Holding Agrofert může znovu čerpat dotace ze Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který své rozhodnutí opřel o právní analýzy. Ty podle fondu potvrzují, že vložení firmy do svěřenského fondu je v souladu s českou i evropskou legislativou. Opozice upozorňuje na možná rizika.
„V návaznosti na právní posouzení konstatuji, že svěřenský fond RSVP Trust splňuje podmínky vypořádání majetkových poměrů ve smyslu právní úpravy střetu zájmů. Na základě tohoto závěru SZIF obnovuje administraci žádostí ze skupiny Agrofert a zahajuje jejich standardní administraci podle pravidel jednotlivých dotačních programů,“ uvedl generální ředitel SZIF Petr Dlouhý.
„Výsledky právních analýz potvrzují, že vlastnické uspořádání Agrofertu umožňuje společnostem z koncernu ucházet se o dotace a účastnit se veřejných zakázek stejně jako kterémukoli jinému podnikatelskému subjektu v ČR v rámci rovného tržního prostředí,“ reagoval pro ČTK mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
SZIF s výsledky hodnocení právních analýz seznámil také ministerstvo zemědělství. „Jde o záležitost plně v kompetenci Fondu, do jehož práce ministerstvo zemědělství, ani ministr nezasahuje,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Tlak na vymáhání dotací a právní analýzy
K neodkladnému zahájení vymáhání dotací od Agrofertu v únoru vyzvala Dlouhého dozorčí rada SZIF. Fond následně požádal o vypracování právní analýzy externí advokátní kancelář. Prověřovaly oprávněnost dotací vyplacených Agrofertu v době, kdy byl Babiš premiérem, a to, zda Babiš svůj střet zájmů vyřešil v souladu se zákonem, když vložil akcie holdingu do svěřenského fondu.
K vrácení dotací vyzvala Agrofert v minulosti i opozice. Opoziční hnutí STAN požádalo 9. února dopisem Evropskou komisi (EK) o posouzení, zda řešení střetu zájmů premiéra je v souladu s evropským právem a zda neohrozí čerpání dotací pro ČR. Opoziční Piráti zároveň podali u Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) trestní oznámení kvůli nečinnosti státu při vymáhání 7,5 miliardy korun z dotací pro Agrofert z doby první vlády Babiše. Počátkem února Babiš ve Sněmovně uvedl, že Agrofert nyní nečerpá žádné dotace.
Trestní oznámení podpořil také předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Dnes v reakci na stanovisko zemědělského fondu Šebek ČTK řekl, že rozhodnutí fondu bere asociace na vědomí, chtěla by ale, aby analýzy byly poskytnuty veřejnosti.
SZIF část podpor ukončí, vymáhání ale odmítá
Zemědělský fond dnes v tiskové zprávě zopakoval, že ukončuje vyplácení osmi podpor Agrofertu z programu rozvoje venkova ve výši zhruba 68 milionů korun. Jako důvod uvedl vznik střetu zájmů během řízení o poskytnutí dotací. Pokud by střet zájmů podle fondu vznikl až po uzavření dohody, nebyl by to důvod pro její zrušení.
Současně ale uvedl, že podle výkladu zákona o střetu zájmu se zákaz vztahuje výhradně na poskytování nenárokových dotací. S ohledem na to SZIF proto nepřistoupí ke zpětnému vymáhání nárokových evropských dotací poskytnutých v letech 2017–2021.
V oblasti národních zemědělských dotací ale fond podle svého dnešního vyjádření ještě pokračuje v navazujících právních analýzách.
Kvůli Babišově střetu zájmů si nechává vypracovat právní analýzu i Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, na jejímž základě rozhodne, jestli bude po Agrofertu žádat vrácení dotací z doby, kdy byl Babiš ve střetu zájmů.
Opozice není přesvědčena o hodnověrnosti analýz
Exministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) varoval, že rozhodnutí zcela pominulo stanovisko Evropské komise (EK). V případě zpětně vymáhaných dotací z doby minulé Babišovy vlády upozornil na rozsudek Nejvyššího soudního soudu, který dvěma společnostem ukládá vrátit dotace.
Bývalý předseda poslaneckého zemědělského výboru Michal Kučera (TOP 09) rozhodnutí vnímá jako velké riziko a hazard. „Hrozí, že pokud Evropská komise zaujme opačný postoj, může to vést nejen k problémům jednoho holdingu, ale i k zastavení evropských peněz pro širší okruh firem v Česku,“ řekl pro ČTK.
Podle exministra zemědělství Petra Bendla (ODS) vláda znovu otevírá cestu k miliardám pro Agrofert, což považuje za nepřijatelné. „Vláda a jí podřízené instituce tím vysílají jasný signál: místo ochrany veřejných peněz znovu ustupují zájmům jednoho z nejmocnějších holdingů v zemi. Celá věc je o to vážnější, že se tento krok opírá o neveřejné právní posudky, které stát odmítá ukázat veřejnosti. Pokud má vláda za to, že postupuje správně, ať své argumenty zveřejní,“ uvedl.
„Miliardy, které Babišova vláda nebude vymáhat po Babišových firmách, budou Česku chybět v rozpočtu na obranu, na bydlení, na podporu vědy a výzkumu, na investice do dopravy,“ uvedl na síti X předseda Starostů Vít Rakušan. Babiš podle něj upřednostňováním vlastních zájmů nad národními škodí zemi.
Nezávislí experti podle exministra pro místní rozvoj Ivana Bartoša potvrzují, že koncern Agrofert nemá nárok na dotace s ohledem na evropské nařízení ke střetu zájmů. Evropská komise v reakci i na podnět europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) tuto věc zkoumá. „S ohledem na aktuální dění pošleme Evropské komisi nové podklady,“ podotkl.