Charanzová i Kolaja míří za obhajobou postů ve vedení EP. Pro ČR je to poprvé

Europoslanci se ještě nevzpamatovali ze smrti svého předsedy Davida Sassoliho a už je čekají velké změny, volí si totiž nové vedení. Česká republika má v předsednictvu europarlamentu silné zastoupení, a zřejmě to bude platit i nadále.Evropský parlament čeká tento týden rošáda, která začíná už dnes. I když mají europoslanci pětiletý mandát, pravidlem je, že v jeho polovině se volí nový předseda a 14 místopředsedů, kteří šéfa instituce zastupují například v zahraničí. S ohledem na oznámené nominace je už teď jasné, že minimálně část místopředsedů se vystřídá. Samotné hlasování začne v úterý večer a možná se protáhne až do čtvrtka. Česká republika má nyní ve vedení Parlamentu vzhledem ke své velikosti a politické významnosti nezvykle silné zastoupení. Dita Charanzová (ANO) z řad liberálů Renew Europe a Marcel Kolaja (Piráti) z frakce Zelených, kteří se v nominacích opět objevují, navíc budou ve svých rolích s velkou pravděpodobností pokračovat i další dva a půl roku. Nominacím totiž předchází zákulisní politická jednání, aby bylo předem jasné, že jsou kandidáti „průchozí“. Pro Česko by šlo o úspěch. „Historicky jsme nikdy neměli dva místopředsedy. Zároveň se nikdy nestalo, že by byl český místopředseda (ve vedení EP) na celé funkční období,“ připomněla Charanzová, která svou nominaci potvrdila na tiskovém brífinku minulý týden. Její pirátský kolega Kolaja svou obhajobu oznámil na Twitteru už v polovině prosince. „Budu samozřejmě moc rád, pokud se mi podaří ve funkci pokračovat. Už teď se mi podařilo prosadit důležité věci, například aby vzdálené hlasování EP bylo jmenné a veřejné, a rád budu větší transparentnost prosazovat dále,“ napsal v pátek ČTK Kolaja.

Kolaja: Lidé na sociálních sítích padají do „králičích nor“. Nová regulace tomu může bránit

Ve vedení Evropského parlamentu seděli v minulosti v různých obdobích Libor Rouček, Oldřich Vlasák a Pavel Telička. Hned po vstupu Česka do EU místopředsednické křeslo patřilo Miroslavu Ouzkému.

Vyvažování sil

I když jde při volbě místopředsedů především o to, k jaké politické frakci patří, minimálně ze symbolického hlediska hraje roli i jejich národnost. V současném vedení mají kromě Čechů silné postavení především Němci se třemi zástupci a Maďaři se dvěma, naproti tomu Francouzi nebo Španělé své místopředsedy nemají. Na druhou stranu, v Evropském parlamentu se nehraje jen o místa v samotném předsednictvu, zcela zásadní jsou také pozice ve vedení politických frakcí nebo výborů. Vidět je to na příkladu Španělska – i když jeho politik chybí ve vedení EP, španělská europoslankyně Iratxe Garcíaová stojí v čele vlivné frakce socialistů. Pokud jde o Francii, ta si svou absenci v předsednictvu „vynahradila“ mimo jiné ve vlivném výboru pro životní prostředí ENVI, který vede francouzský europoslanec Pascal Canfin. Prim nicméně stále hraje politická příslušnost. Přestože v současném europarlamentu už nemají tak silné postavení jako dříve, hlavní slovo stále patří politickým frakcím lidovců a socialistů. Už po volbách v roce 2019 vznikla dohoda, že předsedu z řad socialistů, tedy Davida Sassoliho, letos v lednu vystřídá zástupce Evropské lidové strany. Opakuje se tak situace z minulého volebního období, kdy se tyto dvě politické skupiny také v půlce pětiletého mandátu vystřídaly.

Do čela EP míří Malťanka

Dlouho to vypadalo, že přirozeným nástupcem Itala Sassoliho bude lídr lidovecké frakce Manfred Weber z Německa. Ten však na podzim oznámil, že se bude radši věnovat celoevropské straně lidovců, kterou by letos rád převzal po Polákovi Donaldu Tuskovi. Bývalý předseda Evropské rady Tusk se pro změnu postavil do čela polské opozice. Cesta do nejvyššího křesla europarlamentu „zarezervovaného“ lidovcům se tak otevřela maltské političce Robertě Metsolaové, která byla dosud místopředsedkyní. Její přesun na nejvyšší post byl potvrzen v úterý dopoledne. Přestože měla díky rozložení politických sil a dohodě se socialisty zvolení předem jisté, oficiálně musela porazit několik vyzyvatelů. Evropští Zelení si na nejvyšším postu představovali svoji švédskou europoslankyni Alice Bahovou Kuhnkeovou, konzervativci a reformisté zase polského europoslance Kosmu Zlotowského. Čtveřici kandidátů uzavírala Španělka Sira Regová z levicové frakce. Poprvé v historii se o novém vedení hlasuje elektronicky na dálku. Kvůli obavám ze šíření omikronu se tak rozhodlo končící předsednictvo.

🚨#BREAKING🚨

❗️MEPs just elected @RobertaMetsola as President of the European Parliament.

🇪🇺She will be fighting for a better Europe that is closer to the people.

👏Congratulations to the youngest EP President ever!#Metsola4EU #Believe pic.twitter.com/R5ygXwkmjT

— EPP Group (@EPPGroup) January 18, 2022