V prioritách českého předsednictví chybí téma lidských práv nebo klimatické krize. Pro generaci-Z jsou to přitom problémy číslo jedna, píše v komentáři pro EURACTIV.cz Kryštof Stupka.
Kryštof Stupka je právník, aktivista a mladý delegát za ČR v Organizaci spojených národů (OSN).
Začíná české předsednictví a vládní priority se jeví jako bez sklonků k feminismu, ochraně klimatu nebo lidským právům. Právě tato témata, tedy klimatická krize a rovnost, se ukázala jako stěžejní nejen během debat na několika posledních setkáních Rady EU, ale také v průzkumech veřejného mínění.
bráško vstávej, pět priorit našeho předsednictví just dropped 👀
— johana (@jsemvobraze) June 15, 2022
klima a lidský práva kde? pic.twitter.com/8cjRPPithe
Třeba když jde o generaci-Z, pro nás je „number one EU issue“ (problém číslo jedna – pozn. red.) bezpochyby řešení klimatické krize. To potvrdil i jeden z posledních celoevropských průzkumů veřejného mínění, tzv. Eurobarometr, ve kterém 91 % respondentů ve věku 15-24 let řeklo, že řešení změny klimatu může pomoci zlepšit jejich vlastní zdraví a wellbeing. Pro naši generaci je totiž otázka klimatické krize často mnohem více existenciální, a tak chceme, aby k ní lídři EU přistupovali s pozorností a důrazem, kterou si vyžaduje. Pro mnohé tak české priority vysílají signál, že klima se znovu odsouvá na druhou kolej, i přesto, že se obnovitelné zdroje energie často nabízí jako dlouhodobě nejlepší řešení energetické závislosti na Rusku.
Toto směrování občanů potvrdila i Konference o budoucnosti Evropy (COFOE), neboli překvapivě úspěšný experiment přímé demokracie, který potvrdil hodnotové zasazení a směřování EU. V květnu ukončená roční konference se zasloužila o zvýšení povědomí o EU a jejím fungování a přiblížila tak „Brusel“ občanům. Mezi výstupy, které byly schváleny na plénu konference, kde kromě občanů byli i europoslanci a zástupci Komise a Rady, jsou i změny vyžadující úpravu Smluv o fungování EU. Jeden z návrhů se týká právního státu, demokratických hodnot a evropské identity. Ten uvádí, že cílem EU má být „systematicky prosazovat právní stát napříč všemi členskými státy”. V tomto návrhu občané vyzvali členské státy a Evropskou komisi, aby přišly s nezbytnými právními úpravami, které by nastavily efektivní vymáhání zásad právního státu a učinily Listinu základních práv EU „univerzálně aplikovatelnou a vymahatelnou“.
V čase kdy se Evropská unie potýká s krizí právního státu například v Polsku a Maďarsku tak COFOE vyslala jasný signál, že pro evropské občany jsou lidská práva a rovnost důležitými hodnotami, které by Evropská unie měla být schopna lépe prosazovat. Podle průzkumů jsou hlavním přínosem EU pro občany právě podpora „demokracie, lidských práv a právního státu.“ I podle předních akademiků dnes lidská práva „již nejsou na okraji činnosti EU, ale jsou ústředním prvkem politické debaty o tom, jak by EU měla jednat a vyvíjet se”. A více než jen práva, i lidská důstojnost a princip rovnosti se staly jedny z nejdůležitějších norem v acquis communautaire – právním řádu EU.
Je tedy důležité ptát se, proč se české předsednictví tématu rovnosti žen a mužů, klimatu nebo lidským právům obecně rozhodlo ve svých prioritách nevěnovat. Jedna z věcí, která naše ministry totiž nemine, bude debata o právním státu v Maďarsku, kde Orbán nadále dělá z LGBTQ+ lidí předměty politických bojů a omezuje jejich svobody a lidská práva, čímž porušuje právo EU. Stejně jako debaty o klimatické krizi nebo klimatické budoucnosti Evropské unie. Já osobně doufám, že nebudou blokovat projednávání důležitých dokumentů o těchto tématech a nedostaneme se tak v očích občanů dál na Východ, než už jsme.