Situace Romů v zemích Evropské unie se nelepší tak, jak by si Evropská unie přála. Pomoci má nová strategie, ve které EU přichází s novými opatřeními a cíli do roku 2030.„Jednoduše řečeno, za posledních deset let jsme neudělali dost na podporu našich romských spoluobčanů. To je neomluvitelné. Mnozí Romové jsou nadále vystaveni diskriminaci a rasismu. To nelze akceptovat,“ řekla česká místopředsedkyně Komise pro hodnoty a transparentnost
Věra Jourová, když Evropská komise strategický dokument loni na podzim poprvé představovala.
Podle údajů unijní exekutivy tvoří Romové největší etnickou menšinu v Evropě a z 10 až 12 milionů evropských Romů jich jen v zemích sedmadvacítky žije šest milionů. Statistiky neutěšenou situaci romské menšiny potvrzují, s diskriminací se během posledních pěti let setkalo 41 procent Romů.
Velká část Romů je také ohrožena nebo trpí sociálním vyloučením. Podle Evropské komise je 85 procent romských dětí ohroženo chudobou, zatímco u většinové populace je to 10 procent. Problémem je také začlenění do vzdělávacího systému či trhu práce. Zatímco 62 procent mladých Romů se nevzdělává nebo nepracuje, u většinové populace je to opět 10 procent.
Evropská komise si posvítí na rasovou diskriminaci, sama chce být aktivnější
Z průzkumu
Eurobarometer navíc vyplývá, že šest z deseti Evropanů je přesvědčeno, že diskriminace Romů je v jejich zemi rozšířená. A podle více než šesti z deseti Evropanů by lepší začlenění Romů společnosti prospělo.
Komise chce proto Romy více
podpořit. Konkrétně chce dále brojit proti jejich diskriminaci, ohrožení chudobou a sociálním vyloučením, a podpořit jejich integraci do vzdělávacího systému a trhu práce.
Mezi hlavní
cíle, kterých mají členské státy EU do roku 2030 dosáhnout například patří: alespoň o polovinu snížit procento Romů vystavených diskriminaci; alespoň o polovinu snížit mezeru chudoby mezi Romy a většinovou populací či alespoň o polovinu snížit rozdíly v zaměstnanosti.
Česko bude mít zmocněnce pro romské záležitosti
Podle Výboru regionů, poradního orgánu EU, který sdružuje lokální zástupce unijních zemí, by však mohla být strategie z pera Evropské komise více ambiciózní. Podle některých členů by bylo vhodné zavést sankce pro ty členské státy, které „nepřijmou v boji proti anticiganismu dostatečně efektivní opatření“.
Komise sice sankce nechystá, chce si ale pokroky členských zemí ohlídat. Každá země EU musí vypracovat národní strategii, ve které vytyčí své plány k naplnění nových cílů a zlepšení situace romské menšiny. Plnění těchto strategií se pak bude počínaje rokem 2023 co dva roky hodnotit.
Své strategie by měly jednotlivé unijní země předat Bruselu do září. Ta česká – Strategie rovnosti, začlenění a participace Romů 2021–2030 – už dostala zelenou od tuzemské vlády.
EK chce zlepšit situaci Romů v Evropě, zaměří se na boj proti diskriminaci
Podle šetření Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI) ustavené Radou Evropy, zaznamenalo Česko v posledních letech v integraci Romů pokrok, stále je však co zlepšovat. Podle doporučení komise by se mělo Česko zaměřit zejména na situaci Romů v oblasti vzdělávání a bydlení. „Ve školách a v oblasti bydlení nadále dochází k faktické segregaci,“ píše se ve zprávě ECRI.
Česko chce v následujících devíti letech konkrétně zvýšit aktivní účast Romů v rozhodovacích procesech, zajistit podmínky pro jejich kvalitní inkluzivní vzdělávání, stejně jako rovný přístup Romů ke kvalitnímu bydlení či zaměstnání.
V duchu evropské strategie chce Česko snížit diskriminaci Romů o polovinu. Národním cílem tedy je do roku 2030 snížit procento Romů, kteří uvedli, že byli v posledním roce diskriminováni na základě svého původu z 32 procent na 15.
Česko chce také odškodnit ženy, které byly nezákonně sterilizovány. Do roku 2030 jich chce odškodnit minimálně 300. Nově také vznikne pozice zmocněnce pro romské záležitosti.
Příběhy černého města: Problémy s rasismem má i Evropa
Bez regionů to nepůjde
S realizací cílů pomohou i peníze z evropské kasy. „Fondy EU budou zásadním zdrojem financování opatření směřujících k rovnosti a začlenění rovněž v programovém období 2021–2027,“ uvádí česká strategie.
Na opatření podporující zlepšení situace Romů v Česku půjdou prostředky například z Evropského sociálního fondu plus, Evropského fondu pro regionální rozvoj, ale také z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.
Výbor regionů ve svém stanovisku k současné strategii však připomíná, že bez zapojení regionální a lokální úrovně se naplnění nových opatření a cílů neobejde.
Výbor regionů: Jedna z cest, jak být v EU slyšet
„Místní a regionální orgány představují tu úroveň správy, která má za integraci romského obyvatelstva největší odpovědnost, a měly by pomocí nepaternalistického přístupu (zdola nahoru) podporovat jejich začleňování,“ píše se ve stanovisku.
„Jedná se o organizace, které jsou Romům nejblíže, jako první řeší problémy, k nimž dochází, a mají skutečné prostředky a zdroje, aby dosáhly zlepšení situace,“ dodává dokument.
Podle doporučení poradního orgánu by tak tyto úrovně měly například zajistit, aby se v jimi provozovaných médiích publikoval obsah bourající předsudky vůči Romům. Výbor regionů také ve svém stanovisku lokálním a regionálním autoritám připomněl, že „šíření znalostí o romských dějinách a kultuře a podpora mezikulturního učení mohou účinně omezit rasismus“.
Bylo by podle něj také vhodné, aby v členských státech vznikly regionální fóra, která by sloužila k výměně informací a spolupráci a monitorovala by provádění národních strategií do praxe.
Infografika: Pod pokličkou Výboru regionů
