Lídři sedmadvacítky se tento týden mimořádně sejdou v Bruselu, aby řešili nečekaně vyostřený spor se Spojenými státy. Důvodem jsou výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o víkendu znovu pohrozil, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem. Trump chce zároveň uvalit cla proti evropským zemím, jež by mu v tom bránily.
Předseda Evropské rady António Costa v neděli večer oznámil, že summit se uskuteční fyzicky. Podle diplomatických zdrojů by se mohl summit odehrát ve čtvrtek 22. ledna.
Už v neděli se v Bruselu sešli velvyslanci členských států EU, aby Trumpova slova projednali. Přestože by se nabízelo použití unijního nástroje proti ekonomickému nátlaku, takzvaného anti-coercion instrumentu (ACI), většina zemí se k tomuto kroku nepřiklonila. Jak informoval server Euractiv, atmosféra byla spíše opatrná než bojovná. Výjimkou je Francie, která vyzývá k ráznějším krokům.
ACI – označovaný také jako „obchodní bazuka“, vstoupil v platnost v roce 2023 a dosud nebyl nikdy použit, je přitom navržen právě pro krajní situace. Umožňuje širokou škálu odvetných opatření – od cel přes omezení investic až po zákazy účasti na veřejných zakázkách. K jeho spuštění je však potřeba kvalifikovaná většina členských států.
Podpora pro tvrdší postup ale zatím chybí. Italská premiérka Giorgia Meloni, považovaná za jednu z Trumpovi nejbližších evropských lídryň, označila jeho výroky spíše za nedorozumění než za záměrnou hrozbu. Evropská komise i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas volí zdrženlivý tón a zdůrazňují, že eskalace obchodního sporu by mohla poškodit transatlantické vztahy v době, kdy Evropa potřebuje americkou podporu pro Ukrajinu.
Obavy nejsou jen politické, ale i ekonomické. Evropská unie má se Spojenými státy výrazný přebytek v obchodu se zbožím, ale zároveň je silně závislá na amerických službách, technologiích a financích.
Otazníky vyvolává také Trumpův záměr zavést od 1. února cla vůči zemím, které se staví proti americkému plánu převzít Grónsko. Na seznamu států, jichž by se opatření mělo týkat, mají být Dánsko, Švédsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Finsko, Velká Británie a Norsko. Většina z nich je členy EU, což otevírá otázku proveditelnosti takového kroku – obchodní politika vůči třetím zemím totiž spadá do kompetence EU, nikoli jednotlivých členských států.
Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že doufá v řešení sporu mezi Spojenými státy a Dánskem dialogem.
