Úvod / Politika / Aktuálně v EU / EU vůbec poprvé aktivuje speciální režim pro uprchlíky. Posun v reformě migrační politiky se ale neočekává

EU vůbec poprvé aktivuje speciální režim pro uprchlíky. Posun v reformě migrační politiky se ale neočekává

Kateřina ZichováKateřina Zichová, EURACTIV.cz
7. 3. 2022(aktualizováno 2. 3. 2026)
© EPA-EFE/WOJTEK JARGILO POLAND OUT
Ministři vnitra unijních zemí dali zelenou speciálnímu režimu, který usnadní uprchlíkům z Ukrajiny vstup do zemí bloku. EU tak reaguje na realitu posledních dní, kdy do Unie přichází kvůli ruské agresi na Ukrajině více než milion uprchlíků. Podle odhadů OSN by počet lidí prchajících z válkou zasažené Ukrajiny do bezpečí Evropské unie mohl dosáhnout až pěti milionů. Evropská komise proto vyzvala k aktivaci režimu podle směrnice o dočasné ochraně z roku 2001. „Institut dočasné ochrany byl šit na míru situacím, jakou zažíváme na Ukrajině. Aktivace dočasné ochrany znamená, že její individuální příjemci obdrží evropský právní status,“ uvedl pro redakci odborník na migraci z Martensova centra v Bruselu Vít Novotný. Zjednodušeně řečeno, směrnice způsobilým příchozím zajistí chráněný status, tedy něco jako status uprchlíka, a to na rok s možným prodloužením dvakrát o půl roku. V praxi tak tito lidé budou moci žít, pohybovat se a pracovat v Unii. Kromě toho budou mít přístup k práci, bydlení, vzdělání, zdravotní péči nebo sociálním dávkám. „Dočasná ochrana tak zajišťuje minimální standard pro příjemce. Členským státům pro naplnění práv (uprchlíků s chráněným statusem) budou k dispozici unijní fondy,“ dodal Novotný.Potvrzuje to i eurokomisařka Elisa Ferreirová, která má v Evropské komisi fondy na starosti. Unijní exekutiva podle ní navrhne, aby se prodloužila platnost speciálních kohezních nástrojů vytvořených během covidové pandemie. Tentokrát však státy budou moci peníze využít na náklady spojené se zajištěním péče o příchozí uprchlíky. Ministři vnitra zemí EU dali režimu jednomyslně zelenou ve čtvrtek 3. března. Slibují si od něj jak pomoc pro samotné uprchlíky, tak také úlevu pro své národní úřady. Ty jsou totiž často zahlceny žádostmi příchozích Ukrajinců. „(Směrnice) ještě není účinná. Účinná bude až vyhlášením v úředním věstníku. Ještě budou probíhat legislativně-právní aktivity s tím spojené, takže my to očekáváme v řádu dnů,“ doplnila na páteční tiskové konferenci ministerstva vnitra ředitelka odboru azylové a migrační politiky Pavla Novotná.
Visegrád se otvírá uprchlíkům z Ukrajiny, Maďarsko ale zůstává zdrženlivější

Momentum pro unijní migrační politiku?

Jak v předvoji čtvrtečního jednání ministrů vnitra připomněla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová, Evropa čelila v posledních letech „různým druhům migračních výzev“. Zatímco kolem roku 2015 čelily především jižní unijní země přílivu uprchlíků zejména ze Sýrie, Afghánistánu a Afriky, ať už v důsledku konfliktů nebo rizika perzekucí v zemích původu, loni bylo pod tlakem migrace Pobaltí spolu s Polskem, kam uprchlíky záměrně směřoval režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Nyní má EU před sebou další migrační krizi vyvolanou ruskou agresí. Podle Novotného je současná situace atypická. „Ukrajinci mají oproti uprchlíkům a nedokumentovaným migrantům z Asie a Afriky výhodu v tom, že mohou v Unii dočasně pobývat 90 dnů bez vízového povolení a také v tom, že členské státy mají snahu jim poskytnout právní status, aniž by nutně zkoumaly jejich právo na azyl. Na hranicích stačí běžence zaregistrovat a později poskytnou vízum,“ vysvětlil, jak se současná migrační krize liší. Evropská unie navíc v posledních měsících řeší, jak reformovat svou migrační a azylovou politiku. Tzv. Pakt o migraci a azylu navrhla Evropská komise v roce 2020 a v současné době je míč na straně v Rady EU a europoslanců, aby vyjednali finální podobu nové migrační politiky. Johanssonová před novináři ve čtvrtek 3. března vyjádřila naději, že se současná krize stane jakýmsi momentem pro nový migrační pakt. „Členské státy nemohou migračním výzvám čelit samy, musíme si navzájem pomáhat. A to je základ Paktu o migraci a azylu,“ dodala. Podle Novotného tomu tak ovšem být nemusí. „Existuje řada scénářů, jak situace na Ukrajině ovlivní debaty o evropské azylové politice. Vzhledem ke zvláštnímu právnímu postavení Ukrajinců a vzhledem k tomu, že EU je de facto ve válce s Ruskem bych nevyloučil, že reforma azylových pravidel dle návrhů nového paktu bude odsunuta na vedlejší kolej,“ řekl pro EURACTIV.cz.
The Capitals: „Velká čtyřka“ míří k dohodě na unijním migračním paktu