Jednou z hlavních priorit českého předsednictví má být odolnost demokratických institucí. Podle premiéra Petra Fialy však kvůli válce na Ukrajině není vhodná doba na řešení nedostatků právního státu, které ohrožují demokracii v Polsku a Maďarsku. Co se tedy dá od českého angažmá v čele Rady EU v tomto ohledu čekat?
Česko, které se ujme předsednictví Evropské unie 1. července, už od dubna poodhaluje obrysy hlavních priorit pro své půlroční vedení sedmadvacítky. Kromě zvládnutí uprchlické krize a poválečné obnovy Ukrajiny, energetické bezpečnosti, posilování evropských obranných kapacit a strategické odolnosti evropské ekonomiky by měla být klíčovým tématem také odolnost demokratických institucí.
Ty však mají v některých členských státech podle loňské zprávy Evropské komise o stavu právního státu nemalé nedostatky. Navíc Unie řeší závažné narušování vlády práva už dlouhá léta bezvýchodně s Polskem a Maďarskem.
Zatímco dříve se jednalo spíše o zamrzlé spory, dnes už je situace jiná.
V maďarském případě Evropská komise přistoupila k zahájení nového řízení, v jehož konečném důsledku může země premiéra Viktora Orbána (Fidesz) přijít o peníze plynoucí do Maďarska z evropské kasy.
V polském případě letos došlo k obnovení dialogu a vláda pod vedením premiéra Mateusze Morawieckého (Právo a spravedlnost) chystá úpravy justiční reformy, která je jádrem sporu s Bruselem o polský právní stát. Právě změnami v justici také unijní exekutiva podmínila vyplacení prostředků z pokrizového fondu obnovy Polsku.
Autor polské justiční reformy Ziobro komplikuje smír mezi Varšavou a Bruselem
Právní stát ve stínu války
Dalo by se tedy čekat, že agenda druhé poloviny roku, kdy bude Česko v předsednické roli, bude v tomto směru nabitá. Český premiér Petr Fiala (ODS) se však na konci dubna nechal na návštěvě v Polsku slyšet, že nyní, v době války na Ukrajině, jsou klíčové jiné otázky, než je spor EU a visegrádské země o dodržování pravidel právního státu. Na dotaz serveru EURACTIV.cz k jeho výroku a prioritě českého předsednictví doposud označované jako „odolnost demokratických institucí“ do vydání textu Fiala neodpověděl.
S premiérovým pohledem na priority souhlasí bývalý ministr pro evropské záležitosti v době prvního českého předsednictví v roce 2009 a nynější europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ECR).
„Souhlasím s Petrem Fialou, že to v tuto chvíli absolutně není priorita (…) Zvlášť Polsko je z hlediska zvládání situace evropským premiantem, který od samého počátku ukazuje ostatním směr. Popravdě řečeno jej ukazoval i před válkou, jen ho nikdo neposlouchal. Maďarsko také nese náklady uprchlické vlny a jako soused Ukrajiny může hrát v budoucí energeticko-bezpečnostní konstrukci Evropy také svou roli, a nemyslím si, že je rozumné Maďary tlačit do kouta či do náruče jiných,“ sdělil redakci.
Podle analytičky EUROPEUM Zuzany Stuchlíkové by se však problémy kvůli jednání Polska v současné krizi způsobené ruskou agresí na Ukrajině upozaďovat neměly.
„Tuto pozici vnímám jako velmi nebezpečnou a nevidíme ji jen ve vztahu k právnímu státu, podobné nápady jsou na upozadění klimatických otázek, které se najednou nezdají dostatečně urgentní. Řešení všech těchto problémů však musí pokračovat paralelně. Důsledky polských problémů s právním státem nikam nezmizely, jen je na ně nyní méně vidět,“ uvedla pro EURACTIV.cz analytička.
„Jsou důležitější věci na práci.“ Fiala se zastal Poláků v otázce právního státu
Zaměřeno na média
Na co se tedy české předsednictví s ohledem na právní stát a demokracii zaměří? Střípky lze v tuto chvíli posbírat z vyjádření českých diplomatů a politiků, finální „seznam“ prioritních oblastí totiž předsednické země tradičně zveřejňují až nedlouho před startem svého působení v čele EU.
