Úvod / Ekonomika / Obchod a vnitřní trh / Největší zásah po 20 letech. Nové akty slibují bezpečnější internet a volnější digitální trh

Největší zásah po 20 letech. Nové akty slibují bezpečnější internet a volnější digitální trh

Barbora Pištorová, Lucie Schniderová, EURACTIV.cz
12. 7. 2022(aktualizováno 4. 3. 2026)

EU v rekordním čase dobíhá maraton vyjednávání o regulaci digitálního prostoru. Evropský parlament přijal dvě zásadní legislativy, které zkrotí digitální obry a umožní uživatelům převzít zpět kontrolu nad jejich online životem. Novým pravidlům už chybí jen finální zelená od ministrů zemí EU.

V úterý 5. července drtivou většinou přijal Evropský parlament dva bezprecedentní zákony o digitálních službách: akt o digitálních službách (DSA) a akt o digitálních trzích (DMA). Zatímco první z nich se zaměřuje zejména na uživatele a ochranu jejich práv v online prostoru, druhý cílí na narovnání podmínek digitálního trhu a omezení moci tzv. gatekeeperů. Tak EU označuje velké digitální firmy, jako jsou Google nebo Facebook, které dominují na digitálním trhu.

„Technologičtí giganti příliš dlouho těžili z absence pravidel. Digitální svět se změnil v Divoký západ, kde pravidla určují ti největší a nejsilnější,“ uvedla dánská europoslankyně a zpravodajka DSA za Evropský parlament Christel Schaldemoseová (S&D).

Takovým dnům je ale konec. Nová legislativa DSA má přinést bezpečnější a férovější online prostředí a zabránit tomu, aby na internetu docházelo k nelegálním aktivitám, cenzuře či manipulaci uživatelů. Dotkne se všech poskytovatelů online služeb v Evropě, nejvíce však digitálních gigantů. Její sesterská DMA pak zajistí férovější tržní prostředí a umožní i malým a středním firmám se prosadit.

„Smyslem jednotného digitálního trhu je, aby se do Evropy dostaly ty nejlepší společnosti, a nejen ty největší“, uvedl německý europoslanec a zpravodaj pro DMA Andreas Schwab (EPP).

Nová evropská pravidla internetu jsou na dosah ruky. Česko může být spokojené

Digitálnímu světu by se tak měly nastavit nové mantinely, které budou v souladu se základními evropskými právy a hodnotami. Podle pravidla „co je nelegální v běžném životě, musí být nelegální i online“ budou mít online platformy povinnost urychleně odstraňovat nelegální obsah. Přestože to často bývá doprovázeno obavami z omezování svobody, DSA pouze určuje, že nezákonný obsah, jakým jsou například nenávistné projevy či dětská pornografie, nesmí mít ani v online světě místo.

Nová pravidla také posílí kontrolu obchodníků na internetových tržištích, díky čemuž by měla být zajištěna bezpečnost výrobků a služeb. Měla by také zajišťovat transparentnost algoritmů, na jejichž základě je uživatelům zobrazován a doporučován obsah, a zabránit používání citlivých údajů pro cílení reklamy.

Ve zkratce, pravidla mají donutit platformy k větší odpovědnosti a dát uživatelům větší moc nad vlastním online životem. Podle Schaldemoseové tak Evropský parlament novými zákony navrací balanc, který se s rozvojem digitálních gigantů narušil.

„Jedná se o největší legislativní zásah do internetového prostředí po 20 letech,“ uvedla europoslankyně Dita Charanzová (ANO, RE), která působila jako stínová zpravodajka DSA.

„Centralizované digitální prostředí bylo vytvořeno firmami, které chtějí ovládat naše životy,“ přispěl do pondělní debaty v Evropském parlamentu Marcel Kolaja (Piráti/Zelení). „Mým posláním vždy bylo (…) zkrotit tyto obry a zajistit, aby digitální služby fungovaly a každý měl možnost přepnout do bezpečnější aplikace, zbavit se dohledu a cítit se bezpečněji,“ dodal.

Bezpečný a svobodný internet

Akt o digitálních službách přinese lepší ochranu spotřebitelů a uživatelů online, za kterou europoslanci tvrdě bojovali. Díky novým pravidlům budou uživatelé mít více kontroly nad tím, jak je nakládáno s jejich osobními daty a nebude možné na ně cílit reklamu na základě citlivých údajů. Dostanou také možnost zvolit si systém pro doporučování obsahu, který nebude založen na jejich profilování.

Jednou z oblastí, na niž se DSA taktéž zaměřuje, je větší ochrana dětí v online prostoru, o což se zasadila Dita Charanzová. Legislativa zároveň zakazuje skryté manipulativní techniky, které mají záměrně oklamat a ovlivnit rozhodnutí uživatele online.

