Rostoucí ceny materiálů nafukují rozpočty projektů financovaných z fondů EU a zpožďují jejich dokončení. Komise se však vyhýbá odpovědnosti, místo toho, aby postižené projekty zanalyzovala a pomohla státům s nastíněním dalších kroků.
Dotační období 2014-2020 se chýlí ke konci, členské státy musí projekty dokončit do konce roku 2023. Pokud to nestihnou, budou muset peníze vrátit zpět do evropské kasy. Kvůli vysokým cenám však původní rozpočty pro některé projekty už na jejich dokončení nevystačí. Podle pravidel lze rozpočet projektu navýšit o 10 až 15 %, ani to ale nepokrývá současnou inflaci.
Česko žádá o pomoc
Český ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš vyzval Komisi, aby zasáhla. „Je důležité, aby EU Česku a dalším zemím pomohla,“ řekl. Podle Bartoše by EU měla pravidla dotační politiky rozvolnit a dát žadatelům více času na dokončení projektů. Dotační období by se podle něj mělo prodloužit alespoň o rok.
Komise nic takového ale neplánuje. Prodloužení období 2014-2020 unijní exekutiva odmítá, chce se tak vyhnout negativním dopadům, které by takový krok mohl mít na start dotačních programů v novém období 2021-2027, uvedl pro EURACTIV zdroj z Komise. Podle zdroje Komise uvažuje nad jinými rozvolňujícími opatřeními.
„Je to zodpovědnost úřadů řídících dotační programy, aby zanalyzovaly každý případ a určily nejlepší možné řešení v souladu s pravidly EU a národní legislativou,“ dodal zdroj. Více zde.
DUBLIN
Irský premiér k severoirskému protokolu: Jednostranná akce Londýna by byla historickým pokleskem. Jednostranný krok Spojeného království ke zrušení některých částí severoirského protokolu by byl historickým pokleskem, řekl irský premiér Micheál Martin ve středu před europoslanci.
Velká Británie údajně plánuje příští týden předložit návrh zákona, který by zrušil části severoirského protokolu, včetně kontrol zboží mířícího do Severního Irska z EU. Zprávy o plánech Londýna vyvolaly obavy jak v EU, tak v Dublinu, ale i Washingtonu.
„Návrhy, které předložíme, budou absolutně v souladu se zákonem a přiměřené,“ ujistil ve středu pro RTÉ britský ministr pro Severní Irsko Conor Burns. (Molly Killeen | EURACTIV.com)
VILNIUS
Ruský poslanec zpochybňuje nezávislost Litvy. Návrh předložený ruské státní Dumě Jevgenijem Fedorovem z největší ruské politické strany Jednotné Rusko volá po zneplatnění usnesení z dob SSSR „o uznání nezávislosti republiky Litva“. Podle Fedorova, který nezávislost Litvy zpochybňoval už v roce 2015, bylo tehdy usnesení o nezávislosti přijato v rozporu s ústavou. Ruskému zákonodárci také vadí, že v Litvě neproběhlo referendum o nezávislosti. (Giedre Peseckyte | EURACTIV.com)
MADRID
Ministryně financí: Španělsko zasáhla válka nejméně. Španělsko se podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) řadí mezi země, které ruská válka na Ukrajině zasáhla nejméně. Organizace zemi pro rok 2022 předpovídá růst HDP vyšší než 4 %. Ve středu to uvedla ministryně financí Nadia Calviñová.
OECD ve zprávě uvádí, že „španělské rodiny jsou co do jejich příjmů nejméně zasaženy rostoucími cenami“. Podle ministryně to potvrzuje, že španělská vláda učinila ke zmírnění dopadů krize ty „správné kroky“. (Fernando Heller | EuroEFE.EURACTIV.es)
VARŠAVA
Polsko zmodernizuje armádu za ukrajinské peníze. Polsko na modernizaci armády použije peníze získané z prodeje vybavení Ukrajině, a to na základě dohody, kterou mezi sebou země uzavřely.
Plán modernizace armády načrtli premiér Mateusz Morawiecki a ministr obrany Mariusz Blaszczak na konferenci v továrně na vojenské vybavení ve městě Stalowa Wola. Chtějí zmodernizovat výrobu a zbavit se závislosti na jiných zemích.
Podle Morawieckého je dohoda s Ukrajinou „největším zbrojním kontraktem za poslední tři dekády“. Dodal, že polské zbraně budou hrát klíčovou roli v bojích na východě Ukrajiny. (Bartosz Sieniawski | EURACTIV.pl)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.