Od vypuknutí ruské agrese na Ukrajině před třemi lety přišly do České republiky statisíce ukrajinských uprchlíků. Pracovní trh se bez nich už neobejde, problém ale zůstává hlavně jazyková bariéra.
Většina Čechů stále cítí být součástí Evropy. Ukazuje to nový průzkum Institutu pro evropskou politiku Europeum a agentury STEM, realizovaný v rámci projektu Just Green. Data z listopadu 2024, která vycházejí z odpovědí více než tisícovky respondentů ukazují, že 76 % dotázaných vnímá svou evropskou identitu.
Jak se má zeštíhlit evropská zelená legislativa? A jak chce Evropská komise podpořit evropský průmysl? Redakce Euractiv.cz odpovídá v březnovém vydání Dekarbo briefu.
„Kdybych nebyl v politice, tak bych asi byl zděšený,“ odpovídá na otázku, jak vnímá mezinárodní dění posledního týdne, europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Evropa by se podle něj měla zmobilizovat a najít nejlepší řešení pro své občany i Ukrajince.
Klimatická politika EU vstoupila do turbulentního období. „Otázka zní, jestli protitlak, který teď cítíme, je jen…
„Často jsme žili v domnění, že EU je velikostí svého trhu partnerem digitálním gigantům a že se jim vyplatí jít do úprav kvůli velkému evropskému trhu. Teď se ale ukazuje, že to tak už nejspíš neplatí,“ zaznělo na debatě o digitální agendě EU.
Jakou šanci na úspěch má česká snaha odložit náběh systému ETS 2? A jak se tuzemsko připravuje na regulaci metanu? Redakce Euractiv.cz odpovídá v únorovém vydání Dekarbo briefu.
Máme za sebou první plenární týden Evropského parlamentu (EP) v roce 2025. Zatímco v pondělí proběhla ve Washingtonu…
Riziko pro evropské demokracie. Tím jsou podle některých europoslanců sociální sítě bez moderace. „V posledních měsících jsme byli svědky toho, jak se Elon Musk a jeho síť X staly hlavní hlásnou troubou krajní pravice,“ varovala socialistická poslankyně Iratxe García Pérez.
V Moldavsku došlo k „hacknutí“ jedné z nejpoužívanějších sociálních sítí. A podobné události by mohly v tom nejčernějším scénáři nastat i v Česku.
Posledních 30 let je důkazem, že hospodářský růst a tranzice na nízkouhlíkovou ekonomiku nejsou neslučitelné koncepty, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Ota Melcher.
Co čekat v roce 2025? Již během ledna by měl začít tzv. dialog o automobilovém průmyslu. Světlo světa by měl spatřit také tzv. kompas konkurenceschopnosti. Více redakce popisuje v lednovém Dekarbo briefu.
Česko chce vedle zelených cílů pro autoprůmysl v Evropě vyjednat také změnu plánovaného obchodování s emisními povolenkami, tzv. EU ETS 2. To má od roku 2027 zahrnovat emise CO2 budov nebo silniční dopravy a rozšířit tak dosavadní fungující systém ETS 1.
Teplárenství čelí strukturálnímu dluhu způsobenému desetiletími závislosti na uhlí a zemním plynu. Právě moderní teplárenství je páteří zásobování teplem například ve Švédsku nebo Dánsku.
Největší politická skupina v Evropském parlamentu, Evropská lidová strana (EPP), připravuje kampaň za oslabení klíčových politik EU v oblasti snižování emisí CO2 z automobilů. Vyplývá to z pozičního dokumentu.
Úředníci dokáží připravit kvalitní strategie a plány, ale chybí politická odvaha a rozhodnost k jejich prosazení. „Dokumenty často zůstávají v šuplíku kvůli strachu z kritiky,“ říká v rozhovoru analytička Kristina Zindulková.
Podle europoslankyně Danuše Nerudové potřebuje EU zmocněnce pro automobilový průmysl. Právě ten by měl vyvést sektor z aktuálních problémů. Její návrh ale jiní čeští zástupci v europarlamentu kritizují.
Podařilo se nám rozpoutat opravdu velmi důležitou a intenzivní debatu, řekl po čtvrteční Radě EU italský ministr. Komentoval tak česko-italský návrh na odložení emisních cílů pro evropské automobilky.
