Velké firmy působící v Evropské unii se podle návrhu směrnice z pera Evropské komise mají vyhýbat tomu, aby dovážely zboží vyráběné za pomoci zneužívání pracovních sil či dětské práce. Směrnice tzv. náležité péče (nebo také due dilligence) má podniky přimět rovněž k tomu, aby dbaly o vliv své činnosti na životní prostředí. „Pomocí těchto pravidel chceme hájit lidská práva a stát v čele ekologické transformace. Nesmíme proto dále ignorovat to, co se děje v našich hodnotových řetězcích, a musíme náš hospodářský model upravit,“ prohlásil dnes eurokomisař pro spravedlnost
Didier Reynders.
Podle Komise se řada velkých firem již nyní chová odpovědně k životnímu prostředí či právům zaměstnanců, mnohé podniky však mají co dohánět.
Cílem nové směrnice je, aby firmy eliminovaly negativní dopady na lidská práva a životní prostředí. V praxi podniky budou muset takovým dopadům jednak předcházet a ty již existující identifikovat a následně je zmírňovat nebo zcela odstranit, a to jak ve své vlastní činnosti, tak v dodavatelských řetězcích.
„To by konkrétně znamenalo, že česká firma by měla být zodpovědná za vliv na životní prostředí takové firmy, která pro ni vyrábí komponenty například v Asii,“
ilustrovala podstatu náležité péče pro EURACTIV.cz již dříve
Alena Mastantuono, členka Hospodářského a sociálního výboru a delegátka Hospodářské komory České republiky v Eurochambres sdružující evropské obchodní a průmyslové komory.
Podniky také budou muset zavést možnosti podávání stížností a o svých postupech veřejně informovat. Velké firmy budou muset navíc vypracovat plán, podle kterého zajistí, že je jejich byznysová strategie v souladu s cílem Pařížské dohody, a sice s omezením globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia.
„Náležitá péče je flexibilní nástroj, který podnikům dává návod, jak identifikovat a přiměřeně jejich situaci řešit zásadní problémy, jako jsou dětská a nucená práce nebo systematické odlesňování v jejich dodavatelských řetězcích. Legislativa pomůže vyrovnat podmínky pro domácí výrobce a odpovědné firmy, které s negativními dopady nejsou spojeny nebo je už řeší,“ okomentovala návrh advokátní kancelář Frank Bold.
Z řad průmyslu však zní obavy. Podle
Pierra Gattaze, předsedy Business Europe sdružující evropské průmyslové asociace, by taková směrnice poškodila globální konkurenceschopnost evropských firem.
„Je nereálné očekávat, že by evropské firmy byly schopny kontrolovat celé své dodavatelské řetězce napříč světem,“
okomentoval návrh Gattaz.
Malých a středních podniků se to netýká
Požadavky se mají týkat společností s nejméně 500 zaměstnanci, které mají celosvětový čistý obrat přes 150 milionů eur (3,6 miliardy Kč). V této kategorii se nová směrnice podle údajů Evropské komise dotkne 9 400 unijních firem a 2 600 firem ze třetích zemí, které v EU působí.
Ve vybraných odvětvích, jako je výroba a dovoz oblečení, dovoz potravin, nápojů či dřeva, bude tento práh činit již 250 zaměstnanců a obrat přes 40 milionů eur (980 milionů Kč). Podle dat Komise směrnice dopadne v této kategorii na 3 400 unijních firem a 1 400 firem ze třetích zemí aktivních v EU.
Podle Frank Bold se směrnice celkově dotkne jednoho procenta největších evropských podniků.
Mastantuono však upozornila, že dopad na malé a střední podniky nebude nulový. „Musíme si uvědomit, že v celém hodnotovém řetězci jsou zapojeny i menší firmy a může to na ně mít dopad,“ uvedla.
Dohlížet nad novými pravidly a případně je vynucovat mají k tomu určené úřady, které má podle směrnice zřídit každý členský stát. Firmám, které podmínky náležité péče nesplní, pak budou hrozit sankce.
„Například když bude firma získávat palmový olej od dodavatele, u kterého neprověří riziko, zda olej nepochází z nelegálních plantáží, a není tak spojený s odlesňováním, nesplní podmínky náležité péče,” vysvětlil vedoucí sekce Odpovědných firem ve Frank Bold
Filip Gregor.
Návrh bude ještě schvalovat Evropský parlament a členské země Unie.
Firmy lakují své produkty „nazeleno“, Brusel jim chce nastavit mantinely
