Auditoři varují před pomalým vymáháním nesprávně vyplácených dotací v zemědělství

Zemědělské dotace občas mohou skončit v nesprávných rukou a je potřeba je vrátit zpět do evropského rozpočtu. Tento proces je ale v současné době zdlouhavý, upozornil Evropský účetní dvůr (EÚD). Evropská komise v reakci na zjištění auditorů zváží, jak problém řešit. EÚD ve zprávě zveřejněné 7. května varoval, že vymáhání nesprávně vynaložených evropských prostředků může trvat roky. Rizikové jsou zejména přímé platby zemědělcům, při nichž může dojít k pochybění a následné nutnosti vrátit peníze zpět do rozpočtu EU. Dříve musely za část dlouho nevracených částek nést odpovědnosti členské státy – podle EÚD se v letech 2015 a 2022 navrátilo na základě tohoto pravidla do evropské kasy až 234 milionů eur. V nové společné zemědělské politice EU platné od roku 2023 ale tento princip chybí. V případě Evropského zemědělského záručního fondu, který financuje přímé platby zemědělcům, zjistil EÚD v období 2007-2022 neoprávněné výdaje ve výši 2,4 miliardy eur, z nichž 52 % bylo do konce roku 2022 vráceno, 9 % bylo odepsáno a 39 % zůstalo nevráceno. Účetní dvůr proto doporučil, aby Komise při tvorbě dalšího cyklu zemědělské politiky po roce 2027 posoudila přidání nových „pobídek“ s cílem „včasnějšího vymáhání neoprávněných výdajů […] a zlepšení míry vymáhání“. Mluvčí Evropské komise na dotaz redakce uvedl, že: „Komise v tomto bodě souhlasí“. Přislíbil také, že Komise situaci zhodnotí, a pokud zjistí, že se míra zpětného získávání prostředků zhoršuje, zváží „další pobídky“ pro členské státy „ke zlepšení míry vymáhání v zemědělství“.

2,4 miliardy eur

Auditoři spočítali, že neoprávněné výdaje na přímé platby v rámci společné zemědělské politiky v období 2007-2022 se vyšplhaly na 2,4 miliardy eur. Největší podíl na této částce má Francie, Itálie, Španělsko a Polsko. Míra vymáhání pak byla nejvyšší v Rakousku (92 %) a nejnižší v Polsku (17 %). Podíl prominutí se pohyboval mezi 0 % v Rakousku a 48 % v Nizozemsku. Jiná situace je v Evropském fondu pro rozvoj venkova, který je spolufinancován vnitrostátními orgány. U něj se ve sledovaném období 2015-2022 podařilo získat zpět 78 % prostředků, což je výrazně více než v případě záručního fondu, kde se podařilo získat zpět pouze 49 % neoprávněných plateb. Podle EÚD je rozdíl způsobený právě tím, že finanční prostředky vynakládá nejen evropský rozpočet, ale i ten národní, stát má proto větší vůli nesprávně vynaložené prostředky vymáhat rychleji. Auditoři varovali, že bez podobných pobídek v záručním fondu „existuje riziko“, že se míra „zpětného získávání prostředků v zemědělství zhorší“. Pokud se tak skutečně stane, Komise si na věc posvítí detailněji.