SPOLU: ODS, KDU-ČSL, TOP 09

Koalice SPOLU zahrnuje strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Z předchozích voleb do Poslanecké sněmovny, kdy tyto partaje kandidovaly samostatně, mají celkem 40 poslaneckých křesel (23, 10 a 7). Co se týká Evropského parlamentu, zatímco čtyři občanští demokraté reprezentují politickou frakci Evropští konzervativci a reformisté (ECR), lidovci i TOP 09 mají po dvou zástupcích v řadách frakce Evropské lidové strany (EPP).Programy politických stran naleznete přehledně na stránkách Programy do voleb. Celý program SPOLU se nachází ZDE.

Budoucnost EU a české vize

Členství České republiky v Evropské unii podle koalice SPOLU „nemá alternativu“.

„Je pro nás jedinečnou příležitostí, jak naši geopoliticky exponovanou, tranzitní a exportně orientovanou zemi ukotvit v evropském prostoru a posilovat její prosperitu. V našem zájmu je demokratická, nebyrokratická, obchodně otevřená EU. Budeme aktivně usilovat o evropskou integraci, která nerezignuje na volný pohyb lidí, služeb, zboží a kapitálu, účinnou ochranu vnějších hranic a pevnou transatlantickou vazbu.“

Trojice stran nezapomíná na velkou výzvu, která čeká Česko už v polovině příštího roku – předsednictví v Radě EU.

„Profesionálně a zodpovědně připravíme české předsednictví EU na podzim 2022. Zaručíme, že každý člen vlády bude ovládat alespoň jeden cizí jazyk, kterým se bez problému domluví.“

Přípravy na předsednictví se odehrávají již od roku 2018, nová vláda tak bude muset převzít již rozpracovanou agendu. Komentář týkající se jazykové vybavenosti ministrů zjevně odkazuje na nedostatečné schopnosti některých současných členů vlády.

Topolánek: Na české předsednictví nemůžeme rezignovat, chceme pomoci s formulací národních priorit

Program se naopak vůbec nevěnuje otázce budoucího přijetí eura, společnou evropskou měnu zmiňuje pouze v jednom případě. Koalice slibuje, že firmy budou mít možnost účtovat v eurech. To je však možné už nyní, není tedy jasné, co nového má koalice v plánu.

Přijetí eura vyžaduje jednoznačnou komunikaci a shodu politiků a ekonomů, ukázala slovenská zkušenost

Zahraniční politika, bezpečnost a migrace

SPOLU klade důraz na různé druhy spolupráce s okolními státy (Německo a V4), stejně jako se vzdálenějšími partnery (Izrael, iniciativa Trojmoří). Česko by podle koalice mělo zároveň pomáhat s demokratickou transformací v různých světových regionech.

„Obnovíme tradici ,havlovské‘ diplomacie: Budeme podporovat demokracii, lidská práva, občanskou společnost a předávání transformačního know-how (Ukrajina, Bělorusko, Kuba, Balkán, Gruzie…).“

V obranné a bezpečnostní politice má pro koalici jasnou prioritu spolupráce v rámci NATO, budování evropské armády nepodporuje.

„Při zajišťování kolektivní bezpečnosti musí EU postupovat v souladu s NATO a USA. Budeme dále posilovat transatlantickou vazbu, vyznáváme princip ,NATO first‘. Nechceme, aby EU plýtvala penězi na budování evropské armády.“

Evropská armáda je zatím poměrně abstraktní koncept, část členských zemí EU včetně Česka je nicméně už nyní zapojena do celé řady společných obranných projektů v rámci spolupráce PESCO. Z programu není jasné, jestli koalice toto české zapojení a jeho pokračování podporuje, nebo nikoliv. Na evropské úrovni se nyní zároveň již diskutuje o společných jednotkách rychlého nasazení, a to v reakci na situaci v Afghánistánu po odchodu amerických vojsk. Ani k této konkrétní otázce se SPOLU ve svém programu nevyjadřuje.

Afghánistán ukázal, že EU potřebuje jednotky rychlé reakce, myslí si Borrell

SPOLU nicméně i tak vidí EU jako důležitou platformu pro bezpečnostní otázky, kterým se v programu věnuje poměrně důkladně.

„EU poskytuje rámec i pro naši bezpečnost, především v oblasti boje s organizovanou kriminalitou, terorismem a zajišťováním stability na evropských hranicích. Budeme usilovat o to, aby pro tyto kapitoly bylo v rámci EU vyčleněno dostatečné množství peněz.“

Koalice pak ve svém programu odkazuje také na otázky vnitřní bezpečnosti, konkrétně na držení zbraní.