„Platformy budou muset hlásit, které příspěvky a proč smazaly, aby pak nezávislé kontrolní orgány mohly vyhodnotit, jestli daná platforma neprioritizuje určité názorové proudy”, uvítal Mikuláš Peksa (Piráti, Zelení), europoslanec a zpravodaj stanoviska k DSA za hospodářský a měnový výbor.

Pirátší europoslanci jsou ale zklamaní, že některé jejich návrhy neprošly. K těm patří například návrh na větší ochranu soukromí. Vítají naopak, že velké platformy také budou muset orgánům a prověřeným výzkumným pracovníkům zpřístupnit své algoritmy. Málokdo totiž opravdu rozumí tomu, jak digitální platformy fungují a jakým způsobem ovlivňují společnost. Dosud si velké technologické firmy své údaje a algoritmy pečlivě střežily.

„Otevíráme černou skříňku algoritmů, abychom se mohli pořádně podívat na ‚mašiny‘ na peníze, které za těmito platformami stojí,“ uvedla Schaldemoseová.

Největší online platformy a vyhledávače (se 45 miliony nebo více uživateli měsíčně), které mají největší dopad na společnost, budou také muset předcházet systémovým rizikům, jako je šíření nezákonného obsahu a dezinformací či negativní dopady na základní práva uživatelů.

Legislativa přitom určuje více povinností především velkým firmám, aby zbytečně nezatížila ty menší. Malé podniky proto budou mít výjimku z některých povinností, které se týkají například transparentnosti. Firmy, které se stanou středně velkými, pak budou mít roční odklad.
Výzva jménem digitalizace. Česku chybí odborníci i infrastruktura

Narovnání digitálního trhu

Situace se ale netýká jen běžných uživatelů – v online prostředí leží také významná část byznysu. Celkem 88 % poskytovatelů služeb i jejich uživatelů se však potýká s neférovou soutěží kvůli působení velkých platforem. Hlavním cílem druhého aktu o digitálních trzích proto je narovnat digitální tržní prostředí, z čehož by měli benefitovat jak menší a střední podnikatelé, tak koneční uživatelé.

Pravidla by proto měla být zábranou pro koncentraci tržní síly. „DMA přináší řešení pro tento problém – poskytuje jasnější a předvídatelnější rámec pro celý trh i pro vynucovací orgány,“ uvedl Ondřej Kovařík (ANO/RE). Zabrání to podle něj velkým platformám, aby zneužívaly svou moc vůči konkurentům, kteří chtějí také inovovat. „Je to dobrá zpráva zejména pro malé a střední podniky v Evropě. Jde o rovné podmínky pro všechny.“

Zmíněná ochrana dětí se týká i tohoto druhého aktu. Online tržiště například nově nebudou smět zpracovávat data nezletilých uživatelů pro komerční účely. Co však naopak nově budou povinna dělat, jsou častější a namátkové kontroly obchodníků, zda se na jejich platformách neobjevuje nezákonné zboží či služby, jako dětská pornografie.

Pro uživatele tento akt znamená mimo jiné i širší možnosti ve využívání zakoupené elektroniky, a měli by nově moci odinstalovat výchozí aplikace například na svých telefonech.

Na digitální obry dohlédne Komise, na menší firmy ČR

Hlavní otázkou nyní zůstává vymáhání nových pravidel, na jehož efektivnosti bude záviset reálný přínos nových zákonů. Jak uvedl eurokomisař Thierry Breton, zavádění nových povinností pro platformy a práv pro uživatele by bylo zbytečné, pokud by nebyly řádně vymáhány.

Pokud jde to digitální giganty, vymáhání pravidel bude mít v rukou Evropská komise, která na to bude posilovat své kapacity. Bude dohlížet na dodržování DSA digitálními obry, jakými jsou Facebook či YouTube, i DMA těmi povětšinou menšími. V případě jejich nedodržování bude firmám moci udělovat vysoké pokuty, a to až ve výši 6 procent jejich celosvětového obratu (DSA) či dokonce až 20 procent (DMA) v případě opakovaného porušování pravidel.

Na menší zprostředkovatele online služeb pak budou dohlížet členské státy včetně Česka. To bude muset jmenovat odpovědný úřad, který dohlédne na vymáhání, a zřídit pozici koordinátora digitálních služeb. Koordinátor bude fungovat jako jednotný kontaktní bod pro věci spojené s naplňováním DSA.

Oba evropské zákony ještě musí definitivně potvrdit ministři zemí EU. Jejich přijetí pod vedením českého předsednictví je plánováno na červenec (DMA) a září (DSA) a vejít v platnost by měly na podzim.

Samotná pravidla DSA začnou platit o 15 měsíců později nebo nejdříve od 1. ledna 2024, pro ty největší platformy a vyhledávače to však bude dříve. DMA se pak začne aplikovat na jaře příštího roku, s tím, že gatekeepeři budou mít maximálně půl roku na splnění nových povinností.

Jak chránit děti na internetu? Komise navrhuje povinné ověřování věku a mazání fotek