V Bruselu se zjednodušují pravidla společné zemědělské politiky a Unie slibuje miliardové úlevy od byrokracie, zároveň se ale znovu otevírá citlivá debata o dohodě s Mercosurem a budoucím financování zemědělství. Traktory v ulicích připomínají, že mezi legislativními změnami a náladou na venkově zůstává propast – podrobnosti přináší aktuální Agri brief.
Právě jste otevřeli webovou verzi Agri briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému společné zemědělské politice EU. K odběru se můžete přihlásit zde.
Unie zjednodušuje pravidla, zemědělci přesto zapalují balíky
Brusel zažil 18. prosince zvláštní den. Zatímco Rada EU schvalovala balíček omnibus III – dosud nejambicióznější pokus o zjednodušení současné společné zemědělské politiky – ulice evropské čtvrti zaplnily traktory, hořící balíky slámy a rozježděné brambory. Na jedné straně legislativní úleva, na druhé otevřená frustrace zemědělců, která se ani po měsících jednání nedaří utišit. Zemědělci tvrdě protestovali především kvůli plánovaným škrtům v rozpočtu zemědělské politiky.
Zemědělce si ten den osobně vyslechla i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen – přestože měla plné ruce se summitem Evropské rady, kde se řešila půjčka pro Ukrajinu. Se zástupci sektoru jednala o dalším zjednodušování pravidel i o dodatečné finanční pomoci a snažila se je ujistit, že omnibus III není ojedinělý pokus, ale spíš začátkem širší změny přístupu.
Samotný legislativní výsledek přitom není zanedbatelný. Balíček, který v rekordním čase dotáhlo dánské předsednictví, má podle odhadů Komise přinést roční úsporu administrativních nákladů až 1,6 miliardy eur pro zemědělce a dalších více než 200 milionů eur pro národní správy. Změny míří přesně tam, kde sektor dlouhodobě tlačila byrokracie – EU slibuje méně kontrol na místě, konec každoročních výkonnostních prověrek a větší flexibilitu při uplatňování environmentálních standardů DZES.
Součástí dohody jsou také krizové platby, které mají členským státům umožnit rychle podpořit aktivní zemědělce v případě přírodních katastrof nebo extrémních klimatických událostí. Zjednodušují se i pravidla pro malé farmáře, posilují se nástroje řízení rizik a zvyšuje se podíl zálohových plateb.
Jenže traktory v ulicích připomněly, že důvěra se neobnovuje stejnou rychlostí jako legislativa. Omnibus je sice jasným signálem, že EU umí zrychlit, když jde do tuhého. Skutečný test přijde v příští sezóně – podle toho, zda zemědělci skutečně pocítí, že mají volnější ruce k práci a méně důvodů blokovat města.
Podcast: Nelžeme si do kapsy, že nová vláda bude podporovat malé a lokální farmy
Jaká mají menší zemědělci a rodinné farmy očekávání od nové společné zemědělské politiky EU a od nastupující české vlády? V podcastu
Evropa zblízka odpovídá Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Traktory v Bruselu. Tisíce zemědělců z celé Evropy
protestovaly 18. prosince v Bruselu proti plánovaným změnám společné zemědělské politiky a proti obchodní dohodě s Mercosurem.
Zjednodušení. Rada EU
schválila 18. prosince zjednodušení společné zemědělské politiky EU.
Mimořádné jednání. Ministři zemědělství členských zemí EU ve středu 7. ledna mimořádně jednali v Bruselu s Evropskou komisí. Diskutovali o rozpočtu, dostupnosti hnojiv, obchodní dohodě Mercosur a dalším zjednodušování.
Zápis z jednání publikovala Evropská komise na webu.
Změny v povolování pesticidů. Evropská komise představila návrh, který počítá s časově neomezeným schvalováním většiny účinných látek
pesticidů. Cílem je snížit administrativní zátěž a zvýšit produktivitu zemědělců, přičemž přezkum by se spouštěl jen při vzniku nových rizik.
Rozpočet společné zemědělské politiky. Rozpočtový výbor Evropského parlamentu rozhodl o rozdělení klíčových zpravodajských rolí k víceletému rozpočtu EU po roce 2027. Zemědělství mají mít na starosti evropští
socialisté.
Flexibilita ano, ale opatrně. Česká vláda i zástupci v EU podporují větší flexibilitu pro členské státy v připravované reformě společné zemědělské politiky po roce 2027. Podle části sektoru to může lépe zohlednit národní specifika, jiní ale
varují před vznikem 27 rozdílných systémů, vyšší administrativou a oslabením konkurenceschopnosti.
Propagace potravin. Evropská komise schválila
program podpory propagace agropotravinářských produktů na rok 2026, v jehož rámci rozdělí rekordních 205 milionů eur.
Genomické plodiny. Členské státy a Evropský parlament dosáhly
politické dohody na vůbec první samostatné legislativě pro nové genomické techniky (NGT). Pravidla rozlišují dvě kategorie plodin, přičemž jednodušší úpravy budou postaveny na roveň klasickému šlechtění, bez povinného označování potravin.
