Úvod / Politika / Aktuálně v EU / The Capitals: Evropa hledá nové dodavatele energií, jsou mezi nimi i autokracie

The Capitals: Evropa hledá nové dodavatele energií, jsou mezi nimi i autokracie

EURACTIV Network, EURACTIV.com
19. 7. 2022(aktualizováno 4. 3. 2026)
© Shutterstock
The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
Evropa hledá nové dodavatele energií, jsou mezi nimi i autokracie. Evropa nahradí ruský plyn a ropu dodávkami z ostatních třetích zemí. Mezi nimi budou i takové země, které mají dlouhodobé problémy s lidskými právy a nechovají se demokraticky. Příkladem jsou Spojené arabské emiráty. Jejich prezident Mohamed bin Zayed Al Nahyan je od pondělí na návštěvě Francie. Jedná se o jeho první oficiální zahraniční návštěvu od doby, kdy se v květnu 2022 ujal úřadu. Emirátského prezidenta přijal jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron v rámci oficiální „státní návštěvy“, což je nejvyšší forma přijetí zahraniční hlavy státu v zemi. Zástupci lidskoprávních organizací přitom upozorňují, že Spojené arabské emiráty diskriminují ženy, LGBTQ osoby i pracovníky. Navzdory této kritice Francie s emiráty zemí uzavřela dohodu o energiích, cílem je „identifikovat společné investiční projekty ve Francii, Spojených arabských emirátech nebo jinde ve světě v oblasti vodíku, obnovitelných zdrojů energie nebo jaderné energie.“ Francie však není jedinou zemí EU, která hledá dodavatele energie v zemích s nepříliš dobrou pověstí v oblasti lidských práv. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a komisařka pro energetiku Kadri Simsonová nedávno navštívily Baku, kde se setkaly s autokratickým vládcem země, prezidentem Ilhamem Alijevem. EU v návaznosti na to podepsala s Ázerbájdžánem memorandum o porozumění. V rámci nové dohody se Ázerbájdžán bohatý na fosilní paliva zavázal do roku 2027 zdvojnásobit dodávky plynu do EU prostřednictvím jižního plynového koridoru na nejméně 20 miliard metrů krychlových ročně. Již nyní Ázerbájdžán dodávky zemního plynu do EU zvyšuje, a to z 8,1 miliardy metrů krychlových v roce 2021 na očekávaných 12 miliard metrů krychlových v roce 2022. Lidskoprávní otázky přitom v debatách o energiích chybí. Na dotaz serveru EURACTIV, zda se během květnového setkání komisařky pro energetiku a vysokých představitelů Ázerbájdžánu řešila i obava o dodržování lidských práv se dostalo redakci jasné odpovědi. „Toto speciální setkání bylo zaměřeno konkrétně na spolupráci v oblasti energetik,“ uvedl zástupce Komise. „EU systematicky nastoluje otázky lidských práv v příslušných dialozích s Ázerbájdžánem na všech úrovních a bude v tom pokračovat,“ dodal. (Davide Basso | EURACTIV.fr, Vlad Makszimov | EURACTIV.com)
BERLÍN                                                           Scholz varuje před návratem k fosilním zdrojům energie. Německý kancléř Olaf Scholz varoval před návratem k fosilní energii a vyzval politiky na celém světě, aby nezapomínali na hrozící klimatickou krizi. „Co se nám nesmí stát, je sklouznout nyní do globální renesance fosilní energie a zejména uhlí,“ zdůraznil Scholz v pondělí (18. července) na klimatickém dialogu v Berlíně. Německo podobně jako další evropské země představilo právní základ pro opětovné spuštění některých svých uhelných elektráren. Uhlí má pomoc státům překonat náročné období bez ruského plynu. Scholz však zdůraznil, že tato opatření budou pouze dočasná. „Musíme se zbavit uhlí, ropy a plynu,“ řekl. (Oliver Noyan | EURACTIV.de)
HELSINKYDo Finska se vrací ruští turisté. S ukončením cestovních omezení na finsko-ruských hranicích roste počet turistů cestujících z jedné země do druhé. Podle statistik, které v pondělí (18. července) zveřejnila finská pohraniční stráž, bylo během víkendu na třech hraničních přechodech zaznamenáno přibližně 13 700 přechodů. Před pandemií byl počet přechodů zhruba 20 000 denně. Přibližně 80 % osob překračujících hranice tvořili Rusové přicházející do Finska. Hlavními důvody příjezdu jsou turistika a nákupy v prodejnách v blízkosti hranic, někteří Rusové také vlastní letní rezidence ve Finsku. Finové cestují opačným směrem za levnějším benzínem. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)
BRATISLAVASlovenský zdravotnický systém je na pokraji kolapsu. Tři tisíce lékařů – téměř veškerý současný personál nemocnic – by na konci léta mohly podat výpověď. Po vládě požadují nejen vyšší mzdy, ale také reformy zdravotnictví. Nemocnice, které jsou vážně podfinancované, se již nyní potýkají s nedostatkem zdravotnického personálu a zastaralou infrastrukturou. Zdravotní sestry ve slovenských nemocnicích vydělávají v průměru o 400 eur méně než v sousedním Česku. Ve srovnání s českými nemocnicemi se ty slovenské potýkají s investičním dluhem ve výši 3 miliard eur. Podle průzkumu Evropské komise téměř dvě třetiny mediků, kteří odešli ze Slovenska, skončily v České republice. (Radovan Geist | EURACTIV.sk)
LJUBLJANA Nelegální migrace přes Slovinsko se zvýšila o 75 %. Slovinská policie řešila v první polovině roku 6 006 případů nelegálního překročení hranic, což je o 75 % více než ve stejném období před rokem. Nejvíce migrantů putovalo do Slovinska z Afghánistánu, Pákistánu a Indie. (Sebastijan R. Maček | sta.si)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.