Karlovarský kraj je jedním ze tří českých krajů, které dosáhnou na speciální peníze z EU pro uhelné regiony. Kraj bude mít na proměnu z těžbou postiženého území na moderní a k životnímu prostředí ohleduplnější místo přes šest miliard korun. Ty i další evropské peníze hodlá využít nejen na proměnu krajiny, ale i na podporu vědy a vzdělávání.
S Karlovarským krajem se pojí zejména charakter těžařské oblasti a tradice lázeňství, ale také nálepka strukturálně postiženého regionu. Potýká se s vyloučenými lokalitami, velkou mírou lidí v exekucích, vyšší nezaměstnaností a s odlivem mozků.
Proměna spojená s odklonem od uhlí, kterou region prochází, je však příležitostí, jak se zbavit i strukturálních problémů. Kraj chce zejména docílit toho, aby z něj přestali odcházet mladí, produktivní a kvalifikovaní lidé. Zároveň chce přilákat lidi nové – ať už ty, kteří se do regionu vydají na výlet či dovolenou, tak ty, kteří se v něm usadí. Vedení kraje v tomto sází na rozvoj lázeňství, vědy a vzdělávání.
„Vysoce kvalifikovaní lidé z kraje odcházejí a populace stárne. Cílem ekonomické transformace je změna skladby hospodářského výkonu kraje tak, aby se Karlovarský kraj postupně vyrovnával ostatním regionům ČR,“ uvádí kraj na webu věnovaném proměně, která ho v následujících letech čeká.
Právě v tradičních odvětvích a vzdělávání vidí kraj potenciál, jak učinit region pro lidi natolik atraktivní, aby z něj neodcházeli za lepším vzděláním nebo pracovním místem jinam. Karlovarský kraj totiž trpí malou nabídkou vysokoškolských studijních programů, nemá ani „svou“ veřejnou vysokou školu.
Tento deficit se snaží kompenzovat spoluprací s jinými vysokými školami. V Chebu tak třeba najdete pobočku Ekonomické fakulty a Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). V kraji ale chybí technické obory.
Úsilí o univerzitu trvá
Ambice na otevření veřejné školy kraj neopouští. Jak ale upozornil Jindřich Čermák (Piráti), radní pro oblast školství, mládeže, tělovýchovy a sportu, bude to běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem.
„Aby měla veřejná vysoká škola v kraji smysl, musela by nabízet unikátní nebo nedostatkové obory, které by byly specifické pro náš kraj. Je to tedy spíše maraton než sprint a asi nelze čekat, že se nám to povede do několika málo let,“ sdělil redakci.
Příležitost proto kraj vidí opět v lázeňství a oborech s ním spojeným. Jedním z projektů financovaných právě z Fondu pro spravedlivou transformaci určeného pro uhelné regiony, ze kterého do Karlovarského kraje zamíří 6,3 miliardy korun, se tak stalo Centrum lázeňského výzkumu.
Centrum má dát vzniknout potřebné infrastruktuře k tomu, aby zde mohl probíhat výzkum v oblasti lázeňství a balneologie (nauka o lázeňské léčbě – pozn. red.). Ten by měl pak přinést kýžené inovace v oboru a léčebných metodách. Výzkum se má ale týkat také enviromentálních a společenských věd.
Projekt vzešel od Institutu lázeňství a balneologie, které vzniklo v roce 2019 s cílem obnovit český výzkum v oboru lázeňství.
Od projektu za zhruba 325 milionů korun si kraj slibuje zvýšení své ekonomické konkurenceschopnosti a inovačního potenciálu, ale také vytvoření asi čtyř desítek nových pracovních míst nebo i vznik zmiňované vysoké školy.
„Jednou z cest je rozvoj Institutu lázeňství a balneologie, který má ambici a potenciál se v budoucnosti přetvořit do plnohodnotného vědeckého pracoviště,“ uvedl radní Čermák.
Balneologii by se pak podle radního pro oblast regionálního rozvoje Patrika Pizingera (HNHRM) mohla věnovat i část Krajského inovačního centra. To je stejně jako Centrum lázeňského výzkumu jedním z velkých, tzv. strategických projektů, které mají kraj a aktéři v něm pro transformační fond připravené. Vyrůst má v roce 2026.
Transformace uhelných regionů se může protáhnout. Důvodem je válka na Ukrajině
Zaměřeno na tradici
Kromě charakteristického lázeňství chce kraj vsadit i na další tradiční odvětví – keramiku a sklářství. Z peněz z transformačního fondu chce totiž zrekonstruovat a zmodernizovat Střední uměleckoprůmyslovou školu keramickou a sklářskou v krajské metropoli, Karlových Varech.
Výhodou těchto kreativních oborů je, že se v kraji nebo jeho blízkosti nachází celé produkční řetězce. Například výroba porcelánu v regionu probíhá celá – od těžby kaolínu až po konečný výrobek.
Investice ve výši jedné miliardy korun, kterou EU zafinancuje 85 procenty, má přinést nejen rozvoj oborů zaměřených na keramiku, sklo a porcelán, ale i na životní prostředí a chemii. V rámci modernizace školy má vzniknout také vzdělávací a komunitní centrum, které bude sloužit například pro rekvalifikace a další vzdělávání.
Právě příležitostí k celoživotnímu učení lidé v kraji příliš nemají. To je přitom pro jejich budoucí uplatnění kvůli odklonu kraje od uhlí a špinavého průmyslu, které výrazně promění místní pracovní trh, stěžejní. Kraj celoživotní vzdělávání hodlá v následujících letech nastartovat ve spolupráci s podniky, nestátními neziskovými organizacemi a univerzitami v okolí.
„Ideální“ by za radního Pizingera byla spolupráce s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně (UJEP). Ta sídlí v sousedním Ústeckém kraji a vzhledem k tomu, že tento kraj také čeká ekonomická proměna a dosáhne na prostředky z fondu pro uhelné regiony, i v něm se chystají transformační projekty.
Jak ale Pizinger upozornil, na proměnu nebudou směřovat jen peníze ze speciálního fondu a rozhodně by na celý proces ani nevystačily. Pokračovat tak budou i zaběhlé spolupráce za přispění jiných dotačních programů.
„Předpokládáme proto, že i nadále budeme pokračovat ve spolupráci se ZČU (Západočeskou univerzitou) v Plzni, a to jak s pobočkou v Chebu, jež nabízí vysokoškolské vzdělávání na území Karlovarského kraje, tak s její alma mater v Plzni. I dále chceme spolupracovat také s Českou zemědělskou univerzitou v Praze na projektu Chytrá krajina,“ doplnil pro EURACTIV.cz radní.
Karlovarský kraj dostane od EU šest miliard na transformaci, některé projekty budí kritiku