The Capitals: Bulharsko zvažuje žalobu na „silniční balíček“
The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
Toxický kov ohrožující lidské zdraví, ale také nepostradatelná výbava myslivců a rybářů. Diskuse o omezení olověné munice opět ožívá. Ministr vnitra chce téma otevřít i na říjnové Radě EU.
Tým pod vedení von der Leyenové čeká v následujících týdnech zkouška. Kandidáti na evropské komisaře musí absolvovat slyšení ve výborech Evropského parlamentu. Europoslanci se jich během tříhodinového „grilování“ mohou zeptat téměř na cokoli – od jejich plánů a vizí až po kostlivce ukryté ve skříních.
Nově zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila 10. září 2019 složení týmu komisařů. Pokud je schválí Evropský parlament, dne 1. listopadu se kolegium chopí úřadu.
Kvalita silnic v České republice pokulhává za evropským i světovým průměrem. Podle statistik Světové obchodní organizace z roku 2018 se ČR v rámci Evropské unie řadí až na dvacátou příčku, horší silnice mají například v Maďarsku, Rumunsku či Bulharsku.
Město Litvínov se připravuje na výstavbu bazénu či opravu mostu. Právě takové projekty by podle starostky města Kamily Bláhové (ANO) měly být podporovány z fondů Evropské unie.
V Česku se nachází až 89 tisíc chráněných kulturních památek. Některé z nich jsou staré tisíce let, jiné desítky, všechny ale postupem času stárnou a potřebují náležitou péči − od drobných restauračních prací u obrazů a soch až po rekonstrukce střech kostelů a paláců.
Severozápadní Čechy ekonomicky zaostávají za sousedními kraji. Šancí na změnu je nové rozdělení evropských fondů určených právě na podporu méně rozvinutých regionů.
Energetická družstva mají obrovský potenciál, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz německá expertka na decentralizaci energetiky Krisztina Andréová.
Česká republika bude mít od roku 2021 k dispozici zhruba 120 miliard korun z nového Modernizačního fondu. Ten má zemím EU pomoci na cestě k nízkouhlíkové energetice.
V EU přibývá lidí, kteří chtějí energii nejenom spotřebovávat, ale i vyrábět. Pro své domácnosti či podniky si proto pořizují vlastní zdroje energie. Motivací pro takový krok je hned několik – nejen že mohou ušetřit za elektřinu, ale také si mohou vydělat prodejem přebytečné energie, a navíc šetří životní prostředí.
Jak je na tom české hospodářství, do jakých oblastí je třeba investovat a jaké politiky vyžadují reformu? Právě na tyto otázky odpověděla Evropská komise v letošním doporučení pro českou hospodářkou politiku.
Evropský parlament si dnes zvolil nové vedení. Jeho členem jsou i dva čeští zástupci – europoslankyně zvolená za hnutí ANO Dita Charanzová a pirátský europoslanec Marcel Kolaja. Oba dva nyní budou působit jako místopředsedové unijních zákonodárců.
Novým předsedou Evropského parlamentu bude italský europoslanec David-Maria Sassoli. V dnešním hlasování pro něj zvedlo ruku X evropských zákonodárců.
Evropská komise dnes zveřejnila výsledky celoevropských srovnávacích testů potravin. Celkem se testovalo 128 produktů, z toho 11 mělo napříč státy totožný obal, ale výrazně odlišný obsah.
Národní klimaticko-energetický plán pro rok 2030 má své mezery, Českou republiku na to upozornila Evropská komise. Unijní exekutiva doporučuje ČR zvýšit podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů a také nastavit ambicióznější cíle týkající se energetické účinnosti.
Zásadními neznámými v tématu přechodu z uhlí na jiné zdroje není jestli, ale kdy, a jak cílů dosáhnout s ohledem na lidi v uhelných regionech. Polsko, Česko a Slovensko se potýkají s otázkou kdy, zatímco Polsko stále řeší jestli vůbec.
Čistší doprava, úspornější budovy, ale také větší podíl obnovitelných zdrojů energie. Právě tak by mohla vypadat cesta České republiky směrem k nízkouhlíkovému hospodářství.