PAŘÍŽ
Pokud z francouzských parlamentních voleb naplánovaných na červen vzejde v Národním shromáždění většina nepřátelská ke znovuzvolenému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi, podle analytiků hrozí, že francouzská zahraniční politika ztratí kredibilitu a vliv Evropy na mezinárodní scéně oslabí.
Tzv. kohabitace, kdy v Elysejském paláci a v čele vlády stojí zástupci odlišných politických rodin, by mohla vyústit v to, že Francie bude mít dvě zahraniční politiky. Myslí si to Thanassis Diamantopoulos, expert na francouzskou politiku.
Francouzská ústava totiž jasně nedefinuje, jak jsou v zahraniční politice rozděleny pravomoci mezi vládu a prezidentský úřad. Příkladem z nedávné historie je období, kdy byl prezidentem konzervativní Jacques Chirac a v čele vlády stál socialistický Lionel Jospin, kteří se neshodovali na francouzské politice vůči Blízkému východu. Chirac totiž podporoval arabský svět, zatímco Jospin Izrael. (Davide Basso | EURACTIV.fr)
HELSINKI
Finsko by mělo posílit boj s antisemitismem. Země by měla dělat více v potírání antisemitismu a nenávistných projevů vůči tamní malé židovské komunitě. Řekla to Katharina von Schnurbeinová, která v Evropské komisi koordinuje boj s antisemitismem. Podle ní si finská vláda ani společnost plně neuvědomují, že antisemitské sentimenty nevymizely. Její tvrzení je založeno na průzkumu, ze kterého vyplývá, že jeden ze dvou Evropanů vnímá antisemitismus ve své zemi jako problém. Ve Finsku je to 17 % lidí.
Antisemitismus a popírání holocaustu nejsou v severské zemi považovány za zločiny. Schnurbeinová proto v rozhovoru pro YLE vyzvala zákonodárce, aby zákony zpřísnili. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)
MADRID
Španělsko a Portugalsko se dohodly s Komisí na zastropování cen plynu. Ceny zemního plynu na trhu s elektřinou by měly v květnu ve prospěch zákazníků klesnout z 90 eur na zhruba 50 eur. Stát by se tak mělo na základě politické dohody s Evropskou komisí, jak v úterý (26. dubna) oznámilo Španělsko spolu s Portugalskem.
Dohoda, která ještě čeká na finální „razítko“, má platit 12 měsíců. Podle dokumentu má průměrná cena plynu začít na 40 eurech a stabilizovat se zhruba na 50 eurech. Informovala o tom agentura EFE, mediální partner sítě EURACTIV. (Fernando Heller | EuroEFE.EURACTIV.es)
PRAHA | BRATISLAVA
V Česku i na Slovensku končí dotace na plynové kotle. Snížení závislosti na ruském zemním plynu vyžaduje zastavení dotací na zemní plyn v centrálním vytápění. Řekl to tajemník slovenského ministra hospodářství Karol Galek.
Ještě donedávna Slovensko, Česko a další na uhlí závislé unijní státy považovaly zemní plyn za přechodový zdroj. Vlivem okolností, které přinesla ruská agrese na Ukrajině, ale tyto země musí své strategie přepsat.
„Přistupujeme k omezení podpory pro plynové kondenzační kotle, a to zcela ve shodě se snahou Evropské komise, která se snaží najít cesty, jak se co nejrychleji zbavit závislosti na ruském plynu,“ uvedla česká ministryně pro životní prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).
Česko podporovalo plynové kotle z programu Nová zelená úsporám. Ministerstvo ale změnilo jeho podmínky a stoplo podporu pro zemní plyn v polovině dubna. Na Slovensku i v Česku je dotační program z části financován z Národního plánu obnovy. Změny se tak budou muset vyjednat s Evropskou komisí. (Michal Hudec | EURACTIV.sk, Aneta Zachová | EURACTIV.cz)
SOFIE | SKOPJE
Eurokomisař Várhelyi chce, aby Bulharsko stáhlo veto rozšiřování EU. Bulharsko by mělo do června stáhnout své veto, kterým brání integraci Severní Makedonie do EU. Řekl to eurokomisař pro rozšiřování Olivér Várhelyi. Signály ze Sofie tomu ale nenapovídají. Bulharsko trvá na tom, aby Severní Makedonie nejprve změnila svou ústavu, ve které by se Bulhaři stali oficiálně uznanou národnostní menšinou v zemi. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.