Celá skladba zdrojů rozpočtu EU se musí změnit, a to i v kontextu brexitu, říká Veronika Solilová z Mendelovy Univerzity v Brně. Environmentální daně, jako je například nově připravené uhlíkové clo, se podle ní jeví jako vhodná cesta.
České předsednictví v Radě EU se zaměří na balíček Fit for 55, adaptaci na změny klimatu, biologickou rozmanitost, oběhové hospodářství a světelné znečištění. Česko chce také pozvednout téma obnovy životního prostředí na Ukrajině.
Evropa jako úkol. Právě tak zní motto českého předsednictví v Radě EU, které trvá od 1. července do 31. prosince 2022. Jaké priority si Česká republika stanovila? Server EURACTIV.cz přináší přehled klíčových témat.
Jaderná energetika a zemní plyn měly být v EU považovány za přechodně udržitelné zdroje energie, což by usnadnilo jejich financování. Počítal s tím delegovaný akt Evropské komise v rámci tzv. taxonomie. Ten ale narazil na odpor poslanců Evropského parlamentu.
Evropská unie připravuje nová pravidla pro zdanění energií. Daně sice cílí na znečišťovatele, mohou ale zasáhnout i samotné spotřebitele. Pokud by stát nastavil vhodný kompenzační systém, mohl by je před dopadem daní ochránit. Upozorňuje na to nová studie.
Řada evropských norem projednávaných během českého předsednictví se dotkne i budoucnosti českého automobilového průmyslu. Výrobci bedlivě sledují především klimatickou legislativu spojenou s balíkem Fit for 55 nebo přípravu nové emisní normy Euro 7.
Velká města budou mít podle nové evropské legislativy povinnost připravit plány pro hladkou a ekologickou dopravu. Vypořádat se v nich musí nejen s vysokým počtem aut ve městech, chybějící dobíjecí infrastrukturou pro elektromobily, ale také se sdílenými koloběžkami a skútry.
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) chce příští týden zabojovat o post v předsednictvu Evropské lidové strany. Frakce podle něj ztratila „drive“ a je na čase obměnit její vedení. Sám by se chtěl starat o komunikaci a čerpat ze zkušeností z českých parlamentních voleb, říká pro EURACTIV.cz.
Dvacet milionů „ajťáků“, kompletní pokrytí vysokorychlostním internetem 5G nebo on-line přístup ke všem úřadům. Právě takových cílů chce Evropa dosáhnout do roku 2030. Týkat se to bude i Česka, které bude muset v digitalizaci šlápnout na plyn.
Válka na Ukrajině a nejisté dodávky energií z Ruska urychlí evropskou transformaci směrem k čistým zdrojům energie. V rozhovoru pro EURACTIV.cz to uvedla prezidentka Evropského hospodářského a sociálního výboru Christa Schwengová.
EU je přesvědčena o tom, že Rusko musí za své zločiny na Ukrajině pykat. Kyjevu proto pomáhá sbírat důkazy, které mohou vést k potrestání konkrétních osob zodpovědných za válečná zvěrstva. EU chce přitom informace ukládat ve svých archivech, na Ukrajině totiž není bezpečno.
Žádné syntetické pesticidy, průmyslová hnojiva a více prostoru pro přírodu a hospodářská zvířata. Na ekologické zemědělství v Česku připadá asi 15 procent půdy. V budoucnu by to mělo být daleko více.
Komunitní energetika se může Česku vyplatit, stačí prolomit stávající nevůli změnit zavedený systém. Vláda by její rozvoj měla podpořit zavedením provozní podpory, říká Tomáš Jagoš v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Pokud chceme s někým obchodovat a uzavírat dohody, musíme respektovat místní specifika. Evropa se nemůže stavět do pozice patrona či učitele a nařizovat ostatním zemím, co mají či nemají dělat, říká Jan Zahradil v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Zemědělci se musí vypořádat s rostoucími cenami a napjatým trhem. Pomoci jim může podpora, která do českých farem proudí z evropských fondů. Spolu s novou společnou zemědělskou politikou připutuje do ČR zhruba 40 miliard korun ročně.
Peníze, které zatím EU vyčlenila na pomoc ukrajinským uprchlíkům, nestačí. Myslí si to místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Eurokomisařka debatovala o pomoci ze strany EU přímo s českou vládou během své pracovní návštěvy Prahy.
Členské země EU by měly mít plán, jak bezpečně zásobovat vlastní obyvatelstvo energií, ať už energií elektrickou, nebo na topení. Platí to i pro Českou republiku, která plán zatím postrádá, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Pavel Farkač.
Ruský útok na Ukrajinu může dopadnout na globální obchod se zemědělským zbožím. Evropská unie už přišla s plánem, jak se vyhnout nejhoršímu scénáři a zabránit nedostatku potravin. Spolehnout se chce na domácí produkci.
