Vystoupení Andreje Babiše na konzervativní konferenci v Budapešti má dohru. Tento týden budou o jeho příklonu ke konzervativcům jednat evropští liberálové.
Hlasování Evropského parlamentu o povinných renovacích energeticky náročných budov vyvolalo v Česku rozruch. Směrnice je zatím stále předmětem jednání na evropské úrovni a podle experta jsou její cíle správné. Za jejich splnění ale musí být zodpovědný stát, nikoliv majitelé domů.
Evropská unie si již několik let láme hlavu s tím, jak navrátit do přírody opylovače. Užitečný hmyz totiž rychle mizí, čtyři z pěti kvetoucích rostlin jej přitom potřebují. Klíčový je i pro produkci potravin a budoucnost zemědělského sektoru.
Emisní norma Euro 7 znepokojuje český automobilový průmysl. Snižování emisí obecně není ten hlavní problém, výrobcům aut chybí podrobné informace o tom, co vlastně norma obsahuje a jak ji splnit. Navíc se s ní pojí šibeniční termín.
Čeští zemědělci stárnou a mladých v oboru není dost. Problémem je nejen špatná pověst zemědělství, ale i nedostupnost půdy, shodli se řečníci na debatě, kterou uspořádal server EURACTIV.cz.
Kohezní politiku EU, díky které míří do regionů dotace z evropského rozpočtu, nesmíme vnímat jako něco samozřejmého, říká pro EURACTIV.cz náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň (STAN).
Po úderu zemětřesení v Turecku se zprávy o evropské pomoci v tamních médiích ztrácely a byly účelově přezářeny informacemi o tom, jak pomáhají země, které turecké vedení preferuje, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz velvyslanec Pavel Vacek.
Evropská unie se chce vyhnout další „čipové kalamitě“. V reakci na nedostatek této klíčové součástky přišla Evropská komise s novou legislativou – aktem o čipech. Očekávání jsou obrovská, Evropa by se díky němu mohla zařadit mezi hlavní světové čipové velmoci.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell čeká, že země EU schválí desátý balík sankcí do pátku 24. února, kdy si svět připomíná rok od zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
Evropská unie by mohla nakupovat munici pro Ukrajinu společně, podobně jako to bylo u vakcín proti covidu-19. S nápadem přišla začátkem měsíce estonská premiérka Kaja Kallasová a dnes se o něm bude jednat na úrovni ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu.
Švédské předsednictví vrací na stůl téma biohospodářství. Spolu s ním v EU ožívá i debata o tom, jak biologické zdroje využívat bez toho, aby společnost narazila na „ekologické hranice“.
Látka používaná pro hubení plevelů – glyfosát – měl s loňským rokem v EU skončit. Evropská komise mu ale nakonec prodloužila licenci do prosince 2023, členské státy se totiž nedohodly na jeho zákazu. Herbicid se tak může v EU nadále používat, nad dalšími roky však visí otazník.
Kdo znečišťuje planetu emisemi skleníkových plynů, ten za to musí platit. Právě takový princip se v Evropě vztahuje na většinu těžkého průmyslu. Za každou tunu emisí si musí společnosti na trhu koupit povolenku, nově bude podobný systém fungovat i pro sektor silniční dopravy.
Evropská populace stárne, což má obrovský dopad na udržitelnost celé ekonomiky. Situace je obzvláště kritická v sektoru zemědělství – zemědělců ubývá a mladá generace nemá o obor zájem. Farmářskou praxi mají spojenou s náročnou prací, nízkými výdělky a nestabilní budoucností.
Jak chce Evropská unie „ozelenit“ zemědělství? Horkým tématem je omezování chemických pesticidů. Schvalování nových předpisů se však zřejmě protáhne.
Evropský „Green Deal“ je dnes strašákem průmyslníků i zemědělců. Co stojí za jeho vznikem? A je Evropská unie ve svých klimatických ambicích skutečně sólovým hráčem, jak se někdy v Česku říká?
Zemědělci napříč Evropou se potýkají s vysokými cenami energií, krmiv i hnojiv. Evropský komisař pro zemědělství se již nechal slyšet, že by rád navýšil rozpočet společné zemědělské politiky EU, aby farmářům pomohl.
Evropská populace stárne a pracujících lidí prudce ubývá. Podle dat Evropské unie se v letech 2015 až 2020 počet lidí v produktivním věku propadl o 3,5 milionu osob. Čerstvé predikce z pera Evropské komise jsou ještě děsivější.