Hnojiva budou mít nižší uhlíkové clo. Komise zveřejnila
nové pokyny k uhlíkovému mechanismu CBAM, podle nichž bude dovoz hnojiv z třetích zemí EU zatížen nižší počáteční přirážkou. Zatímco většina odvětví začne s desetiprocentní sazbou při neohlášených emisích, u hnojiv to má být jen jedno procento.
Nařízení proti odlesňování. Evropský parlament a Rada EU se dohodly na
ročním odkladu uplatňování nařízení proti odlesňování a na vložení revizní klauzule.
Nová pravidla pro ekologické zemědělství. Evropská komise
navrhla změnu nařízení o ekologickém zemědělství, aby prodloužila platnost stávajících dohod s 11 obchodními partnery, jako jsou USA či Kanada, které umožňují dovoz biopotravin do EU. Návrh zároveň reaguje na rozsudek Soudního dvora EU a zpřesňuje podmínky pro používání unijního bio loga u dovozů.
Rostlinné bílkoviny. ProVeg Česko a Česká komora alternativních proteinů představily
strategickou vizi, podle níž by se rostlinná strava a alternativní bílkoviny měly stát pevnější součástí českého potravinového systému. Argumentují přínosy pro veřejné zdraví, potravinovou bezpečnost i konkurenceschopnost.
Mercosur na hraně
Obchodní dohoda mezi EU a zeměmi Mercosur měla být po letech vyjednávání konečně hotová. Místo finiše se ale v Bruselu znovu otevírá politická debata, která ukazuje, jak citlivým tématem zůstává zemědělství. Členské státy nyní zvažují zpřísnění ochranných mechanismů v dohodě.
V centru sporu jsou tzv. zemědělské pojistky, které mají chránit evropské farmáře před náhlým nárůstem dovozu citlivých produktů. Ochranný mechanismus se týká například hovězího masa, drůbeže, rýže, medu, vajec, česneku, cukru nebo etanolu. Pokud by dovoz některého z těchto produktů výrazně vyskočil, EU by mohla dočasně znovu zavést cla.
Dosud platila hranice, že vyšetřování se spustí při osmiprocentním nárůstu dovozu oproti tříletému průměru. Nově se ale jedná o snížení tohoto prahu na pět procent – což byla původní pozice Evropského parlamentu. Předseda jeho obchodního výboru Bernd Lange už naznačil, že poslanci by takovou změnu uvítali. Podle diplomatů je pět procent „na stole“ a podpora mezi státy se blíží potřebné většině.
Znovuotevírat politickou dohodu je v Bruselu neobvyklé. Obvykle následují dlouhé technické diskuse, které vyústí v kompromis. Tentokrát ale čas tlačí. Evropská komise potřebuje podporu alespoň 15 členských států reprezentujících 65 procent obyvatel EU, aby mohla předsedkyně Ursula von der Leyen dohodu formálně podepsat – ideálně už 12. ledna v Paraguayi.
Kromě zpřísnění pojistek se proto rozehrává i rozpočtová hra. Komise nabízí členským státům silnější finanční záchrannou síť pro zemědělce v příštím víceletém rozpočtu. Von der Leyen navrhuje, aby se okamžitě uvolnily zhruba dvě třetiny prostředků původně rezervovaných až do střednědobého přezkumu rozpočtu 2028–2034 – přibližně 45 miliard eur. Ty by měly být dostupné na podporu zemědělců prostřednictvím národních a regionálních plánů.
Součástí balíku je i rezerva 6,3 miliardy eur na řešení tržních otřesů a příslib, že venkovské oblasti – které v nové SZP přišly o samostatný pilíř – dostanou alespoň deset procent prostředků z každého národního plánu. Pro Itálii a Francii, dlouhodobě nejhlasitější kritiky Mercosuru, jde o zásadní ústupek.
Zda přísnější pojistky a štědřejší peníze uklidní farmáře i váhavé vlády, se ukáže velmi brzy. Jisté je jedno: cena za dohodu se zvyšuje.
Co nás čeká tento měsíc?
Podpis dohody EU-Mercosur. Šéfka Evropské komise by chtěla 12. ledna podepsat v Paraguayi dohodu EU-Mercosur. Zatím ale čeká na podporu většiny členských států.
Jednání europoslanců. Zemědělský výbor Evropského parlamentu zasedne 12., 28. a 29. ledna. Na nejbližším jednání bude hlasovat o snížení cel na dovoz některých potravin z USA a očekává se potvrzení politické dohody o ochraně domácích mazlíčků. S Evropskou komisí budou jednat o zemědělské dimenzi nově připravovaného Fondu konkurenceschopnosti.
Výzvy na podporu propagace potravin. European Research Executive Agency spustí 22. ledna 2026 dvě výzvy k předkládání projektů na podporu propagace zemědělských a potravinářských produktů. Na otevření výzvy budou navazovat
informační dny ve dnech 27. a 28. ledna.
Ministři opět v Bruselu. Ministři zemědělství se setkají na jednání Rady EU v Bruselu 26. ledna.
