlouhodobém rozpočtu EU.
