Spojené státy americké v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do konce letošního roku. Oznámili to dnes ve společném prohlášení americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Cílem pro následující roky bude podle nich posílat přes Atlantik přibližně 50 miliard kubíků ročně nejméně do roku 2030. To odpovídá zhruba desetině celkové spotřeby plynu v EU.
Obě strany se na tom shodly na okraj unijního summitu věnovaného dalšímu společnému postupu vůči ruské invazi na Ukrajině, jehož součástí byla i debata o energetické bezpečnosti Evropy.
Maďarsko a Německo stále proti zákazu
Šéfové států sedmadvacítky se v noci na dnešek neshodli na zákazu dovozu ruských energií, o který usilovaly pobaltské země nebo Polsko, podle nichž nesmí EU platbami za ropu či plyn financovat válku vedenou režimem prezidenta
Vladimira Putina. Státy jako Německo či Maďarsko však argumentují ekonomickým dopadem kroku, který by EU připravil zhruba o 40 procent dováženého plynu.
„Američané se nebudou podílet na financování Putinovy brutální neospravedlnitelné války proti ukrajinskému lidu,“ prohlásil dnes Biden k dřívějšímu americkému rozhodnutí zakázat dovoz energií z Ruska. Připustil přitom, že USA mají jako vývozce energií proti Evropě výhodu a že jí chtějí pomoci k podobné nezávislosti.
Von der Leyenová označila dohodu s USA za velký krok k nezávislosti na Rusku. Šéfka komise v první polovině tohoto měsíce navrhla, aby se evropský blok zcela odstřihl od ruských energií do roku 2027, lídři členských států se však zatím na konkrétním časovém horizontu neshodli. Unijní exekutiva má podrobný plán omezování přísunu z Ruska předložit v květnu.
„Pokud to bude dělat Evropská unie jako celek a ještě ve spolupráci se Spojenými státy, tak to má velkou naději na rychlý úspěch za přijatelné ceny,“ řekl novinářům český premiér
Petr Fiala. Dohoda je podle něj zvláště důležitá pro menší země jako Česko, které by si nebyly schopny samostatně vyjednat tak výhodné podmínky dodávek plynu.
Jak na vysoké ceny energií? EU chce povinné plnění zásobníků a společné nákupy plynu
Lídři chtějí krotit ceny energií
Druhý den summitu budou lídři jednat o tom, jak nejlépe zmírnit dopady stoupajících cen energií.
Zejména jihoevropské státy požadují, aby unie společně reagovala na nový růst cen energií způsobený ruskou invazí na Ukrajinu. Premiéři Španělska či Řecka prosazují reformu energetického trhu či zastropování cen elektřiny. To však odmítají Německo, Nizozemsko a skandinávské státy a diplomaté čekají dlouhou diskusi.
Lídři proto budou mít na stole návrh, s nímž ve středu přišla Evropská komise a který nepočítá se zásahy do fungování trhu. Brusel chce proti vysokým cenám bojovat povinným plněním zásobníků před zimou na čtyři pětiny jejich kapacity či společnými nákupy plynu.
