Evropská komise Slovensku na začátku července předběžně schválila čtvrtou platbu z Národního plánu obnovy, a to navzdory tomu, že napříč unijními institucemi rostou obavy z podkopávání právního státu. Právě kvůli tomu země platbu zatím jistou nemá.
Pokud by měl osud Ursuly von der Leyen jako předsedkyně nové Evropské komise záviset jen na zemích Visegrádské čtyřky, musela by se o svůj druhý mandát opravdu hodně obávat.
K těm nejsilnějším tématům kampaně před volbami do Evropského parlamentu patří migrace. A to jak v Česku, tak na Slovenku. Na sociálních sítích se proto rojí různé příspěvky, které před migrací třeba varují, anebo také kritizují vládu a Evropskou unii ze zavádění špatných nebo nedostatečně účinných řešení, jak se s přílivem uprchlíků vypořádávat.
Může Fidesz po evropských volbách vstoupit do frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR)? Členské strany ze zemí Visegrádské skupiny se v této otázce neshodují.
Nová komise má v Polsku vyšetřovat, kteří politici podlehli ruskému vlivu. Místo zákazu výkonu funkce bude ale nově „jen“ zpochybněna jejich schopnost pracovat ve veřejném zájmu. Proti rozhodnutí komise se také bude možné dál odvolat. To se však pravděpodobně nestihne před volbami.
Zatímco ve většině zemí Evropské unie se začalo očkovat proti onemocnění covid-19 již na konci roku 2020, v zemích rozvojového světa se na první dávky vakcíny teprve čeká. EU se zavázala tento problém řešit větší finanční pomocí.
