Evropská unie v mezinárodním obchodu vystupuje jako jeden celek. Spojené státy mohou na jednotlivé země cílit tím, že uvalí cla na jejich typické exportní produkty. Využití celní unie pro obcházení cel by bylo obtížné, řekl ČTK ředitel Liberálního institutu Jakub Kuneš. Americký prezident Donald Trump minulý týden oznámil dodatečná cla na několik evropských zemí, které se otevřeně postavily proti jeho záměru získat Grónsko, které je poloautonomní součástí Dánska.
„Z právního hlediska je klíčové, že EU tvoří celní unii. To znamená, že obchodní politika s třetími zeměmi je plně v kompetenci EU, nikoli jednotlivých členských států. V praxi to znamená, že USA nemohou uvalit národní cla na jednotlivé země EU, ale pouze cla vůči EU jako celku,“ uvedl Kuneš.
Podle něj ale existuje způsob, jak zamířit obchodní restrikce proti jednotlivým zemím. „USA mohou zvolit selektivní přístup a fakticky cílit na konkrétní země tím, že uvalí cla na produkty, které jsou pro ně charakteristické. Ekonomické dopady by pak byly nerovnoměrné a více by zasáhly státy se silnou exportní pozicí vůči USA v dotčených komoditách,“ vysvětlil Kuneš.
Evropské země podle něj přitom nemohou využít existenci celní unie k tomu, aby se clům vyhnuly, například přeprodáváním přes jiné státy. „Při vývozu do USA rozhoduje původ zboží, tedy místo jeho výroby, nikoli to, přes kterou zemi EU je vyváženo,“ upozornil Kuneš.
Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zavádí dodatečná desetiprocentní cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a Finska a že tyto poplatky budou platit, dokud Spojené státy neuzavřou s Dánskem dohodu o koupi Grónska. Zmíněné evropské země se postavily proti Trumpovu přání tento arktický ostrov získat.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas dnes v Evropském parlamentu uvedla, že hrozba zavedením cel nedonutí Dánsko, aby předalo Grónsko Spojeným státům. Ve čtvrtek se bude situací zabývat mimořádný summit EU.