Duševní zdraví je podle Evropského parlamentu (EP) základní lidské právo. Evropská unie by se proto podle něj měla o mentální stav lidí lépe starat. Vyzývají k tomu i čeští europoslanci. Mimo jiné i kvůli tomu, že podle odhadů náklady spojené s duševním zdravím přesahují 600 miliard eur ročně.Jen v Česku v důsledku pandemie podle Rady vlády pro duševní zdraví stoupl výskyt duševních onemocnění z 20 na 30 procent, až třikrát narostlo riziko sebevražd, stejně jako se třikrát zvýšil výskyt depresí. Dvakrát více je také úzkostných poruch.
„Vzhledem k dopadům celosvětové pandemie potřebujeme koordinovaný přístup EU v oblasti duševního zdraví. Je na čase, aby Komise představila komplexní dokument, který se bude zabývat konkrétními kroky a doporučeními,“ vyzval lidovecký europoslanec
Tomáš Zdechovský, který je místopředseda Aliance EP pro duševní zdraví.
Výzva přichází i od jeho kolegů. Europoslanci už v létě 2020 v rezoluci označili duševní zdraví za základní lidské právo a vyzvali Komisi, která má v Unii navrhování legislativy a strategií na starost, aby vypracovala akční plán pro duševní zdraví na období let 2021 až 2027.
Ačkoliv v reakci na pandemii covid-19 začala unie v oblasti zdravotní politiky, ve které nemá příliš pravomocí, více „šlapat na plyn“, duševní zdraví zatím zůstává vedle nové
strategie pro boj s rakovinou či
farmaceutické strategie bez konkrétní iniciativy.
Krize duševního zdraví
O samostatnou unijní strategii věnující se výhradně problematice duševního zdraví usiluje i další z českých členů Evropského parlamentu –
Radka Maxová ze socialistické frakce, která je spolupředsedkyní zmíněné aliance, v níž působí i Zdechovský.
„V současné době je správa duševního zdraví napříč EU roztříštěná, a přitom budování synergií by bylo tolik prospěšné pro všechny,“ sdělila Maxová redakci.
„S problémy s duševním zdravím se před pandemií covidu-19 potýkalo kolem 16 procent evropské populace. Toto číslo se během posledních dvou let zdvojnásobilo a jedná se tak v současnosti o jeden z nejrychleji rostoucích zdravotních problémů. Podle řady předních odborníků je to právě globální krize duševního zdraví, která následuje pandemii covid-19,“ upozornil Zdechovský.
Světlo, které pandemie na téma duševního zdraví vrhla, s sebou ale podle Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) nese i pozitivní zprávy. Větší pozornost upřená na psychické problémy totiž zlepšila postoje Čechů k lidem s duševním onemocněním. Podle dat NUDZ byly postoje Čechů, kteří přišli do kontaktu se speciální destigmatizační kampaní, asi o 4 procenta tolerantnější než u ostatních lidí.
V Česku stoupá počet pacientů s Alzheimerovou chorobou, data i povědomí veřejnosti ale stále chybí
Proč další strategie? I kvůli ekonomice
Nárůst úzkostí, depresí a dalších psychických problémů v populaci navíc nedopadá pouze na dotčené osoby, ale na celou ekonomiku, která už je tak poznamenaná dopady lockdownů a dalších opatření.
„Musíme si uvědomit, že duševní onemocnění mají komplexní dopad a přesah do mnoha oblastí – ovlivňují nejen jednotlivce a jejich rodiny, ale i zdravotní a sociální systém, potažmo celou ekonomiku. Podle odhadů socioekonomické náklady spojené s duševním zdravím přesahují 600 miliard eur ročně, což je více než 4 procenta evropského HDP,“ zdůraznil Zdechovský.
„Špatné duševní zdraví vede k významným ekonomickým nákladům v důsledku nižší produktivity, sociálních a zdravotních výdajů. Je to právě komplexní strategie na úrovni EU, která by zohlednila meziodvětvové dopady různých politických opatření na duševní zdraví a pomohla nám z koronavirové krize vyjít silnější tím, že by podpořila zaměstnanost a odolnost společnosti,“ doplnila Maxová.
Evropský rok duševního zdraví
Duševní zdraví bude také jednou ze zdravotnických priorit českého předsednictví v Radě EU, které začne letos 1. července. Europoslanci usilují o to, aby se duševnímu zdraví věnovala na evropské úrovni patřičná pozornost i v příštím roce, a podporují myšlenku, aby po roce 2022 věnovaném v EU mládeži následoval evropský rok duševního zdraví.
„Vzala by Komise v úvahu vyhlásit jeden z nadcházejících let Evropským rokem duševního zdraví (…)?“ ptali se unijní exekutivy v interpelaci z ledna 2021 kromě Zdechovského a Maxové také irská europoslankyně z lidovecké frakce
Maria Walshová a její kolegové ze socialistické frakce Španělka
Estrella Durá Ferrandisová a Malťan
Alex Agius Saliba.
K prohlášení roku 2023 rokem duševního zdraví vyzvala Unii i evropská organizace věnující se duševnímu zdraví GAMIAN-Europe. Reakce Evropské komise je však zatím spíše odmítavá.
Francouzské předsednictví potřebuje i českou pomoc
