Evropská unie si na finančních trzích půjčí 90 miliard euro, aby pomohla Ukrajině finančně přežít další dva roky. Ručit bude rezervou unijního rozpočtu. Na společné evropské půjčce a zárukách se ale bude podílet jen 24 členských států. Česko, Maďarsko a Slovensko si vyjednaly výjimku.
Společná půjčka bude krytá rezervou evropského rozpočtu, z čehož pro jednotlivé členské země vyplývají určité závazky. Trojice středoevropských zemí se to ale týkat nebude – půjčka se schválí skrze tzv. posílenou spolupráci. Tento mechanismus umožňuje části členských států postupovat společně bez účasti ostatních.
„Prostřednictvím posílené spolupráce (…) nebude mít jakékoli čerpání prostředků z rozpočtu Unie jako záruka za tuto půjčku dopad na finanční závazky České republiky, Maďarska a Slovenska,“ uvádí se v závěrech Evropské rady k Ukrajině.
„Tento úvěr by Ukrajina splatila až po obdržení reparací. Do té doby zůstanou tato aktiva znehybněna a Unie si vyhrazuje právo je použít k splacení úvěru v plném souladu s právem EU a mezinárodním právem,“ píše se dále v oficiálním textu.
Přestože závěry obsahují výjimku pro trojici zemí, Slovensko a Maďarsko se pod dokument nepodepsaly. Podle premiéra Andreje Babiše je tak česká pozice odlišná.
„Nemáme stejnou pozici jako Slovensko a Maďarsko. Podporujeme Ukrajinu. Podpořili jsme závěry, jen s výjimkou, že nechceme ručit za úvěry,“ řekl Babiš novinářům po jednání. „Slovensko a Maďarsko odmítli jakoukoliv podporu,“ dodal.
Původní ambicí čtvrtečního summitu bylo dohodnout se na poskytnutí tzv. reparační půjčky, která by se opírala o výnosy ze zmrazených ruských aktiv. Nakonec se ale nepodařilo prolomit odpor Belgie, na jejímž území se nachází instituce Euroclear, kde je většina těchto aktiv uložených.