„Zachováme práva legálních držitelů zbraní.“

Držení a nabývání zbraní upravuje revidovaná směrnice, která vzbudila v Česku značné kontroverze. Rozděluje totiž zbraně do nových kategorií a obsahuje zákaz některých typů poloautomatických zbraní. Směrnici již Česko zavedlo do svého právního řádu, není však vyloučeno, že se otázka na evropské úrovni v budoucnu opět otevře.

Zbraňová směrnice EU: Od kritizovaného návrhu až po výsledný kompromis

Co se týká migrace, SPOLU má stejný postoj jako v podstatě většina relevantních českých politických stran – zdůrazňuje nutnost efektivnějšího bránění vnějších hranic EU, rychlejší návratové politiky, boje s pašeráky a pomoci v místě původu migrantů. Zároveň prosazuje suverénní migrační a azylovou politiku států a odmítá kvóty pro přerozdělování žadatelů o azyl. O něco originálnější je v oblasti pomoci uprchlíkům.

„Budeme prosazovat navýšení pomoci pro uprchlické tábory v blízkosti konfliktních zemí, abychom jejich obyvatelům zajistili důstojné podmínky, což je nejefektivnější způsob, jak zabránit, aby se vydávali na nejistý pochod do Evropy.“

Tento bod připomíná migrační dohodu uzavřenou mezi EU a Tureckem. Podobné úvahy se vedou na evropské úrovni i nyní v souvislosti s Afghánistánem a možnou další uprchlickou vlnou, kterou by chtěla většina zemí EU řešit právě v zemích kolem Afghánistánu.

Test jménem Afghánistán. Jakou roli sehrává EU?

Téma integrace potenciálních azylantů program nezmiňuje. Vedle neregulární migrace se okrajově věnuje i migraci legální.

„Podporujeme transparentní systém modrých karet, který bude reagovat na potřeby pracovního trhu.“

Klimatická a energetická politika

Klimaticko-energetická vize koalice SPOLU odráží současné plány Evropské unie.

„Česká republika se zavázala, že bude zmírňovat dopady klimatických změn a přispěje k dosažení uhlíkové neutrality v EU do roku 2050. Green Deal je však pro nás hlavně příležitost, jak investicemi do udržitelného rozvoje, čistých a obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodaření výrazně modernizovat českou ekonomiku a zvýšit kvalitu života. To je velká příležitost pro inovativní české firmy.“

Fit for 55: Nic nebude snadné, bude to velmi těžké. Jiná cesta ale není

Pohled na budoucí energetický mix se však oproti evropskému hlavnímu proudu liší. Na úrovni EU zatím není jasné, jakou roli bude do budoucna hrát jaderná energie, na kterou SPOLU klade velký důraz. Koalice zmiňuje také téma decentralizace energetiky, tedy roli drobných výrobců energie z obnovitelných zdrojů, mezi které lze řadit i domácnosti.

„Nadcházející energetickou transformaci k obnovitelným zdrojům bereme vážně, ale odmítáme rezignovat na energetickou bezpečnost, soběstačnost a nezávislost. Naši budoucnost vidíme v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky na střechách, jejíž energii budeme skladovat v bateriích.“

Vyrábět elektřinu může každý. Evropa sází na komunitní energetiku

I v dalších tématech týkajících se životního prostředí následuje program „evropskou linku“.

„Máme řešení pro ochranu vody, zemědělské půdy, pestré krajiny i zdravého života ve městech. Přestože je Česko jednička v třídění, neumíme zatím využít potenciál odpadů jako zdrojů energie nebo stavebních materiálů. To se musí změnit. Zapracujeme také na tom, abychom omezili používání jednorázových obalů, aby odpadu ubylo“.

Koalice chce například také pracovat na snižování emisí z dopravy ve městech, a to mimo jiné skrze podporu elektromobility. Dále chce motivovat firmy k ekologickému provozu snížením DPH u ekologických výrobků.

Evropské finance

Využití finančních prostředků z rozpočtu EU i z dalších unijních zdrojů se program věnuje opravdu významně – toto téma tvoří většinu kapitoly „Česko v Evropské unii“.

„Využijeme peníze ze strukturálních a kohezních fondů v období 2021–2027 na výstavbu klíčové dopravní infrastruktury, kterou ČR jako tranzitní země naléhavě potřebuje (vysokorychlostní železnice do Berlína, Mnichova, Vídně a Frankfurtu, páteřní dálniční síť včetně vnějšího obchvatu Prahy).“

Česko čerpá peníze z evropských fondů na dopravní infrastrukturu již od svého vstupu do EU, stále se však nepodařilo páteřní síť ani vysokorychlostní železnice dobudovat. Vysokorychlostní tratě jsou součástí plánu současné vlády, k samotné realizaci se však zatím nepřistoupilo.

