Válka na Ukrajině přiměla evropské politiky přehodnotit svůj dosavadní postoj k úsporám energií. Podle expertů je na čase přijmout konkrétní opatření, jako jsou povinná výměna oken v budovách či zateplení střech. Takové kroky totiž mohou snížit závislost na dovozu ruských energií i výdaje za topení.Diverzifikace dodávek energie, výroba energie z obnovitelných zdrojů a úspory energií. Právě tak vypadají tři pilíře evropského plánu REPower EU, jehož cílem je skoncovat se závislosti na dovozu ruských fosilních energií.
Evropská komise i zástupci členských států již intenzivně vyjednávají o dodávkách plynu a ropy z jiných zemí, například z Perského zálivu. EU a některé členské země zároveň masivně investují do výstavby čistých zdrojů, a to již dlouhodobě.
Třetí pilíř, který je ale podle mnohých expertů nejzásadnější, však zůstává některými zeměmi zanedbáván. Úspory energií jsou přitom nejrychlejším, nejlevnějším a nejekologičtějším způsobem, jak se závislosti na ruských fosilních palivech zbavit.
„Před 24. únorem jsme z Česka, Polska, Slovenska a dalších států slyšeli jen to, že potřebují zemní plyn,“ prohlásil slovenský europoslanec
Martin Hojsík (Progresívne Slovensko, Renew) na červnovém webináři o energetické účinnosti, kterou uspořádal server EURACTIV.cz ve spolupráci s aliancí Šance pro budovy.
„Až válka na Ukrajině otevřela některým politikům oči a přiměla je věnovat se energetickým úsporám,“ dodal Hojsík.
Infografika: EU řeší svou energetickou bezpečnost. Co přináší plán REPower EU?
Renovace budov jsou tou správnou cestou
Evropská unie sice členské země k úsporám dlouhodobě vede, například nastavováním konkrétních cílů, řada zemí je ale nebyla schopna plnit.
Spořit energie je možné nejen otočením termostatu na nižší stupně, ale také renovacemi budov. Ty jsou totiž nejen velkým konzumentem energií, ale také producentem emisí skleníkových plynů. Změnit to může chytrá oprava v podobě výměny oken či kvalitního zateplení.
„Současná krize nám potvrdila, že renovace budov jsou tou správnou cestou,“ podotkla
Serena Pontoglio z Generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku.
Evropská komise ještě před vypuknutím války na Ukrajině představila návrh revize směrnice o energetické náročnosti budov. Ten počítá s tím, že od roku 2030 budou všechny nové budovy bezemisní. Budovy spadající do veřejného sektoru by přitom tuto povinnost měly plnit již od roku 2027.
Plán REPower EU z května letošního roku přinesl v sektoru budov další změny. Komise tentokrát navrhla zvýšit cíl pro energetické úspory z původních 9 na 13 procent. Chce také zavést povinnost instalace solárních panelů na nových komerčních budovách. Skoncovat by naopak měly dotace určené na vytápění či chlazení fosilními palivy, a to od roku 2027.
„Krása sektoru budov spočívá v tom, že již nyní máme všechny potřebné technologie, jak je vytápět bez fosilních paliv. V průmyslu to například neplatí, tam můžeme narazit na technologické mantinely,“ podotkla Pontoglio.
Povinná výměna oken či izolace střech
Přestože plán REPower EU se setkává s obecnou politickou podporou, zástupci energeticky úsporného stavebnictví by rádi viděli ze strany Evropské komise více.
„Nemyslím si, že v energetické účinnosti přináší kromě zvýšení cíle úspor z 9 na 13 procent nějaká nová opatření,“ komentoval plán REPower EU
Peter Robl ze sdružení Budovy pre budúcnosť.
„Pokud jsme schopni navrhnout povinné fotovoltaiky na střechách, proč nezavedeme i povinnou výměnu oken nebo povinnou izolaci střech? Měli bychom být odvážnější a přinést na poli energetické účinnosti opravdová opatření,“ dodal Robl.
Podobný přístup očekává od Evropy i český europoslanec
Mikuláš Peksa (Piráti, Zelení/ESA). „REPower EU by mohl být i ambicióznější,“ uvedl Peksa s tím, že oblast by si zasloužila nejen větší zájem, ale i investice.
„Je to politická záležitost, na které ještě musíme pracovat,“ dodal.
Nesmíme spát, zima se blíží
Europoslanci se budou sektoru budov a úsporám ještě věnovat, návrhy Evropské komise totiž nejsou finální a podléhají jejich souhlasu. Do hry vstupují také členské státy, které musí nová pravidla rovněž odsouhlasit.
Hojsík vyzývá k tomu, aby Evropa konečně napnula své úsilí právě směrem k úsporám energií jako výhodné cestě, jak se zbavit emisí, závislosti na Rusku i zbytečně vysokých účtů za energie. Ty budou trápit evropské spotřebitele zejména během letošní zimy.
Renovace budov je dnes možné podpořit z veřejných prostředků. Mezi ně se řadí například fond obnovy vytvořený v reakci na pandemii COVID-19 nebo výnosy z obchodování s emisními povolenkami.
„Máme pár měsíců do zimy, nesmíme spát a předstírat, že něco děláme,“ uzavřel Hojsík.
Komise navrhla, jak se zbavit závislosti na ruských energiích. Od ekologů zní kritika
