Evropská unie nepoleví v dodávkách zbraní Ukrajině, jejíž boj proti ruské invazi je nyní ve zlomové fázi. Po jednání ministrů obrany členských zemí to novinářům řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož evropský blok nedopustí, aby Ukrajině došly zbraně. EU podle něj také plně podpoří Švédsko a Finsko, které se kvůli invazi rozhodly požádat o členství v NATO.
Zástupci unijních vlád dnes probírali mimo jiné možnosti, jak jejich země mohou i téměř tři měsíce po zahájení ruské invaze dál podporovat Kyjev. Některé členské státy včetně Česka poskytují Ukrajině vojenské vybavení, mimo jiné tanky a další těžké zbraně.
„Podpora v tuto chvíli je zásadní, protože válka se nachází v bodě zlomu a my nemůžeme dopustit, aby Ukrajině došlo vybavení,“ prohlásil Borrell po jednání s ministry. Připomněl, že EU postupně uvolnila již dvě miliardy eur (50 miliard korun) na nákupy zbraní pro Kyjev. Jednotlivé země ale poskytují zbraně za mnohem vyšší částky, podotkl Borrell.
Ministři Švédska a Finska dnes svým kolegům představili podrobnosti chystaného vstupu svých zemí do Severoatlantické aliance. Oba dlouhodobě neutrální státy se tak rozhodly poté, co v reakci na ruskou invazi mezi jejich obyvateli výrazně vzrostla podpora členství v NATO.
Podle Borrella je pozitivní, pokud se rozšíří průnik mezi oběma organizacemi. Evropský blok bude podle něj své dva členy na cestě do aliance podporovat. Šéf diplomacie připomněl, že EU má ve smlouvách pravidlo o společné obraně, podle něhož na žádost členské země ostatní státy musí učinit vše pro její obranu.
„Oni mohou požádat a ostatní pak musejí jednat,“ zdůraznil Borrell. Oba skandinávské státy počítají s možnými odvetnými akcemi ze strany Ruska, pokud podají přihlášku do NATO. Pravidlo kolektivní obrany aliance se na ně začne vztahovat až po jejich přijetí, které může trvat několik měsíců.