„Další prioritou je využití peněz na modernizaci energetiky, průmyslu a bydlení v souvislosti s chystanou dekarbonizací uhlíkově náročné české ekonomiky.“

Komise chce zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 40 procent. Co to znamená pro Česko?

Koalice má také „tradiční“ ambici zlepšit čerpání unijních financí. Ty by měly směřovat zejména do udržování české konkurenceschopnosti.

„Zlepšíme schopnost ucházet se o prostředky z jiných „nenárokových“ kapitol rozpočtu EU a nasměrovat je do projektů v oblasti vědy, výzkumu a technologických inovací. Jde o udržení naší konkurenceschopnosti v Evropě i ve světě. Zlepšíme využívání evropských fondů (Fond obnovy, Modernizační fond, Fond pro spravedlivou transformaci), které mohou významně přispět k hospodářskému růstu.“

Česko se ve využívání fondů zlepšuje každým rokem. Již současné vládě se podařilo zrychlit i zefektivnit čerpání, s novým programovacím obdobím 2021-2027 se však objevily i nové finanční zdroje, které právě koalice SPOLU zmiňuje. Jejich čerpání se již rozebíhá a bylo nastaveno končící vládou, je tedy otázkou, jak chce SPOLU do systému zasahovat, a zda by případné změny nezpůsobily chaos a nejistotu.

Do Česka míří miliardy z evropského fondu obnovy. Podpoří digitalizaci, čistou energetiku i boj s rakovinou

Co se týká dalších finančních záležitostí, které souvisejí s EU, koalice má v plánu bojovat s odlivem dividend do zahraničí.

„Řešením není vyšší zdanění zahraničního kapitálu, ale zvýhodnění investic zisků zpět do české ekonomiky. Přispějeme ke společnému řešení digitální daně na úrovni EU a OECD.“

Zatím není jasné, jestli digitální daň na úrovni EU vůbec vznikne, přednost nyní dostává řešení v rámci G20.

Zemědělství, potraviny, venkov

Také tématům zemědělství a rozvoje venkova se koalice věnuje poměrně rozsáhle. Zdůrazňuje například ochranu půdy, zalesňování krajiny, omezení negativních vlivů průmyslového zemědělství nebo vznik nových fondů na podporu malých farmářů.  I zde se vydává směrem, který je v souladu s dlouhodobými plány EU.

„Čtvrtina zemědělské půdy se do roku 2030 přesune do ekologického režimu. Omezíme nadužívání pesticidů, fosforu a dusíkatých látek v zemědělství.; Minimálně desetina zemědělské půdy bude aktivně chránit opylovače a celkovou biodiverzitu (meze, nárazníkové pásy, větrolamy, úhory).; Podpoříme komplexní pozemkové úpravy, abychom zpomalili erozi, zadrželi v krajině vodu a usnadnili přístup majitelů k jejich pozemkům.“

Je nutné podotknout, že mnohá opatření Česká republika v návaznosti na evropskou legislativu nebo kvůli splnění podmínek pro čerpání dotací splnit musí.

Ekofarmy by do roku 2030 měly zabírat čtvrtinu evropské zemědělské půdy, navrhuje Komise

SPOLU dále zmiňují, že podporují tzv. zastropování zemědělských dotací, tedy omezení toku evropských financí do velkých firem. Jak však vyplývá z nedávné dohody na reformě Společné zemědělské politiky EU, tento princip nakonec na evropské úrovni neprošel, státy k němu však mohou dobrovolně přistoupit. Program se věnuje také potravinám.

„U komodit, kde to v našich podmínkách dává smysl, chceme zvyšovat potravinovou bezpečnost. Stejně tak podpoříme bioprodukci potravin a budeme neústupní v prosazování našich národních zájmů v oblasti dvojí kvality.“

Téma dvojí kvality potravin bylo v uplynulých letech na evropské úrovni velmi diskutované, v současné době probíhá dvouleté „testovací“ období nové legislativy.

Kvóty na české potraviny jsou definitivně pasé. Pokuty za dvojí kvalitu naopak vstoupí do praxe

„Budeme prosazovat společný přístup ke vhodnému zacházení se zvířaty (včetně celoevropského zákazu klecových chovů nosnic či kožešinových farem) tak, aby zákazem nebyli znevýhodněni čeští zemědělci.“

Pokud jde o problematiku rozvoje venkova, s evropskou úrovní souvisí například společný důraz na snížení vzdálenosti od dodavatele ke spotřebiteli nebo plán podporovat výměnu domácích kotlů a instalaci fotovoltaiky na střechách, a nikoliv na zemědělské půdě. Jak výměnu kotlů, tak i fotovoltaiku podporují fondy EU.