Ukrajina se hlásí ke Green Dealu. Válce a škodám na životním prostředí navzdory

Ruská invaze na Ukrajinu si kromě zmařených lidských životů připisuje i další oběti. Ukrajina kvůli válce přichází o vzácné přírodní druhy, na pobřeží se objevují mrtví delfíni a vzácné lesy se mění v popel. Právě tak vypadá ekocida. Ani hrůzná válka však nebrání Ukrajině v tom, aby se hlásila ke Green Dealu. Tragické dopady konfliktu přijel do Prahy osobně prezentovat ukrajinský ministr ekologie a přírodních zdrojů Ruslan Strilets. „Součástí našeho území je ostrov Dzharylhach, kterému se přezdívá ukrajinské Maledivy. Delfíni, kteří tam žijí, se lidí dříve nebáli, teď je ale zabíjejí ruské miny,“ prohlásil Strilets na středečním neformálním zasedání ministrů životního prostředí EU v Praze. Ukrajina přichází také o vzácné piniové lesy, divoké orchideje a vzácné bílé pelikány. „Žádné peníze nemohou nahradit to, co jsme ztratili,“ dodal ukrajinský ministr, podle kterého může trvat obnova tamního životního prostředí stovky let. Striletsův rezort je však odhodlaný situaci řešit a již nyní se snaží zločiny spáchané na životním prostředí dokumentovat. S tím mu má pomoci i české ministerstvo životního prostředí, které chce téma zvednout na evropskou úroveň během svého předsednictví v Radě EU. Právě neformální jednání ministrů v Praze, kam byl ukrajinský ministr pozván, k tomu poskytlo příležitost. Kromě něj a 27 ministrů životního prostředí či jejich zástupců z EU se středečního setkání účastnil také evropský komisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius. Tématem byla možná finanční asistence EU, pomoc při mapování škod či sdílení praxe a znalostí mezi ukrajinskými a evropskými experty na životní prostředí. Právě v tom má Česko své zkušenosti, tuzemské environmentální organizace totiž na Ukrajině působily ještě před válkou. Upozornila na to česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), která Radě EU předsedala. Konkrétní forma pomoci bude ještě předmětem dalších jednání, ukrajinský ministr však naznačil, že Česko může například pomoci s odminováním území. To potvrdila i česká ministryně, která na okraj neformální Rady EU podepsala se svým ukrajinským protějškem dlouho připravované memorandum o spolupráci. „Umíme dekontaminovat, umíme odminovat pole. Sami jsme tu ruskou armádu měli,“ uvedla Hubáčková.

Podcast: Chceme pomoci Ukrajině mapovat válečné škody na životním prostředí, říká Hubáčková

Válečný Green Deal

Ministři sedmadvacítky si vyslechli nejen prezentaci škod, ale také odhodlání Ukrajiny plnit reformy spojené se Zelenou dohodou pro Evropu. Otázky životního prostředí jsou jedním z bodů asociační dohody mezi EU a Ukrajinou. Ambice Kyjeva přitom nejsou zanedbatelné – válce navzdory chce Ukrajina pokročit v plnění environmentálních kapitol ze současných 61 % na 75 %, a to již během následujících dvou let. „Musíme podstoupit reformy rychle,“ reagoval ministr Strilets na dotaz Českého rozhlasu a serveru EURACTIV.cz. Válka sice reformy v zemi pozastavila, nová ukrajinská legislativa se ale podle něj již připravuje v takové podobě, aby odpovídala evropským standardům. „Green Deal je pro nás fundamentální. Uvědomujeme si, že je hlavní linií pro obnovu Ukrajiny,“ prohlásil ukrajinský ministr. „Pokud spojíte barvy ukrajinské války – modrou a žlutou – dostanete zelenou. Ukrajina bude po válce zelená,“ dodal po jednání se svými protějšky z členských zemí EU, kterého se mohl účastnit díky udělenému kandidátskému statusu. Ukrajina se podle ministra připravuje i na čerpání evropských fondů v rámci programu LIFE, který financuje rozsáhlé projekty na podporu životního prostředí a klimatu. Evropa je podle ministryně Hubáčkové připravena Ukrajině na její zelené cestě pomoci. „To, že se (Ukrajina) stala kandidátem je vážný příslib, že bude přebírat legislativu EU. Nebude to cesta jednoduchá, jsme připraveni postupně pracovat a nabídnout ukrajinskému životnímu prostředí pomoc s tvorbou legislativy a přechodem na Green Deal,“ řekla ministryně na dotaz redakce. Prvním krokem podle ní bude právě odstranění válečných škod, a to šetrným způsobem, tak aby nedošlo z hlediska ochrany životního prostředí a klimatu k chybám. „Musíme používat metody, které budou zelené,“ uzavřela Hubáčková.