Zatímco česká velvyslankyně v Bruselu Edita Hrdá v rozhovoru se serverem Politico hovořila o „evropských hodnotách“, ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN) v podcastu Evropa zblízka zdůrazňoval zejména svobodu médií. Náměstek ministra zahraničí Martin Povejšil zase vypíchl podporu občanské společnosti ve východní Evropě a vládu práva na západním Balkáně.
„V podstatě je to kombinace všeho, co uvádíte. Jedná se o odolnost demokratických institucí, vládu práva jako takovou a svobodu médií,“ odpověděl ministr Bek na dotaz redakce ke konkrétnějším obrysům priority.
Podle vyjádření Beka je pozornost upřena zejména na média. Česko totiž bude předsedat Unii v době, kdy Evropská komise představí tzv. Media Freedom Act – legislativu zaměřenou na svobodu médií v sedmadvacítce.
„Svoboda a nezávislost médií úzce souvisí s problematikou hybridních hrozeb v podobě šíření dezinformací, což se obzvlášť silně projevilo již během pandemie covid-19, ale zejména v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině (…) Již v době, kdy jsem do pozice ministra pro evropské záležitosti nastupoval, jsem přemýšlel o prioritách našeho předsednictví a svoboda médií byla od počátku mezi nimi,“ přiblížil Bek.
„České předsednictví by projednávání tohoto návrhu (Media Freedom Act), jehož cílem bude zejména posilování plurality a nezávislosti médií, mělo zahájit, a otevřít tak nad těmito klíčovými tématy diskuzi mezi členskými státy EU,“ dodalo k české roli Stálé zastoupení v Bruselu.
Agenda následujícího půl roku bude nabitá. Jak „vyčíslilo“ Stálé zastoupení, kromě mediální legislativy bude mít Česko na stole také například dojednávání balíčku k demokracii a volbám v Evropě nebo moderování debaty o převedení výsledků Konference o budoucnosti Evropy do praxe.
Dojde ale i na právní stát a spory EU s českými partnery z V4 – Polskem a Maďarskem. Kromě toho, že má Evropská komise zkraje českého předsednictví zveřejnit každoroční zprávu o stavu právního státu v zemích EU, tak pokračují řízení s oběma zeměmi podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii. Navíc bude pokračovat nové řízení s Maďarskem podle nařízení o ochraně rozpočtu.
Bek měl tento týden příležitost si takové jednání v radě ministrů vyzkoušet, když při slyšení s Maďarskem „zaskočil“ v křesle předsedajícího za svého kolegu z Francie, která předsedá EU před Českem. Podle Beka bude Česko v následujících týdnech se zeměmi z předsednického tria (Francie, Švédsko – pozn. red.) a s Evropskou komisí řešit, jak postupovat v řízení s Budapeští dál.
Česko jako honest broker
Podle Stuchlíkové Česko nebylo co do právního státu nikdy nejviditelnějším aktérem. Bránila tomu snaha o udržení dobrých vztahů s partnery z Visegrádské čtyřky a problémy jako střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO).
„Současná vláda se snaží o trochu jiný přístup, přesto bych nečekala hlasité vystupování Česka proti dění v Polsku a zejména Maďarsku. Dá se očekávat, že Češi zůstanou věrní pozici honest brokera, neutrálního hráče, který se snaží debatu facilitovat. Trochu jiná situace je na poli svobody médií a boje s dezinformacemi, kde se dá čekat aktivnější přístup,“ dodala Stuchlíková k očekávání od českého působení v Radě EU.
Takovou roli potvrzuje i Stále zastoupení. „V řízeních dle čl. 7 vedených s Polskem a Maďarskem, je ČR připravena zhostit se role moderátora diskuze, tzv. honest brokera, a zařadit tuto agendu na program Rady pro obecné záležitosti (…) Možný pokrok v této oblasti můžeme v tomto okamžiku jen obtížně odhadnout, situace se dynamicky vyvíjí,“ uvedlo Stále zastoupení.
„Sdílíme jistou historickou zkušenost a teoreticky bychom mohli přispět k obroušení hran v některých otázkách, avšak vzhledem k výše vyřčenému (ruská agrese na Ukrajině – pozn. red.) to nyní opravdu nepokládám za prioritu,“ odhadl české angažmá europoslanec Vondra.
Nadnárodní kandidátky pro eurovolby by mohli zneužít populisté, říká Svoboda
